David Rockefeller starší, vnuk legendárního finančníka – který se stal symbolem všeho negativního, co se s bohatstvím pojí – dnes slaví opravdu velké výročí. Stovky se totiž jen tak někdo nedožije.
Jeho život ale stojí za to už od samého začátku v roce 1915. Syn Johna D. Rockefellera mladšího a vnuk Johna D. Rockefellera staršího vyrostl v New Yorku na 45. ulici, v 9-ti patrovém rodinném sídle, kde nechyběl squashový kurt, tělocvična nebo varhany. Chodil na Harvard nebo London School of Economics a jeho tehdejší příjezd do Anglie vyvolal pěkné pozdvižení – do novin o něm dokonce psal syn Winstona Churchilla.
Když začal v roce 1946 pracovat v manhattanské Chase National Bank (nyní JP Morgan Chase), instituci dlouhodobě spojované s klanem Rockefellerů, tak zjistil, že jeho jméno je zároveň cenné i tíživé. „Jmenovat se Rockefeller může být výhoda,” řekl Forbesu v roce 1972. „Bez obtíží se dovolám nejrůznějším lidem, ale taky to znamená, že ti lidé jsou vůči mně více podezíraví a cyničtí. Myslím tím to, že každý předpokládá, že všechno, čeho jsem dosáhl, se mi povedlo jen kvůli tomu jménu.”
David Rockefeller na kontroverzní schůzce s premiérem komunistické Číny Čou En-lajem v roce 1976.
Nyní, o několik desítek let později, o jeho úspěších v Chase nikdo nepochybuje. Z banky se mu podařilo udělat silného mezinárodního hráče. A cestování se také stalo jeho každodenní realitou. Za 35 let údajně nalétal přes 35 tisíc mil, navštívil 103 zemí a svět obletěl celkem 200krát, jak alespoň tvrdí ve svých pamětech.
Na rozdíl od svého bratra Nelsona, který se stal guvernérem New Yorku a později dokonce viceprezidentem USA, se David Rockefeller nikdy nezajímal o politiku. Až jen na malou výjimku, kdy v mládí působil jako asistent newoyorského starosty Fiorella Laguardii.
Ve skutečnosti Rockefeller několik pozvánek do vysoké politiky dokonce odmítnul (například Richard Nixon mu nabízel post ministra financí, lákali ho ale i do čela americké centrální banky). Ovšem to, že nezastával žádnou veřejnou funkci, neznamenalo, že by se nesetkával s nejmocnějšími lidmi světa – králové, prezidenti, bojovníci za mír či lidská práva – u těch všech byl vítán.
Jeden z jeho nejexkluzivnějších a zároveň nejkontroverznějších vztahů byl se sesazeným íránským šáhem Muhammadem Rezá Pahlavím. Po íránské islámské revoluci na konci 70. let totiž mohutně podporoval rozhodnutí prezidenta Jimmyho Cartera umožnit tomuto svrženému íránskému šáhovi vstup na americké území a dovolit mu tam léčbu rakoviny. Írán v tom ale viděl snahu znovu dostat Pahlavího k moci. Krize vzájemných vztahů vygradovala v roce 1979, když rozvášnění íránští studenti obsadili velvyslanectví USA v Teheránu, kde zajali 66 amerických rukojmí.
Po odchodu z Chase se David Rockefeller věnoval vylepšování momumentu své rodiny – Rockefellerova centra. A úspěšně. Rozsáhlý kompex rodina plně ovládla v roce 1981. O 10 let později ale 80% podíl prodala společnosti Mitsubishi. Z jednoduchého důvodu – aby si udržela své jmění. Rockefellerové si na něm totiž hodně zakládali a zakládají. Dnes Forbes odhaduje, že má hodnotu 10 miliard dolarů. Celá třetina patří právě dnešnímu oslavenci.
Po svých předcích ale David Rockefeller nezdědil jen velké jmění, ale také zájem o umění. Univerzitám a muzeím rozdal stovky milionů dolarů. A jeho záliba v umění se ukázala už během jeho práce v Chase – podařilo se mu totiž shromáždit snad největší kolekci uměleckých děl, kterou kdy jaká korporace vlastnila.
David Rockefeller v době, kdy mu bylo jen něco přes 60.
V souladu s rodinnou filantropickou tradicí se David Rockefeller, který stejně jako zbytek rodiny žije v ústraní, rozhodl u příležitosti oslavy svých dnešních narozenin darovat rozsáhlé pozemky panenských lesů, které vlastní ve státě Maine, jedné místní přírodní rezervaci.
Slavný příběh Rockefellerovy rodiny začal psát do té doby nevýznamný účetní v americkém Clevelandu ve státě Ohio. Měl dvě velké ctižádosti: Vydělat 100.000 dolarů a žít sto let. Jeho oficiální ekonomické vzdělání zahrnovalo desetitýdenní kurs účetnictví a otce podvodníka, co s oblibou říkával: „Napálím své kluky, kdykoliv můžu, aby je to zocelilo.“ Což aspoň tvrdí biografie John D. Rockefeller: Anointed with Oil (John D. Rockefeller: Pomazán ropou). Podle jeho kritiků to byla první známka jeho tvrdé obchodnické povahy, pro kterou šlo všechno kromě úspěchu stranou a kterou během svého života mnohokrát uplatnil.
Ten mladík se jmenoval John Davison Rockefeller. Bylo to v roce 1855 a on ještě nevěděl, že za 25 let se stane nejbohatším mužem své doby a dost možná nejbohatším mužem v historii vůbec, a že povládne monopolu, který rafinoval 90 procent americké ropy. Jeho vlajkovou společnost, dodnes kontroverzní Standard Oil, která ve své době bez skrupulí dominovala trhu, rozbil v roce 1911 Shermanův antimonopolní zákon, ale Rockefellerův nejvýznamnější odkaz – jeho rodina – žije dál. A nejde jen o 100letého Davida. Tvoří ji na 200 žijících členů.
Vliv Rockefellerovy rodiny je zřetelný od Manhattanu po Perský záliv. Jedním z nejviditelnějších „pomníků“ přispěl sám John D. Rockefeller založením Chicagské univerzity. Těsnou druhou příčku drží jeho syn John D. Rockefeller ml., který stál za zbudováním zmíněného Rockefellerova centra, 19 komerčních mrakodrapů v centru Manhattanu.
I dnes členové rodiny předsedají Rockefellerově nadaci přezdívané filantropická vlajková loď loupežného barona. Nadace spravuje více než 3,5 miliardy dolarů. Nejvýraznější Rockefellerovo dědictví ale najdeme v byznysu. Když federální vláda rozdrobila nenáviděnou Standard Oil, staly se z mnoha jeho odnoží nejvýznamnější ropné společnosti dneška včetně společností nebo aspoň podílu ve společnostech jako Conoco Phillips, BP, Chevron a Exxon-Mobil.
Navzdory nesmírnému rodinnému jmění dnes Rockefellerovi nestojí na vrcholu americké finanční hierarchie. Jmění v hodnotě deseti miliard dolarů vydobylo rodině čtyřiadvacáté místo v žebříčku Forbesu, tedy místo na hony vzdálené roku 1916, kdy se John D. Rockefeller stal prvním miliardářem v historii. Dnešní ekvivalent jeho jmění by činil 30 miliard dolarů, zohledněno o inflaci. A to ještě bohatství ropného magnáta podhodnocuje. Když Rockefeller v roce 1937 zemřel, jeho majetek se rovnal 1,5 procenta výkonu americké ekonomiky. V dnešních číslech by kontrola identického podílu ekonomiky znamenala čisté jmění kolem 340 miliard dolarů. To je víc než čtyřnásobek majetku Billa Gatese, který je nejbohatším mužem světa současnosti.
Rockefellerův klan je stejně tajemný jako vlivný a většina rodiny se úspěšně vyhýbá publicitě. Ani teď ale nechybí členové, na jejichž úspěch by mohl být pyšný i magnát ze starých zlatých časů.
