Bylo jí teprve jednadvacet. Psal se rok 1947 a byla teprve princeznou. Tehdy měla svůj první velký státnický projev v rozhlasu – jako příští královna, příští hlava společenství Commonwealth, jako budoucí hlava monarchie, která právě dosáhla plnoletosti.
„I declare before you all that my whole life whether it be long or short shall be devoted to your service,“ znělo doslova její hlavní poselství.
Dnes víme, že Alžbětin život nebyl krátký. Naopak. Je dlouhý. Za dva týdny bude Jejímu Veličenstvu královně Alžbětě II. čtyřiadevadesát a ke svému národu, jemuž je oddána celý svůj život, promluvila znovu.
První velký státnický projev tehdy ještě princezny Alžběty v roce 1947 | Foto Buckingham Palace
A nejen k národu. K městu, společenstvu, k celému nemocnému světu. Ve zcela výjimečném proslovu, teprve čtvrtém mimořádném vystoupení tohoto typu za celou téměř sedmdesátiletou historii svého panování, oslovila královna Alžběta II. v neděli večer vlastně celou planetu.
Tehdy
v roce 1947 to byl projev mladinké ženy, vědomé si svých
povinností a ohromných závazků, pronesený ještě trochu
zajíkavým hlasem, jakkoli zněla její slova odhodlaně.
Teď,
v dubnu letošního podivného roku 2020, to byl projev velké
panovnice. Zkušené ženy, osvícené, moudré, která volí slova
tak, aby uklidnila, aby vlila do žil naději a optimismus. Přesně
tak působila královna v projevu k aktuální světové
pandemii koronavirové infekce. V neděli večer královna
Alžběta II. znovu připomněla, proč se po celém světě těší
tak hlubokému respektu a úctě.
Celý její život je zasvěcen službě vlasti, ale také podrobnému zájmu o celosvětové dění, o vztahy mezi národy, ale i o dění uvnitř jednotlivých států. Jmenovat v tomto směru můžeme i jednu českou stopu, památná je ostatně královnina návštěva Prahy v roce 1996.
Tehdy v projevu během večerní recepce na Pražském hradě Alžběta II. ohromila a pobavila i prezidenta Václava Havla nejen několika vtipnými postřehy, ale i hlubokou znalostí českých reálií a zdejší politické situace.
Její celoživotní úlohou je povzbuzení a uznání v časech dobrých a projev útěchy v časech zlých.
„Prožíváme čas plný výzev, který přinesl změny do našich životů,“ uvedla královna Alžběta II. svůj přibližně pětiminutový projev, v němž poděkovala zdravotníkům, pečovatelům a všem členům záchranného systému, kteří dle jejích slov „nesobecky přispívají svou službou a podporují nás všechny“. Ale poděkovala i všem běžným lidem, kteří odpovědně respektují všechny restrikce a nařízenou karanténu.
„Každá hodina
vaší práce nás přibližuje k normálním časům,“
povzbudila Alžběta II. zdravotníky a současný stav přirovnala
k válečnému stavu, který jako dospívající dívka sama
zažila. A v němž je potřeba zachovat klid a pozitivní mysl.
I tehdy ostatně, během druhé světové války, v roce 1940, čtrnáctiletá Alžběta spolu s mladší sestrou Margaret prostřednictvím rozhlasu oslovila všechny děti, které byly kvůli bombardování Londýna na venkově odloučeny od svých rodičů.
„Připomíná mi to můj úplně první projev, kdy jsme my, děti ve Windsoru, mluvily se sestrou ke všem dětem, které byly během války odloučeny od rodičů. Mnozí z nás jsou nyní také odloučeni od rodiny, od přátel, ale děláme to ve společném úsilí současnou krizi zvládnout,“ připomněla královna.
„Tento čas nabízí možnost zvolnit a přemýšlet. Uspějeme a ten úspěch bude náležet nám všem. Nastanou lepší časy, setkáme se s rodinami, se svými přáteli, potkáme se mezi sebou,“ vzbudila královna Alžběta II. naději.
Projev pronesla
královna Alžběta II. ze své pracovny na hradě Windsor, kam se
uchýlila již před několika týdny. Její poradci mezitím
opakovaně ujistili veřejnost, že se panovnice nadále těší
dobrému zdraví, což dnešním projevem, proneseným živě,
panovnice potvrdila. Tím nejlepším možným způsobem.
Bůh ochraňuj
královnu. A nás všechny s ní.
