V energetice letos zažíváme vůbec nejhorší období a ani Rusko, ani Západ nemají sílu na to, držet ceny dlouhodobě na vysokých úrovních. O tom je přesvědčen energetický expert, vlastník sítě hotelů Amenity Resorts a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.
„Domácnosti uvidí místo dvacetitisícových účtů až třeba čtyřicetitisícové. Ale těmto lidem pak stát dá slevu. Složitější to bude u firem,“ varuje a už nyní propočítává, jak se budoucí růst cen energií propíše do konečných cen za hotelové ubytování.
Šnobr je na veřejnosti znám jako věčný kritik ČEZ. „Nemám ambice být v dozorčí radě nebo něco takového. Mám své práce dost,“ konstatuje, ale neodpustí si poznámky k plánované výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. „Ty se tu nikdy stavět nebudou. Stavět mamutí blok o výkonu 1200 megawattů nedává dnes smysl,“ vysvětluje v obsáhlém rozhovoru.
ČEZ před měsícem rozhodl o posunutí výplaty dividendy na 1. listopadu. Do toho mu stát odklepl půjčku ve výši tří miliard eur. Souvisí to s podzimem, kdy se očekávají dále našponované ceny na trhu s energiemi?
Souvisí to už přímo s odstávkou Nord Streamu, na kterou si ČEZ měl předem zajišťovat likviditu, ale nezajistil si ji. Na konci května už bylo na trhu známé, že existují riziko plynoucí z odstavení Nord Streamu – ceny eskalovaly už před jeho odstavením.
Peníze od státu mají sloužit k zajištění. Čím více stoupá cena elektřiny na burze a čím níže má ČEZ prodáno elektřiny v kontraktech, tím více likvidity musí mít. A i když byla likvidita ČEZ 85 miliard volného cash flow, tak si pak management spočítal, že ani to nestačí. Státní půjčkou se potřebovali zajistit pro účely složení burzovních záloh.
Ale teoreticky se může stát, že Rusové nakonec Nord Stream spustí, i když to bude třeba po patnácti nebo třiceti dnech. Pak by cena energií spadla a ČEZ by peníze nepotřeboval.
ČEZ je potřebovat možná nebude, ale domácnosti a firmy ano. Jak vidíte letošní podzim, kdy má přijít další cenové tornádo. Připravuje se na to vláda dostatečně?
Řeknu vám to narovinu. Ta řešení, která musí přijít, musí přijít dřív. Do jara tu nikdo čekat nebude. Jestli to vláda nechá ve stavu, v jakém vše je i přes nějaký úsporný tarif a tak dále, tak na podzim je vláda defenestrovaná.
Ale tam to dle všeho směřuje…
Chvíli to vypadalo dobře. Když pan premiér Petr Fiala vystoupil k národu po tom chaosu, který nastal s dividendou, myslel jsem, že má konečně rozumné poradce. A když v projevu zmínil v podstatě jen rozdělení nebo znárodnění ČEZ, tak člověk si říká, že by vše měl mít snad připravené. Ale časem vyšlo najevo, že nemá připraveno vůbec nic.
To je vlastně tragédie. Kdyby to řekl někde v rozhovoru, ale on s tím vystoupí v televizi na všech kanálech v projevu k národu. Jede hlavní sdělení, které si všichni odnesli, je to, že bude rozdělovat nebo znárodňovat ČEZ. Ale jinak nic, žádné detaily.
Vy se jako minoritní akcionář přikláníte ke znárodnění?
To je jediné možné řešení, které se dá udělat. Je to přesně cesta, kterou šel francouzský prezident Emannuel Macron s energetickou skupinou EDF. Ten jí před volbami sebral jedenáct miliard eur na EBITDA tím, že zastropoval ceny. Ale moc dobře věděl, že to může udělat v jediném případě – že vše následně znárodní, jinak by Francie prohrála jako stát všechno.
Když nyní EDF znárodní, tak na ceně akcie minoritním akcionářům vrátí podíl, který jim sebral při zastropování cen, plus jim ještě dává prémii. A jestli náš stát chce řešit účinně energetickou krizi, která tu s námi nebude jen na tuto zimu, tak potřebuje vlastnit ČEZ. Protože jen v takovém případě pak může zastropovat ceny.
Například Slovensko, které také v energetice nevlastní sto procent, je ale zastropovalo…
Ano, na Slovensku má stát třicet procent a také vše zastropoval. Jenže tam to mají realtivně jednoduché. Vláda vyhrožovala daněmi akcionářům a ti místo zdanění na vše přistoupili. Jenže tam jsou jen dva akcionáři – v ČEZ jich je sto tisíc nebo i více.
I kdyby se stát dohodl s 99,99 procenta akcionářů, tak stále ten jeden jediný může podat žalobu a je se vším konec. Proto je jediná možnost zestátnění.
Kolik by vyplacení minoritních akcionářů mohlo stát?
Jde o můj odhad, ale když si vezmete, že akcií ČEZ je nějakých 538 milionů korun a z toho třicet procent jsou minoritní akcionáři, tak při ceně akcie řekněme 1200 korun včetně započítané prémie to nyní vychází na zhruba 200 miliard korun. Když by byla prémie vyšší, bylo by to samozřejmě víc.
Jak to stát může provést?
Dá se to udělat tak, že to nezaplatí stát, ale ČEZ. Jelikož vy můžete regulérně dle zákona o obchodních korporacích zrušit registraci akcií na burze, v tom okamžiku nevzniká povinnost odkupu státu, ale ČEZ. Je k tomu potřeba 75 procent přítomných akcionářů na valné hromadě, což stát má při sedmdesátiprocentním podílu vždy – na poslední valné hromadě měl třeba přes devadesát procent.
To se odhlasuje, tím vznikne povinnost odkupu pro ČEZ, ten v zásadě odkoupí dvacet procent, protože ve struktuře jsou zahraniční investoři, nesmějící držet akcie, které se nebudou obchodovat. Když stát nabídne určitou prémii, dostane se nad devadesát procent a pak už jen dle zákona provede vytěsnění minoritních akcionářů a do konce příštího roku je vymalováno.
Až by bylo tohle všechno v procesu, může přijít vláda a začít stropovat ceny. Když na ni někdo podá žalobu, ta žaloba pak spadne sama pod stůl. V okamžiku, kdy akcionáři seberou akcie, padá celý důvod žaloby.
Což by přineslo alespoň určitou rychlou záchranu třeba i na tuto zimu?
Minimálně vám to dá dobrý výhled do příštího roku. Politicky to vůbec nechápu. Představte si tu situaci, kdy Fiala mluví v televizi k lidem a říká, že přesně tohle udělali a nyní může přistoupit k dalším krokům. Většina veřejnosti by to přijala kladně, mohl by díky tomu i vyhrát další volby. Vše má na talíři. Jen on i jeho poradci kolem to ještě nepochopili. To mi hlava nebere.
Nyní má na talíři i Francii, kterou si pořád bereme jako vzor, je to náš partner v rozvoji jaderné energetiky. Fiala může přijít a říct, podívejte se, Francie byla ve stejné situaci a vidíte, jaké kroky dělá. Může tím získat politické body, vyřešit energetickou krizi, smáznout Babiše a zadupat jej do země. Místo toho ale ministr financí Stanjura začne vyhrožovat se zdaněním a říkat, že si tu nikdo nemůže být ničím jistý. Nerozumím tomu.
Co se u nás tedy v zimě stane? Máme zatím jen úsporný tarif, ve kterém extra spásu nevidím…
Domácnosti uvidí místo dvacetitisícových účtů třeba až čtyřicetitisícové. Ale těmto lidem, domácnostem, pak dá stát slevu. Složitější to bude u firem. Na některé z nich vysoké ceny už spadly, na jiné spadnou během podzimu, ale na spoustu z nich až na jaře příštího roku. Firmy totiž k energiím přistupují zodpovědně a hodně z nich je mají zafixované. Ale nejenže pak přijde skok, budou de facto odepsané.
Vlastníte síť hotelů. Jak konkrétně dopadne situace na vás?
Platíme řekněme desetinu nákladů za energie. Na jaře po konci fixace nám to skočí nad třicet procent, což pro nás při tržbách 160 milionů korun znamená třeba padesát milionů ročně. Pak máte jen jedinou možnost: vše přenést do ceny, v našem případě ceny ubytování.
Jenže když dnes máme cenu pokoje v průměru na devadesáti eurech, tak bychom potřebovali adekvátně o růst nákladů zdražit. Což může být najednou dvojnásobek – a kdo v době, kdy domácnosti budou mít co dělat, aby poplatily své účty, koupí hotelový pokoj za cenu sto osmdesáti eur na noc?
Budeme si muset na tyto ceny zvykat dlouhodobě? Nebo kde je podle vás nová dlouhodobější rovnovážná cena elektřiny?
Pokud je dnes cena base loadu na příští rok 450 eur za megawatthodinu, pak reálná cena pro příští léta mezi sto dvaceti až sto šedesáti eury za megawatthodinu. Nevrátí se tedy na třicet až padesát eur, jako tomu bylo v minulosti.
Jen se tu pořád míchají dvě věci: vliv konfliktu na Ukrajině na energetický trh a Green Deal a systém povolenek EU ETS, který zvedá ceny energií na trojnásobek toho, na co jsme byli zvyklí. To je ten nový normál, na který si musíme zvyknout.
Může podle vás v rámci cenové úlevy dojít ke zrušení EU ETS?
Systém nelze zrušit. Emisní povolenky jsou základním kamenem transformace evropské energetiky směrem k obnovitelným zdrojům, jinak by zdroje vyschly. Kdyby evropští politici připustili konec EU ETS nebo jen pád ceny povolenek, tak je konec všech transformací, je konec s jednotným trhem i s celou Evropskou unií, protože to je její základní kámen.
Sílí hlasy, že bychom neměli prodávat elektřinu na burze v Lipsku, která nám ji zdražuje, a řešit si to vlastní cestou.
To je nesmysl už jen kvůli tomu, že to jde právě proti principům jednotného trhu. Přece nemůžeme říci, že vystoupíme z jednotného trhu s energiemi, protože nám najednou nevyhovuje, ale vedle toho budeme dál na společném trhu chtít prodávat škodovky a veškerou naši produkci, budeme chtít dále kupovat plyn, kapacitu na plynovodech….
Okej, udělejme to, opusťme burzu v Lipsku, ale v tu chvíli se nám to vrátí desetinásobně a ti, kteří po takovém řešení dnes volají, tu nakonec budou nejvíce plakat. V tom okamžiku totiž všichni ostatní přestanou respektovat pravidla jednotného trhu Unie.
Transformace evropské energetiky, která má za cíl zbavit se plynu a uhlí, je vlastně správná. A nejde ani tak o zelenou energetiku nebo ochranu klimatu, ale o to, že ty fosilní zdroje nemáme. Paradoxem je, že Spojené státy se postavily na vlastní nohy, protože problém doslova přes noc vyřešily břidlicovým plynem.
Evropa v něm má dokonce větší potenciál, ale z důvodu ochrany životního prostředí, jako jsou pravidla ESG, zde nikdy k těžbě nedojde (těžba břidlicového plynu je z hlediska životního prostředí velmi problematická, pozn. red.). Jsme tedy ve fázi, kdy nám opravdu nezbývá než připustit velmi drahou energetiku závislou na větru, slunci a podobně. Jiná alternativa prostě není.
Jaký tedy bude energetický mix Česka za deset dvacet let – i v kontextu toho, že rozbíháme výrobu na nové jaderné bloky?
Ty se tu nikdy stavět nebudou. Plyn tu s námi bude, dokud tu nebude vodík, a ten tu nebude ještě hodně dlouho. Bude tu hodně obnovitelných zdrojů a snad přijde něco v té jaderné energetice, jako jsou třeba malé modulární reaktory. Ale nemysleme si, že nám v jaderné energetice něco zajistí cenu elektřiny pod 200 eury za megawatthodinu. Nic takového vlastně neexistuje. Jde o největší podvod české energetiky.
V čem přesně ten podvod vidíte?
Když zde ČEZ a stát říkají, že díky jádru budeme vyrábět elektřinu za padesát nebo šedesát eur za megawatthodinu. To je normální nefalšovaný podvod. Je to regulérní a prokazatelné lhaní. Nic takového z principu existovat nemůže, jde jen o manipulaci se zdroji financování.
Když se převedou z komerčního subjektu na stát, tak ty peníze a rizika zaplatí stát. Ano, v tom případě bude mít člověk na složence nízké číslo, ale dvě třetiny celkové částky budou schované ve státním rozpočtu – a ty miliardy budou zákonitě někde chybět. Buď to schytají děti ve školách, nebo důchodci, nebo my všichni, protože nám radikálně zvýší daně. To prostě není z mého pohledu cesta.
A proč zde podle vás nakonec nedojde k výstavbě nových jaderných zdrojů?
Nejde o jádro jako takové. Jde o to, že stavět mamutí blok o výkonu 1200 megawattů nedává dnes smysl. A navíc ještě v Dukovanech, což je non plus ultra kravina.
Proč?
Jde o jednoduchou logiku. Dana Drábová původně říkala, že Dukovany skončí v roce 2025, pak vše posunula na rok 2035, teď se mluví o roku 2047, a i tak v dostavbě bloků padla pozornost po Temelínu na Dukovany. Ale pokud se měl dělat další tendr, měl se dělat spíš Temelín – je novější, výrazně lepší, bezpečnější.
Tendrem na Dukovany dnes přímo ohrožujeme mnohem levnější, efektivnější a ekonomicky přijatelnější prodloužení životnosti stávajících bloků. Není tam dostatek vody a ani nikdy nebude, což znamená, že pokud by se blok přece jen postavil, nebude se do roku 2047 prodlužovat životnost čtyř bloků Dukovan, ale třeba jen dvou. A to je neskutečná ekonomická ztráta.
Také si vezměte, že dnes žádná země na světě nestaví jen jeden blok. Nikdo. Když stavím dva menší bloky, vše vyjde levněji, než když stavím jeden velký. Takže jeden dukovanský nás ve finále vyjde nesmírně draho, zvýší riziko ohledně prodloužení životnosti stávajících bloků a vůbec nic nevyřeší. Ani kapacitně, ani bilančně, vůbec nic.
Navíc se promrhá dvacet až třicet miliard na přípravu a pak vše padne. Nejenže vyhodíme oknem čas a peníze, ale i budoucnost jaderné energetiky. Navrch promarníme už druhý tendr za sebou a v tom okamžiku už nám nikdo nebude důvěřovat.
A bez jádra se obejdeme?
Neobejdeme. Já jsem tu stavěný do role nepřítele české jaderné energetiky, ale ve výsledku jsem největší realista a největší příznivec jejího skutečného smyslu a rozvoje. My se potřebujeme vrátit do doby, kdy se stavěly Dukovany, tedy bloky o výkonu 440 megawattů.
Je to lepší z mnoha důvodů. Ekonomika jaderného bloku je dnes postavena na tom, že když nebude fungovat 95 procent roku, tak prodělává. Když pracuje na osmdesát procent, je brutálně ztrátový. Jaderný blok musí jet neustále a nejlépe bez výrazného snižování a navyšování výkonu během provozu, který mu ubírá životnost.
Je lepší mít čtyři šestistovkové bloky raději ve více lokalitách, protože moderní síť bude plná obnovitelných zdrojů a bude potřebovat rychlé zásahy. V tom případě je výhodnější, aby tři bloky jely na sto procent a ten čtvrtý holt nebude mít tu ekonomiku. Ale pokud budete mít jeden veliký, pak jeho ekonomiku pokazíte na celém jeho dvanáctistovkovém výkonu.
Nacházíme se dnes v tom nejsložitějším období? Kdy přijde zlepšení?
Nyní prožíváme opravdu extrém, ať se na trh podíváme jakkoli. Ale není v silách kohokoli – ani Rusů, ani Ukrajiny, ani Západu – ten problém, ten cenový tlak držet dál. Jsem si skoro jistý, že do konce roku musí přijít okamžik, kdy se něco pohne. Proto si myslím si, že v nejkritičtějším období jsme dnes.
