Chutná to jako vepřový karbanátek, ale nezemřel kvůli tomu jediný vepř. Za prvním kultivovaným masem ve střední a východní Evropě a zároveň za světově unikátním prototypem kombinující vepřové buňky s buňkami mikrořas stojí brněnský startup Mewery.
„Naše hybridní maso jsme usmažili v oleji a získali křupavou kuličku. Ochutnávka byla nutnou součástí procesu, abychom mohli svědomitě říct, jestli je kultivované maso senzoricky blízké konvenčnímu. Kulička navíc nebyla nijak ochucená, dokonce ani osolená, takže jsme dostali čistou chuť, na které budeme dále stavět,“ přibližuje zakladatel startupu Roman Lauš (na úvodním snímku v popředí).
Nynější prototyp je z pětasedmdesáti procent tvořen vepřovými buňkami a z pětadvaceti buňkami mikrořas. Tým brněnských vědců a vědkyň maso kultivoval deset týdnů a v Mewery je považováno za významný milník.
Foto Mewery
Hotový produkt určený pro trh chce mít firma připravený během dvou let. Zákazníci se k němu ovšem dostanou až poté, kdy bude vytvořena odpovídající legislativa. Ta se v souvislosti s potravinovými alternativami značně liší napříč zeměmi i kontinenty.
V názoru se zato neliší investoři. Ti věří v potenciál startupu, a proto do něj vložili prostředky: Mewery má za sebou první investici od angel investorů a předních venture kapitálových fondů Big Idea Ventures, Credo Ventures a Purple Ventures. Podle informací Forbesu se jedná o sumu v řádech desítek milionů korun, přičemž tento rok Mewery spouští nové a větší investiční kolo.
Cena představeného nekonvenčního masa zatím není levná, pohybuje se v tisících. „Verze dalšího prototypu bude o řád nižší, protože začínáme s navyšováním produkce a to cenu logicky výrazně sníží. Až budeme mít dokončený design celého bioprocesu v plánované menší produkční továrně, budeme se blížit ceně prémiového běžného masa,“ tvrdí Roman Lauš.
Ceny bude dosaženo i tím, že při typické kultivaci savčích buněk se ve výzkumných laboratořích používají drahé nutrienty, které jsou například u takzvané složky FBS živočišného původu. Náhradou FBS a některých dalších komponent za vlastní vyvinuté složky startup dramaticky ušetří výrobní náklady.
Použitá mikrořasa navíc dodává masu vitaminy, antioxidanty, minerální látky, vlákninu a esenciální mastné kyseliny. Výsledné maso je bezvýhradně buněčným produktem, což u alternativních potravin není obvyklé. Standardně tvoří kultivované maso zatím pouhých třicet až padesát procent buněk, zbytek doplňuje sója, hráškový protein a další substance.
Mikrořasa se ve vědeckém vývoji produktu stala pro Mewery klíčovým prvkem s potenciálem razantně proměnit celý trh. Firma si proto podala patentovou přihlášku na celý výrobní proces včetně vývoje kultivačního média.
Foto Mewery
„Máme již několik variant, všechny fungují bez FBS a dále s nimi pracujeme. Je to tak trochu alchymie: někde musíte přidat, jinde ubrat, a jestli se to povedlo, zjistíte, až když se pomyslný dort upeče,“ popisuje Roman Lauš.
Startup Mewery založil teprve před dvěma lety a díky unikátnímu přístupu kultivace masa se mu kromě investorů podařilo přitáhnout i pozornost odborníků: známý akcelerátor Big Idea Ventures zařadil Mewery do předních patnácti startupů světa v rámci programu New Protein Fund.
„Teď intenzivně pracujeme na založení vlastní biobanky, což je v podstatě úložiště buněk, ze kterých můžeme vykultivovat další maso. Chceme si tak zajistit víceméně neomezený zdroj prasečích buněk, který nás posune blíž k velké produkci,“ uzavírá Lauš.
