Alza.cz, Mall.cz, CZC.cz, Mironet.cz… Všude je to stejné. Klikněte do sekce s mobily, podívejte se na přehled nejžádanějších modelů a tam narazíte – když ne na prvním místě, tak určitě v top 5 – na některý z telefonů Xiaomi. Značky, která vznikla teprve v srpnu 2010 a dnes vstoupila na burzu v Hongkongu.
A i když byl úvodní den obchodování pro Xiaomi zklamáním, jelikož akcie firmy propadly o šest procent, a tržní hodnota tak dosáhla jen na 54 miliard dolarů proti původně proklamovaným 100 miliardám, stále šlo o největší technologické IPO od roku 2014. Tehdy své akcie nabídl čínský e-shop Alibaba.com, který vstupem na burzu získal 25 miliard dolarů. Kdo stojí za rychlým růstem firmy, která ještě před 10 lety neexistovala?
Příběh Xiaomi začíná na konci roku 1969, kdy se ve středočínském městě Xiantao narodil do kantorské rodiny Lei Jun. Od mládí ho to táhlo k technice a počtům, takže když si měl po střední škole vybrat, co dál, zamířil s partou kamarádů na nedalekou Wuhanskou univerzitu, kde vystudoval informatiku.
Ještě předtím, než složil bakalářské zkoušky, se mu do ruky dostala legendární kniha Fire in the Valley: The Making of The Personal Computer, která popisuje zrod osobních počítačů a firem jako Apple nebo Microsoft.
Selfie Lei Juna ze sociální sítě WeChat po premiéře modelu Mi 5.
„Ta kniha v 80. letech byla špatně vytištěná, mizerně přeložená, ale když jsem ji četl, nesmírně jsem se nadchnul,“ líčil později Lei Jun, jak v něm spisovatelé Paul Freiberger a Michael Swaine zažehli podnikatelský oheň.
Ještě předtím, než v létě 2010 spustil s několika kolegy včetně bývalých manažerů Googlu Xiaomi, stihl Lei Jun vydělat dost peněz. Hned po škole zkusil, tehdy ještě bez úspěchu, rozjet firmu na výrobu čipů, které by usnadnily počítačům práci s daty v čínštině.
Když to nevyšlo, nechal se jako programátor zaměstnat v softwarové společnosti Kingsoft, kde to postupně dotáhl až na CEO a dovedl ji na burzu. A v mezičase navíc založil čínský knižní e-shop Joyo.com, který od něj Amazon.com koupil za 75 milionů dolarů.
Základní ideou, s níž se před osmi lety rozhodl založit úplně novou firmu, bylo dostat mobil do každé rodiny. Byznysový plán Xiaomi byl vlastně prostý – obejít klasickou distribuční síť, vše prodávat výhradně přes vlastní e-shop a díky penězům ušetřeným na maržích pro obchodníky nabízet přístroje alespoň o desetinu levnější než konkurence. Ale stejně dobré.
Strategie zabrala. Lei Junovi se rychle podařilo vyvolat kolem své značky v Číně velkou mánii, do hry hodně vtáhl sociální sítě, takže po dvou letech měla jeho firma tržní valuaci na úrovni 10 miliard dolarů, v roce 2014 ho časopis Forbes vyhlásil nejlepším asijským podnikatelem. Xiaomi tehdy atakovalo cenovku 50 miliard dolarů.
Management firmy Xiaomi, Lei Jun sedí v červeném tričku uprostřed. Foto: Xiaomi
„Před čtyřmi roky jsem udělal chybu, když jsem si stanovil, že jednou budeme firma s cenou 10 miliard dolarů. Vždy jsem pracoval jen s firmami s cenou do miliardy dolarů, nikdy jsem neviděl žádnou, která by stála 100 miliard,“ neskrýval ve Forbesu své ambice. Tehdy se zdálo, že mu patří když ne svět, tak určitě Čína – Xiaomi tam bylo nejprodávanější značkou a Lei Jun už vymýšlel, jak dobude i zahraniční trhy.
Následně Xiaomi výrazně rozšířilo svůj sortiment, kromě mobilů firma, jež dnes zaměstnává 15 tisíc lidí, přidala vlastní televize, tablety, drony, nabíječky… Na dohled už ale byla bouře – noví agresivní výrobci jako Oppo či Vivo, kteří chtěli Xiaomi vystřídat na vrcholu. Což se jim na přelomu let 2016 a 2017 povedlo. Prodeje šly dramaticky dolů a s nimi i Junův osobní majetek – ten nyní Forbes odhaduje bezmála na 13 miliard dolarů, loni to ale byla polovina, což představovalo meziroční propad o třetinu.
Xiaomi, které je momentálně čtvrtým největším výrobcem mobilů na světě za Samsungem, Applem a Huaweiem, z bídy pomohly zahraniční trhy (včetně toho českého) a také aplikace pro vlastní operační systém Miui na bázi Androidu. Za něj jsou jeho oddaní uživatelé, v lecčems ne nepodobní těm od Applu, ochotni pravidelně platit. Za loňský rok celá firma utržila 18 miliard dolarů a provozní zisk stál poprvé za řeč – 1,9 miliardy dolarů.
Model Xiaomi Mi 8 je přímým, ale podstatně levnějším konkurentem iPhonu X. Foto: Xiaomi
Lei Jun bývá připodobňován ke Stevu Jobsovi. Podobně jako on pořádá velké akce pro fanoušky své firmy, kde představuje novinky jen v džínách a tričku, několikrát použil i Jobsovu ikonickou hlášku „a ještě jedna věc…“, než uvedl zlatý hřeb konference. Poslední dobou se ale od Applu a jeho zakladatele snaží odvrátit: „My nejsme Apple. Máme stejné hodnoty jako Costco. Chceme, aby si zákazníci užili kvalitní zařízení za přijatelné ceny.“
Osmačtyřicetiletý Jun je 11. nejbohatším Číňanem a podobně jako další technologičtí titáni z říše středu i on se snaží udržovat vřelé vztahy s komunistickým režimem. V roce 2013 se nechal zvolit poslancem čínského parlamentu.
Na tom, že je patriot a hrdý Číňan, ostatně staví část své slávy – rád dává na odiv, že neumí pořádně anglicky, nikdy nestudoval ani nežil v zahraničí a že ani své dvě děti neposlal na zkušenou do ciziny. Jack Ma, zakladatel Alibaby, něco takového tvrdit nemůže…
