Věštec z Omahy a třetí nejbohatší člověk planety je sympatický v mnoha ohledech. Například se vždy rád podělí o své investiční znalosti a zkušenosti. Zadarmo, s každým, kdo poslouchá. A z čeho se učí lépe než z chyb, že? A i Warren Buffett, který si oproti loňsku polepšil zdaleka nejvíc ze všech světových miliardářů, jich má na kontě hodně.
Asi vás ale překvapí, že za svůj největší investiční omyl považuje to, že koupil majoritní podíl v Berkshire Hathaway! Ano, v té společnosti, díky které je jedním z nejbohatších lidí světa, již všichni považují za základ jeho úspěchu a její koupi za ukázku jeho investiční geniality.
Skoro pětaosmdesátiletého Warrena Buffetta si rádi představujeme jako moudrého a rozvážného investora. Jenže i on, jak sám říká, kdysi býval mladý a náchylný k unáhleným rozhodnutím. A Berkshire Hathaway nebyla vždy mocnou finanční skupinou jako dnes, ale taky pouhou textilkou, která se marně snažila prorazit.
Svou nejslavnější investici udělal Warren Buffett v roce 1964, s akciemi Berkshire Hathaway obchodoval už ale nějakou dobu předtím. Napodoboval přitom to, co dělala sama Berkshire. Ta vždy, když prodala neprosperující továrnu, použila takto získané peníze ke zpětnému nákupu svých akcií, které mezitím (ale jen dočasně) zvýšily na burze svoji cenu. Buffett to dělal v podstatě stejně – když Berkshire prodala továrnu, nakoupil její akcie a následně je s malým ziskem prodal společnosti zpátky.
Pak se ale do obchodů připletlo mužské ego. Buffett a výkonný ředitel Berkshire totiž měli gentlemanskou dohodu o ceně akcií. Jednoho dne ale k Buffettovi dorazila nabídka, která byla o 1/8 nižší než původní domluva. Buffett to považoval za osobní urážku a v Berkshire koupil rozhodující podíl, údajně jen proto, aby si dopřál to potěšení vyhodit ředitele, který ho urazil.
I přesto, že si podle svých slov v danou chvíli opravdu udělal radost, s odstupem času koupi Berkshire Hathaway označil za „chybu za 200 miliard dolarů, příšernou investici či za obrovské rozptýlení, které ho vyšlo pekelně draho z hlediska nákladů obětované příležitosti“. Jak říká, svůj cenný čas a kapitál vyplácal na textilku, která byla v úpadku, místo toho, aby svoje peníze použil na něco výnosnějšího.
Buffett odhaduje, že pokud by do Berkshire Hathaway neinvestoval ani penny a místo toho se soustředil na autopojišťovnu Geico (druhou největší autopojišťovnu v USA, která dnes patří pod Berkshire Hathaway), byly by jeho zisky dnes dvojnásobné.
I tak na tom ale rozhodně není špatně. Pro představu: ten, kdo do Berkshire Hathaway investoval 1000 dolarů v roce 1970, si loni přišel na 4,86 milionu dolarů. Ta samá investice, ale z roku 1980, loni vydělala 532 165 dolarů a 1000 dolarů z roku 1990 znamenalo v roce 2014 už 29 785 dolarů. Ovšem vizionáři, kteří do Berkshire Hathaway investovali 1000 dolarů v roce 1964, tedy v roce, kdy ji Warren Buffett převzal, vydělali v roce 2014 neuvěřitelných 10,5 milionu dolarů.
Kromě slabosti pro udělování rad, filantropii – v roce 2006 Buffett oznámil, že své jmění věnuje na charitu, a velice štědře zasponzoroval fond Melindy a Billa Gatesových – nebo kritiku amerického daňového systému, který je podle něj špatně nastavený, má Warren Buffett také hodně rád ukulele. Jak na něj hraje, předvedl už při několika příležitostech, před třemi lety například takhle bavil diváky čínské státní televize, kteří sledovali program na oslavu začátku nového lunárního roku.
A závěrem ještě dvě Buffettovy rady:
„Pokud se dostanete do mizerného kšeftu, koukejte se z něj zase dostat ven.“
„Pokud chcete být známý jako dobrý manažer, kupte dobrý podnik.“
Další příběhy stovky nejbohatších lidí světa najdete v našem speciálu:
Autorem článku je investor Charles Sizemore, člen skupiny MoneyBuilder
