Pavel Zima je ředitelem pro exekutivu a komunikaci v Seznam.cz, kde se i podělil o svou covidovou zkušenost. Jeho komentář mapuje vývoj chytré karantény, ale i osobní rovinu celé pandemie, znásobenou skutečností, že sám Zima se koronavirem nakazil.
Ve čtvrtek 12. března 2020 odpoledne mi volal Honza Barta, že organizuje pomoc státu na boj s covidem. A že je v 17:00 schůzka na Úřadu vlády s premiérem. Ať prý přijdu. Nejdřív jsem si myslel, že si dělá srandu, ale nakonec jsem šel.
A právě někde tady vznikla technologická skupina COVID19CZ, čímž pro mě začala neuvěřitelná jízda.
Linka 1212, stránky Stopcovid, Mapy.cz, eRouška, CoroVent, hodiny a hodiny na štábu… Všechno do sebe krásně zapadalo, skupina dodala myšlenku chytré karantény, potřebné technologie a spoustu dobrovolníků. Plán byl, že to stát začlení do svých procesů a společně si pomůžeme krizi přežít.
Ano, byl jsem nadšený a strašně naivní.
Chytrá karanténa je založena na jednoduché myšlence: snažíme se rychle identifikovat nakažené a jejich rizikové kontakty a dostat je do karantény. Díky tomu může zbytek populace normálně fungovat. To zásadní slovo v předchozí větě je „rychle“. Zároveň je to slovo, které je pro náš stát kamenem úrazu.
S kolegy z COVID19CZ jsem se další měsíce snažil stát rozhýbat a pomáhat, jak to šlo. Ale bylo čím dál víc vidět, že to drhne. A že naše rychlost a tlak z byznysu jsou státu na obtíž.
Nezdržujte, zvoní nám telefony
13. března 2020 se Honza Kulveit z Oxfordské univerzity snaží triu Rážová, Jágrová, Marešová na pražské hygieně vysvětlit, co je covid a jak se šíří. Jejich převažující reakce je: „Nezdržujte nás, nestíháme zvedat telefony.“
Dva dny nato spouštějí kluci kolem Honzy Slavíka linku 1212; zásadně tím odlehčíme počet hovorů na hygienu. Pak následuje zhruba dvouměsíční období, kdy jsem pravidelně chodil na „štáb“ a snažil se pomoct při budování technologií pro hygienu, prosazoval jsem aplikace eRouška a Mapy.cz jako významné pomocníky trasování…
Díky těmto zkušenostem jsem si interně přejmenoval ministerstvo pana ministra Vojtěcha na ministerstvo zahradnictví. To pojmenování sedí den ode dne lépe.
Napojení obou aplikací na hygienu se neustále odkládalo, protože „hygiena se teprve učí používat Daktelu“ (systém pro call centrum), protože „nového toho mají moc a nemůžeme jim to teď komplikovat…“
Zpětně se ukázalo, že udělat formulář pro self-reporting, kde nakažený zadá svoje ID aplikace a Seznam podle toho napočítá jeho kontakty a pošle jim notifikaci s varováním, byl skvělý tah. Ke slibovanému napojení na hygienu nikdy nedošlo. A to i přesto, že ministerstvo se Seznamem podepsalo za tímto účelem 6. 5. smlouvu a nikdy ji nezačalo plnit. A nezačne, ta smlouva je na 6 měsíců.
Covid u nás poprvé
Sobota 16. května. Volá mi bývalá žena, že je pozitivní. Na testu byla v pátek ráno, rychlost vyhodnocení docela fajn. A teď to začne.
Já měl v tu dobu celkem detailní představu, jak by takový hovor měl probíhat, jenže u exmanželky bylo všechno jinak. Kromě toho, že místo přes call centrum jí hygiena volala z mobilu, tak v rámci hovoru nezazněl žádný dotaz na využití vzpomínkové mapy od mobilního operátora, vůbec nic. A největší bomba? Kontakty si má Zdeňka obvolat sama.
Chápejte: měla zavolat kadeřnici, svému šéfovi do práce…? Cituji následnou SMS: „No, ona mi řekla, ze chytrá karanténa bude fungovat od pondělka. Prostě jsem měla obvolat lidi, se kterými jsem byla od pondělka víc než 10 minut na méně než 2 metry.“ Nakonec si hygiena vzala kontakt aspoň na mě.
Po 28 hodinách od telefonátu od Zdeňky mi konečně volá hygienička, ale není to moje hygienička pro Prahu, ale hygienička pro Prahu-západ, aby mi řekla, že mi bude volat hygienička z Prahy, že jim to předává. V pondělí mi opravdu volala hygiena Praha a dostal jsem se do karantény – tady musím nekriticky napsat, že to byl profi hovor přesně, jak měl být.
Následně tento svůj zážitek sepisuji a posílám paní doktorce Rážové s doporučením na centrální řešení hygieny. Toto doporučení jsme za COVID19CZ nosili na „štáb“ nonstop měsíce, ale úřad nezměníte. Aktuální striktně regionální nastavení neumožňuje dobře rozdělovat práci a epidemiolog z regionu, kde je klid, nemůže pomoct přetíženým kolegům z jiného regionu.
Testovací místo v Praze na Výstavišti bylo super zorganizované (škoda, že už nefunguje). Bylo tam přede mnou jen jedno auto, stačilo vyplnit souhlas a jeli jste. Byl jsem tam maximálně 10 minut. Vůbec nevystupujete z auta, najedete do stanu, vrazí vám dlouhý „uchošťour“ do nosu a pošlou domů. Na testu jsem byl dvakrát a po druhém negativním testu mi hygiena karanténu ukončila.
Covid u nás podruhé
Roušky? Ušijeme. Dezinfekci? Vyrobíme. Domácí škola? No problem. Tak proč bych nedal sám epidemiologické šetření?
V neděli 23. srpna jsem se probudil s teplotou a kašlem. Říkám si: OK, děti nejsou doma, půjdu radši na test, ať jim náhodou nezkazím návrat do školy. Online rezervace na test v ÚVN funguje super, na místě čekám tak půl hodiny. Je mi už fajn, tak si říkám, že to bude formalita.
V pondělí ráno mi volá paní z ÚVN, že jsem bohužel pozitivní a ať počkám na zavolání z hygieny.
Tak čekám.
Je to více než 48 hodin, co vím, že jsem pozitivní. Kontakty z pátku a ze soboty, kdy už jsem byl pravděpodobně infekční, jsem sám obvolal, zůstaly doma. Někteří z nich si sami zajdou po pěti dnech na test.
Pak už je středa 26. srpna a stále mi překvapivě nevolá hygiena. Kdo ale volá, je plukovník Petr Šnajdárek, jeden z mála pozitivních hrdinů. Petr udělal pro digitalizaci našeho zdravotnictví za půl roku víc než pět ministrů dohromady. Kluci z COVID19CZ mě u něj práskli, takže moje čekání na hygienu už není anonymní.
Na štábu začali hledat můj test a ten v datech není. Ztratil se pravděpodobně s desítkami dalších pozitivních testů při importu laboratorních dat.
Mezitím v Seznamu musíme vymyslet, jak znovu probudit trasování na Mapy.cz. Uživatele v tom nechat nechceme a ministerstvo zahradnictví nám nepomůže.
Covid-19 opravdu dostat nechcete, není to nic moc. Buďte ale zodpovědní a kontakty si radši obvolejte sami. Na tenhle stát spoléhat nemůžete.
Pavel Zima je místopředseda představenstva společnosti Seznam.cz, a. s. Článek byl převzat se svolením autora, původně vyšel na webu Seznam Zprávy.