Daniel Hastík pracoval v řadě zemí světa, dnes vede úspěšnou firmu Futurelytics, která se zabývá pokročilou analýzou dat. Na Forbes.cz bude psát mimo jiné o tom, jak je dnes snadné pracovat odkudkoliv na světě a přinášet tipy, která světová města a místa jsou pro práci on-line nejlepší.
Před patnácti lety jsem v keňském Nairobi pochopil, že člověk může cestovat a přitom pracovat. Založil jsem z Afriky svou první internetovou firmu, kterou jsem řídil z celého světa následujících 14 let. Tomuto životnímu stylu jsem propadl, dal mi radost z pohybu i peníze. Ta svoboda mě fascinovala a předurčila mou životní vášeň – digitální nomádství.
V každé části zeměkoule se lze na chvíli zastavit a najít práci. Mé oblíbené město je třeba australské Melbourne.
A ve většině velkých měst už existují místa, kde se digitální nomádi scházejí. Už i v Česku jsou Node5, TechSquare v Praze nebo HUBy v dalších městech.
Tahle centra mívají různá zaměření (třeba hardware nebo design) a každé má svůj „spirit“. Většinou je v každém takovém centru část, kde se lze na chvíli zastavit, seznámit se s ostatními, udělat část své práce a jet dál. Druhá část bývá rezidenční, kde fungují místní menší firmy. Jako první začali tuto možnost využívat tzv. “freelancers”, tedy svobodná povolání, jako jsou designéři, grafici, programátoři nebo třeba spisovatelé. Poslední dobou však takto začínají žít i realitní makléři, právníci, učitelé… ale i celé firmy.
Jak zjistíte, že by digitální nomádství bylo pro vás?
– Digitální nomád musí být na místech, kde může zároveň pracovat i žít. Buďto tam, kde jsou náklady na život nižší – to je třeba jihovýchodní Asie. Nebo naopak města jako New York, kde je spousta možností a příležitostí.
– Digitální nomád se celkově musí obejít bez většiny věcí, které jsou pro ostatní k pohodlnému životu běžné, protože cestuje nalehko. Vše, co potřebuje si kupuje na místě. Cestují různě, využívají co-working a sociální síť Couchsurfing, stopují, jsou svobodní.
– Digitální nomád splyne s místními, s podobně zaměřenými lidmi. Zapojuje se i do práce ostatních, které například změní dané místo v lepší prostředí pro všechny – tedy i pro budoucí příchozí nomády.
– Digitální nomád musí být otevřený k jinakosti, nebát se dělat kroky do neznáma, musí být součástí komunit lidí, se kterými se nikdy předtím nepotkal. Musí se učit jazyky v místech, kde chce žít. Důležité taky je znalost digitálních technologií a možností, co vše dnes internet nabízí.
Na úvod dodám ještě pár center pro digitální nomády, které mám já osobně rád.
1. The Surf Office, Kanárské ostrovy
2. The Hubud, Bali
3. The HUB, Singapore
4. Fueled, New York City
5. York Butter Factory a Electron Workshop v Melbourne
K životnímu stylu digitálního nomádství není nutné mít stálou práci nebo firmu. Můžete se vždy přímo na místě domluvit s podobně zaměřenými cestovateli a vymyslet vlastní produkt. Práci lze též domluvit přes různé portály pro freelancery jako: www.freelancer.com, www.elance.com nebo www.odesk.com.
Zásadní je udělat první krok, prostě se jednou sbalit – a vyrazit.
