Spolumajitel investičního kolosu Wood & Company Jan Sýkora byl jedním z byznysmenů, kteří v rámci Forbes konference Lepší Česko debatovali s šéfkou Úřadu vlády Tünde Bartha o tom, co může český stát udělat pro byznys. Některé poznatky pak Sýkora později představil publiku i na hlavní stagi.
„Žijeme v jednom z nejlepších míst na světě, ale neumíme to prodat. Jsme trochu taková Sleeping Beauty (Šípková Růženka – pozn. red.) a je potřeba nás popostrčit,“ prohlásil Sýkora, který ocenil, že představitelé státu mají snahu byznysu alespoň naslouchat. Svoji vizi pak popsal jako českou renesanci.
Jedním z nástrojů, jak naplnit potenciál Česka, by podle Sýkory mohla být snaha zvýšit počet obyvatel země a snažit se přitáhnout globální talent.
„Schopní velvyslanci by měli promovat zájmy České republiky. A jeden z těch zájmů by mělo být lákání talentů. Každému velvyslanci bychom měli říct: tady máš budget a každý rok vytipuj padesát až sto supertalentovaných lidí, kterým můžeme rovnou dát vízum a které si stáhneme na univerzity nebo jako investory. Dělá to Dubaj, dělá to Itálie, Švýcarsko a mohla by to dělat i Česká republika,“ navrhnul Sýkora.
V roce 2024 v Česku pobývalo téměř 830 tisíc cizinců, ale jen asi desetina z nich by se dala označit za experty ve svém oboru, čtvrtina navíc po dvou letech typicky Česko opouští.
Součástí toho je i návrh na třicetidenní vyřízení pracovního povolení a rychlejší cesta k občanství pro ty, kteří se prokážou předem definovaným track recordem zahrnujícím práci či vlastní byznys, zaplacené daně a čistý trestní rejstřík.
Vstupní branou by často mohly být tuzemské univerzity, na které by podle tohoto plánu mohl český stát přivést až dva tisíce top studentů ze zahraničí.
Řeč přišla i na první ETF pražské burzy, které se před zhruba měsícem spustilo právě ve spolupráci s Wood & Company a ve kterém jsou tituly jako ČEZ, Erste Group Bank, Komerční banka, Moneta Money Bank, CSG nebo Colt CZ.
„My Češi jsme mistři světa ve spoření. Máme čtyři triliony korun, které se válí v bankách a jako termiti je požírají poplatky a inflace. Kdybychom byli jako Němci, a to přitom nejsou žádní experti na investice, a už před třiceti lety investovali aspoň čtyřicet procent úspor, tak by dnes majetek českých občanů byl někde mezi deseti a dvanácti triliony,“ navázal na pražské ETF Sýkora.
Ten si slibuje velké rozhýbaní českého kapitálového trhu, pokud by stát pustil na burzu například 49 procent ČEZ Energy, pražské Letiště Václava Havla nebo velkou část nemovitého majetku státu.
V závěru svého vystoupení spolumajitel skupiny Wood & Company přednesl ještě jeden svůj návrh, jak udělat Česko lepší zemí.
„Zrušme ve školách tvrdé a měkké i. Vyberme si jedno a získáme tak asi čtyři sta hodin navíc pro děti a učitele k tomu, aby se děti mohly věnovat cizím jazykům, výuce kritického myšlení nebo AI,“ dodal Sýkora.
Renesanční Česko
Do Karlových Varů dorazil jeden ze tří majitelů Wood & Company s poctivou přípravou čítající 36 stran, která se dostala mimo jiné i do rukou vládkyně Úřadu vlády. Jedním z nich byla i aspirace na úroveň digitálních služeb státu, jakou má evropský premiant Estonsko. Jedním z vlajkových projektů tohoto záměru by podle Sýkory mohlo být digitální dvojče Česka.
„Největším krokem k překonání Estonska je přestat reformovat stát na základě dojmů a začít jej reformovat na základě dat a důkazů. Digitální dvojče – živý datový model fungování Česka – umožní vládě otestovat reformu nejprve na modelu, zjistit, co ušetří a koho ovlivní, a teprve poté změnit zákon,“ nabízí Sýkora.
Celý projekt by podle něj šel bez problémů zaplatit z prostředků, které už stát vynakládá na digitální agendy, a kromě toho by mohl zásadně pomoci lepším zapletením umělé inteligence do přediva státního řízení.
Digitální dvojče by mohly mít na starost české univerzity v čele s ČVUT, Univerzitou Karlovou, za pomoci například Národní rozpočtové rady, Nejvyššího kontrolního úřadu, katastrálního úřadu, ČEPS či pražského Institutu plánování a rozvoje.
Dalším řešením podporujícím rychlou implementaci AI i v byznysové sféře by zase mohly být „poukázky na umělou inteligenci“, které by směřovaly do malých a středních podniků. Pomáhaly by krýt část nákladů na zavádění AI řešení a hradily by se z evropských peněz.
Foto Jakub Zatloukal
Jiný příklad zapojení univerzit by pak mohl být model Fraunhoferovy společnosti v Německu, která svá AI centra propůjčuje skutečným fabrikám. Podobně by svou kapacitu mohlo nabídnout centrum IT4Innovations v Ostravě, které má i první kvantový počítač v Česku.
Kromě toho Sýkora dodává, že růstu startupů v Česku by pomohlo, kdyby jim stát otevřel přístup k obrovským sadám dat – včetně těch anonymizovaných zdravotnických -, na nichž by mohly inovační firmy trénovat své AI modely.
Podle návrhů Jana Sýkory může také více digitální, hubenější správa země přinést úspory mezi padesáti a osmdesáti miliardami korun, tedy mezi 0,6 až 0,9 procenta HDP.
„A to bez škrtání jediné poskytované služby. Podmínka, která to učiní politicky průchodným: každá ušetřená koruna je účelově vázána na infrastrukturu a stát se zmenšuje neobsazováním uvolněných míst, nikoli propouštěním lidí,“ píše Sýkora.
S tím by se pojilo i zmenšení státního rozpočtu – byť vlastně jen opticky. Každý resort by totiž mohl mít povinnost ušetřit z rozpočtu pro příští rok jedno až dvě procenta, která by místo cesty zpět do státní kasy mohla putovat do transparentního infrastrukturního fondu, který by každý rok reportoval svou činnost.
