Chvíli váháte, v jaké továrně vlastně jste. Na strojích závodu v Novém Městě na Moravě se tisknou dekory stylových běžek norské firmy Åsnes s tváří známého polárníka Fridtjofa Nansena a dobrodružky Cecilie Skog. O kus dál vyjíždí nová kolekce barevných lyží s logem Roxy. A to není zdaleka všechno. Vedle sebe tu leží nejznámější světové značky, jako jsou Rossignol, Karhu, Grown, Alpina, Faction a další.
Nenechte se mýlit. Pořád jsme v Česku. Produkce Sportenu – největšího tuzemského výrobce lyží –, která v době své největší slávy čítala ročně až 350 tisíc párů běžeckých a sjezdových lyží a snowboardů (nyní 115 tisíc), totiž z 90 procent putuje na zahraniční trh. Přesto se chce tahle firma stále více prosadit s vlastní značkou, ačkoliv snadné to mít nebude.
„Češi se bohužel dívají na Sporten skrz prsty. Jednou jsem se potkal s lyžařem, který mi řekl, že by si naše lyže nikdy nekoupil. Musel jsem se smát, ty jeho jsme totiž vyrobili my pro jednu nejmenovanou značku,“ říká generální ředitel Ján Hudák. Tyto firmy je pak prodávají až třikrát dráž.
„Už za socialismu lidé preferovali zahraniční výrobky. Mysleli si, že jsou lepší než ty české,“ vysvětluje Hudák, který příští rok ve firmě s více než stoletou tradicí a ročním obratem 160 milionů korun oslaví 45 let. Začínal jako pracovník elektroúdržby a teď stojí v jejím čele. „Sporten je moje dítě. Věnuju mu všechno, bohužel na úkor času, kdy bych mohl být se svou rodinou,“ zamýšlí se minoritní akcionář, který po revoluci zachránil společnost před krachem.
Tehdy byla firma vlastněná fondy a fyzickými osobami – postupně dosáhl na cca 75procentní podíl Ladislav Adamec (syn stejnojmenného komunistického premiéra), po 9,5 procenta pak Anna Vojnarová a Ján Hudák, který si tenhle podíl udržel až do současnosti. Zbytek dnes vlastní finančník Grzegorz Hóta. Historie známé české značky je ale mnohem barvitější a v podstatě ilustruje porevoluční podnikatelské zmatky.
V letech 1988–89 došlo k nasycení tuzemské poptávky po lyžích a vedení Sportenu nevěnovalo novoměstskému závodu tehdy ještě s názvem Artis dostatečnou péči, a proto se zaměstnanci v čele s Jánem Hudákem a Annou Vojnarovou rozhodli osamostatnit.
Rok po revoluci tak vznikl závod Moravia Sport a v roce 1991 Sport Euro Nova, zkráceně Sporten, který se ale zpočátku potýkal s neochotou bank poskytnout podniku půjčku. Následovala spolupráce s americkým partnerem, která kvůli neplnění závazků z jeho strany časem skončila, a celý majetek Sportenu skončil v kuponové privatizaci. Přes všechny potíže se nicméně podařilo novoměstské značce už v roce 1996 vyrobit 310 tisíc párů lyží a snowboardů.
Dnes se v tovární hale na Vysočině vyrábí zhruba čtyři procenta světové produkce všech lyží a i přes nezvykle teplé zimy a dlouhodobě klesající prodeje v téhle branži se Sporten dívá do budoucna s optimismem. Důkazem je i fakt, že přednedávnem usilovalo vedení Sportenu o spojení se slovinským výrobcem lyží – Elánem. Samozřejmě také proto, aby získalo větší trh. Nejednalo se o klasický prodej, ale nákup pohledávek. Státní firma je totiž zadlužená. „Neoficiálně se říká, že ji koupila americká banka Merrill Lynch a my bychom měli dostat vyrozumění. Zatím se tak ale nestalo,“ vysvětluje Hudák situaci kolem konkurenční firmy.
Ta jeho má naopak našlápnuto dobře – je zcela bez dluhů a stále více se orientuje na vysoce kvalitní lyže s vyšší přidanou hodnotou, jimiž se snaží odlišit od výrobců v Rusku a Číně, kde podle Hudáka vzniká nejvíce lowendových lyží putujících i do Evropy.
Třeba vůbec nejexkluzivnější lyže, jaké se kdy v Novém Městě vyrobily, stály 68 tisíc korun. Objednala si je ekologická značka Grown za účelem protekce a konzervace doposud nedotčené přírody Špicberk, odkud pocházel přivezený materiál. Bočnice jsou z akátového dřeva, vrchní plocha z arktické břízy, materiál loga ze shozených sobích parohů a skluznice je doplněna antracitem a je plně recyklovatelná. Jmenují se příznačně Artic Change a 10 procent z prodeje jde na ochranu arktického prostředí Špicberk.
Tím ale „lyžařské vychytávky“ Sportenu nekončí. Firma ročně vyrobí kolem padesátky nových forem a připraví stovku designů, přičemž výroba se v průměru dělí půl napůl mezi běžky a sjezdovky. Mezi novinky patří třeba dětské lyže s protiskluzem. „Často se stává, že lyže dětem dvakrát podklouzne a pak musíte čekat minimálně na další sezonu, aby na hrůzostrašný zážitek zapomněly. Proto jsme vymysleli lyžičky se šupinami, které nejsou tak rychlé a mají volnou patu, takže není problém v nich vystoupat na kopec,“ popisuje ředitel Sportenu.
Český výrobce přidal letos ještě jednu specialitu – lyže pro myslivce a freewalkery. Mají název Hunter (v překladu lovec), jsou kratší, a navíc široké, abyste se při procházkách nepropadali do sněhu. Na skluznici mají tulení pás, který slouží jako protismyk a který si při jízdě z kopce můžete jednoduše sundat.
„Já sám se už nemůžu dočkat, až si vyzkouším nové modely. Nechal jsem si vyrobit své vlastní speciálně upravené lyže ve zlatém provedení. Takové u nás nekoupíte, ale můžete si nechat vyrobit svůj vlastní model na míru,“ říká Hudák. Počítejte ale s tím, že si připlatíte minimálně jednou tolik.
Autor: Dominika Bártová s přispěním Jaroslava Maška
