Když ve čtvrtek odpoledne vyšla zpráva o smrti britského herce Christophera Lee, nekrology celého světa jmenovaly především jeho role v hollywoodských blockbusterech – pochopitelně, vždyť jich měl za sebou tolik.
Christopher Lee ale dokázal zaujmout i tím, kolik energie měl na rozdávání. Ve Forbesu píšeme o lidech, pro něž se jejich práce stala i jejich celoživotní vášní. Právě takový byl i Christopher Lee. Po celý život si zachovával tvůrčí nadšení. I v devadesáti letech měl touhu na sobě pracovat a zároveň i překvapivou pokoru a skromnost.
Právě tím by tento muž mohl být inspirací pro každého, i mimo sféru zábavního průmyslu. „Nasazení je potřeba. Jen pokud člověk miluje svojí práci a má touhu se jí věnovat, má jeho práce smysl,“ říkával Lee – a tahle pravda přeci platí nehledě na pole působnosti, jak i my ve Forbesu věříme.
Už zase, v 93 letech, chystal nový film, natáčet měl začít letos v září v Dánsku. Nikdy nebyl unavený, říkávali často s obdivem jeho hollywoodští kolegové, mladší o dvě i tři generace. Nikdy nebyl k zastavení. Přesně tak si jej budu pamatovat i já. Měla jsem totiž to štěstí setkat se se sirem Christopherem Lee osobně – a nikdy na to setkání nezapomenu.
Když v roce 2008 přijel Christopher Lee jako host na Mezinárodní filmový festival do Karlových Varů, strhl na sebe veškerou pozornost. Takovou hvězdu Karlovy Vary totiž snad ještě nezažily. Na festivalu se totiž tehdy šestaosmdesátiletý herec předvedl nejen jako znalec filmu a divadla (měl za sebou více než 250 filmových a televizních rolí), ale především jako velký fanoušek české opery a historie. Publikum, novináře i filmaře si Lee v Karlových Varech omotal kolem prstu.
Dodnes si vzpomínám na ten čtvrtek odpoledne, kdy ve festivalovém „baru“ Stan Kapitána Morgana probíhala jeho Master Class, diskuse o filmech a dalších hercových zálibách, otevřená odborníkům i běžnému publiku. Bylo nabito k prasknutí. Čekali jsme, že přijde vysoký, tichý aristokrat, který s mírně nadřazeným tónem odpoví na pět připravených otázek a zase odejde. Nic takového se nestalo. Christopher Lee publikum okamžitě nadchl – a bavil nás půldruhé hodiny.
„Bude to znít jako klišé, které si slavní herci rádi do vaší země připravují. Ale miluju Čechy a mám k vaší zemi opravdu vřelý vztah. V Praze jsem byl několikrát a tuhle příležitost účastnit se festivalu jsem přijal s nadšením,“ uvedl Lee.
Po profesionální odtažitosti světové celebrity nebylo ani památky. Lee měl totiž k Česku – a Československu – skutečně osobní vztah. „Víte, kdy jsem se narodil? 27. května. To je den, kdy vaši parašutisté Gabčík a Kubiš v roce 1942 spáchali atentát na Heydricha. Mně bylo ten den právě dvacet a atentátníky, kteří prošli tréninkem v Anglii, nedaleko města, kde jsem tehdy bydlel, jsem považoval za velké hrdiny. O Hitlerovi se u nás doma hodně mluvilo, věděli jsme i o vypálení Lidic,“ překvapil svými znalostmi.
„Taky mě baví dějiny Rakousko-Uherska, kdysi jsem si v jednom díle série Mladý Indiana Jones zahrál rakousko-uherského ministra zahraničí Černína. Točilo se v Praze a já chtěl o Černínovi i o jeho době vědět všechno. Jen si teď nejsem jistý – byl on ve funkci ještě za Franze Josefa, nebo už za císaře Karla? Vidíte, tohle mi vypadlo,“ okouzloval diváky Lee.
A to nebylo zdaleka všechno. „Víte co, pojďme začít netradičně. Málo se o mně ví, že opravdu zbožňuju operu. Vaši skladatelé Bedřich Smetana a Antonín Dvořák jsou mými oblíbenci, mám doma i desky se slavnými českými a československými operními pěvci. Beno Blachut nebo Ivo Žídek jsou géniové světového formátu,“ svěřil se.
„Omluvte teď moji češtinu, ale tahle je moje nejoblíbenější: Znám jednu dívku, ta má dukáty, má dukáty. A chalupu, a chalupu dostane od táty,“ zazněl před šokovaným publikem Leeho dokonalý baryton perfektní češtinou. Slavnou árii Kecala přezpíval Lee skoro celou bez nejmenšího zaškobrtnutí – tohle mu evidentně žádný agent nepřipravil.
Po hudbě přišly na řadu filmy. „Filmová branže je teď hodně o penězích, zejména v Hollywoodu,“ glosoval bez špetky hořkosti Lee. „To víte, je to prostě průmysl, jde tu o obchod. Být hercem, to ale znamená poslání, úděl, který dobře naplníte jen ve chvíli, kdy vás vaše práce opravdu baví. A to třeba o mně stále ještě platí,“ uvedl Lee, který vyjmenoval i několik svých oblíbených herců.
„Z herců mladé generace si nejvíc vážím Johnnyho Deppa, myslím, že jsme opravdu blízcí přátelé, má obrovský talent i schopnost zahrát prakticky cokoliv,“ uvedl Lee. „Mám rád i herectví DiCapria a Daniela Day-Lewise, ze starších kolegů jsou mi nejbližší Gene Hackmann, Robert De Niro a Jack Nicholson. Teď jsem určitě na někoho zapomněl a oni budou uražení,“ zavtipkoval na závěr.
V neděli večer odešel velký herec a skvělý, charismatický, nesmírně inspirativní člověk. Škoda, že film The 11th, politické drama složené z osmi povídek chronologicky předcházejících událostem z 11. září 2001, které chtěl od podzimu točit v Kodani s Umou Thurmann, Larsem Mikkelsenem a Michaelem Nyqvistem, už se bude muset obejít bez něj.
