Američané slaví. V uplynulém týdnu se jim podařilo vystřelit a znovu chytit obří raketu a také vyslat sondu, která by mohla objevit podmínky pro mimozemský život. Éra bezkonkurenčních amerických vesmírných úspěchů se však možná chýlí ke konci – Číňané jako první získali vzorek z odvrácené strany Měsíce a během několika let na něm plánují zabodnout svou vlajku.
Pro americké fanoušky kosmonautiky jsou poslední dny téměř návratem do dob, kdy Spojené státy samotné vládly vesmírnému dobývání. Společnost SpaceX Elona Muska totiž opět dokázala neuvěřitelné – v neděli vystřelila sedmdesát metrů dlouhou nosnou raketu a pak ji na Zemi zase chytla. Poprvé se tak podařilo „ulovit“ velkou raketu ze vzduchu.
O den později mohla začít slavit i NASA. Podařilo se jí totiž vystřelit sondu k Jupiterovu měsíci Europa, která tam dorazí za pět a půl roku. Poté bude zkoumat hluboký oceán pod ledovou kůrou měsíce, který by mohl mít podmínky pro mimozemský život. Během průzkumu se sonda přiblíží k Europě až na 26 kilometrů a 49krát ji obletí.
Ještě předtím, v pondělí sedmého října, vyslala NASA další sondu k asteroidu Didymos, do kterého agentura před čtyřmi lety úmyslně narazila. Snaží se tak přijít na způsob, jak v budoucnu ochránit Zemi před srážkou s podobným tělesem.
NASA/GSFC/Arizona State University / Wikimedia Commons (Public Domain)
Přistání modulu Chang’e 6 na Měsíci.
Jenže Číňané taky nezahálejí a vybrali si za svůj cíl dosavadní vesmírnou pýchu Američanů – Měsíc. A v červnu se jim podařilo to, co zatím nikomu, když přistáli lunárním modulem na jeho odvrácené straně. Tam nasbírali na dva kilogramy vzorků, které pak dopravili zpět na Zemi.
Kromě toho plánují do roku 2030 vyslat na povrch Měsíce také lidi a koncem září představili nové skafandry určené pro tuto příležitost. Navazují tak na plán prezidenta Si Ťin-pchinga, který prohlásil, že věčným snem Číny je stát se vesmírnou velmocí. Americký program, který rovněž usiluje o přistání lidí na Měsíci, mezitím NASA již poněkolikáté odložila.
Znamená to tedy, že už má komunistická země ve vesmírném průzkumu navrch? „Čína dělá bezesporu významné pokroky, ale v globálním žebříčku bych ji zařadil na druhé místo,“ myslí si Dušan Majer, popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz.
S tím souhlasí i expert na kosmickou politiku Petr Boháček z Asociace pro mezinárodní otázky. „Čína dokázala vytvořit inovativní kosmický sektor, a i když se jí nepodařila taková technologická revoluce jako SpaceX, z nuly vytvořila druhý nejsilnější a nejschopnější kosmický průmysl,“ vysvětluje analytik.
První příčka tak podle Majera stále patří Spojeným státům, které mají nejvíce startů orbitálních raket, kosmických sond po celé sluneční soustavě i kosmických teleskopů. „Oba státy jsou tedy v kosmonautice aktivní a Čína své projekty rozvíjí možná rychleji než Spojené státy, ale v jejich prospěch hraje zase skutečnost, že mají projektů více,“ dodává Majer.
Dnešní situace však odborníkům nepřipadá přímo jako druhý „vesmírný závod“, jak je označováno soupeření mezi Spojenými státy a Sovětským svazem za studené války.
„O vítězi přistání na Měsíci se rozhodlo již před půl stoletím a další mimořádné milníky pro veřejnost, jako je cesta člověka na Mars, jsou ještě daleko,“ myslí si Majer.
Podle Boháčka je vesmír stále důležitou rovinou, ve které se odehrává geopolitické soupeření, ale důraz na něj je menší než v době studené války. Rakety a satelity již nejsou přímo spojeny s doménou rivality, jako tomu bylo v dobách obav z mezikontinentálních střel a špionážních družic.
„Navíc je kosmický průmysl celkově mnohem více civilní, v soukromých rukou, a jde spíše o otázku nových technologií pro civilní užití. Nyní je to mnohem více záležitost prestiže a demonstrace vědy, výzkumu a inovací,“ vysvětluje Boháček.
Přesto je podle něj ve Spojených státech vesmírný závod s Čínou stále jedním z hlavních argumentů pro dobývání vesmíru, protože tempo a vývoj komunistické země jsou nejen v oblasti vesmírných technologií neúprosné.
„Ve vesmíru je však na rozdíl například od elektromobilů, kde se zejména Evropa již vyrovnává s koncem svého automobilového průmyslu kvůli Číně, Západ v kosmických technologiích jasně technologicky oddělen,“ míní Boháček.
Kromě získání vzorků z Měsíce dosáhla Čína v posledních letech i dalších úspěchů, například vybudovala vlastní trvale obydlenou vesmírnou stanici Tiangong na nízké oběžné dráze Země a při prvním pokusu také úspěšně přistála na Marsu. Na rudou planetu by se pak měla vydat pro vzorky kolem roku 2028. V srpnu představila baterii, která dokáže využívat atmosféru Marsu jako palivo.
Start mise Shenzhou 18 na vesmírnou stanici Tiangong v dubnu 2024
„Ve stejném období Spojené státy dosáhly takových úspěchů, jako je dopravení vozítka Perseverance na Mars, kde sbírá vzorky a zkoumá obyvatelnost rudé planety v průběhu historie. S podílem Kanady a Evropy také vypustili teleskop Jamese Webba, vlajkovou loď astronomie tohoto desetiletí a nejpokročilejší vesmírnou observatoř všech dob,“ říká šéfredaktor webu o kosmonautice.
Velký podíl na pokroku Spojených států však mají i soukromé firmy. „Například společnost Intuitive Machines dokázala letos v únoru přistát na Měsíci a SpaceX staví největší, nejsilnější a nejtěžší raketu v historii lidstva,“ dodává Majer.
A pokud by se Čína a Spojené státy cítily v boji o vesmírná prvenství osamoceně, zájem stát se vesmírnou velmocí má také Indie. I ona zatoužila po Měsíci, na kterém chce mít do roku 2040 svého člověka. Již loni se jí na něm také podařilo přistát.
