Největší světový výrobce hraček před dvěma lety oznámil, že testuje prototyp kostičky zhotovené z recyklovaných pet lahví namísto z ropy derivovaného ABS plastu. Společnost však plán na nahrazení ropných plastů zavrhla poté, co se ukázalo, že nový výrobní materiál zanechává výraznější uhlíkovou stopu.
Dosud užívaný plast zvaný ABS tvoří osmdesát procent každoroční miliardové produkce dílků světoznámé stavebnice. Prezident a CEO dánské firmy Neils Christiansen pro Financial Times uvedl, že při použití recyklovaného polyethylentereftalátu (RPET) způsobila výroba větší uhlíkovou stopu – k jeho využití bylo zapotřebí nové vybavení.
LEGO se proto rozhodlo usilovat o snížení uhlíkové stopy samotného ABS, který dnes vyžaduje přibližně dva kilogramy ropy na výrobu jednoho kilogramu plastu.
„Zpočátku jsme měli za to, že bude snazší objevit nový materiál, který by otázku udržitelnosti vyřešil,“ konstatuje Christiansen. „Testovali jsme stovky a stovky látek. Jednoduše jsme nebyli schopni nalézt vhodnější,“ tvrdí.
Změna strategie společnosti LEGO poukazuje na složité rozhodování, kterému musí firmy čelit v otázce udržitelnosti. Původním cílem dánského výrobce hraček bylo zbavit se do roku 2030 veškerých ropných plastů, nacházejících se ve dvacítce materiálů používaných k výrobě stavebnic. Zároveň vyjádřil záměr odstranit k roku 2025 jednorázové plastové obaly.
Nahrazení plastu ABS, zajišťujícího odolnost i skládání a rozkládání dílků, se však ukázalo být daleko větší výzvou, než společnost čekala. Tim Brooks, odpovídající v Legu za udržitelnost, vysvětluje, že plast RPET je měkčí než ABS, tudíž vyžaduje další příměsi, aby se mohl bezpečností a odolností rovnat současnému materiálu.
Značné mnoství energie je navíc zapotřebí k jeho zpracování a sušení. „Je to jako snažit se smontovat jízdní kolo ze dřeva místo oceli,“ přiznává Brooks.
LEGO si nyní předsevzalo pracovat na udržitelnosti všech dílčích komponentů plastu ABS a postupně začleňuje přírodní a recyklované materiály.
„Nechceme přes noc přejít z nuly na stoprocentně zelenou alternativu, ale začít od píky s prvky založenými na přírodních a recyklovaných materiálech. Ty mohou ve finále tvořit možná padesát, možná sedmdesát procent,“ vysvětluje Christiansen. Připouští nicméně, že zpočátku nebude možné určit, nakolik se podařilo zredukovat emise u konkrétních hraček.
Šéf Lega i přesto nové zaměření plně podporuje a je odhodlaný pomoci firmě dosáhnout k roku 2032 sedmatřicetiprocentního snížení emisí oxidu uhličitého oproti roku 2019 – a postavit výrobu kompletně na udržitelných materiálech.
Už do roku 2025 zamýšlí společnost ztrojnásobit výdaje na udržitelnost, až na částku tří miliard dánských korun ročně (téměř deset miliard českých korun). Christiansen přiznává, že přechod může ovlivnit marže, protože vyšší náklady na nákup udržitelných materiálů nebudou přeneseny na spotřebitele.
Další velkou ambicí Lega je znovu použít nebo zrecyklovat miliardy kostek, které leží ladem po dětských pokojích. Ve Spojených Státech a v Kanadě už LEGO spustilo program Replay, který by měl dorazit příštím rokem také do Evropy. V rámci něj mohou lidé darovat své staré stavební kostky, které se následně třídí a čistí, než jsou poskytnuty charitativním organizacím.
Brooks v tomto směru doufá, že v následujících dvou až třech letech bude LEGO schopné dílky shromažďovat a třídit natolik efektivně, že představí i komerčnější nabídku. Ta by měla umožnit zákazníkům peněžní kompenzaci za vrácení starých sad, které by mohly být následně znovu zabaleny a poslány do oběhu.
„Opakované využití je lepší než recyklace. Proto koketujeme s oběhovým obchodním modelem, který by nám umožnil generovat zisk opětovnou distribucí kostek. Což je zásadní změna myšlení a ideologie,“ uzavírá Brooks.
