Reaktor. Sice miniaturní a jen na baterky, ale tak účinný, že umí porazit i koronavirus. Ochranný štít, jehož výroba je natolik snadná, že si ho (s vlastním řezacím laserem) můžete vypálit i sami. Online rezervační platforma pro jakékoli instituce, aby se v jejich prostorách nekumulovali čekající.
Řada firem ze severu Moravy pochopila koronakrizi jako příležitost a jejich nápady mají obrovský potenciál uspět i v životě po skončení nouzového stavu.
Po Praze patří k nejzasaženějším krajům – nákaza onemocněním covid-19 byla prokázána u bezmála tisícovky občanů Moravskoslezského kraje. „Ale zatímco jinde si podnikatelé a firmy stěžovali, jak na ně dopadá krize, my od začátku dostávali od společností i jednotlivců nabídky pomoci,“ prozrazuje Ivo Vondrák, hejtman kraje.
„Říká se, že v těžkých chvílích se ukáže pravý charakter člověka, a já jsem měl v posledních týdnech možnost přesvědčit se o tom, že jsme skutečně výjimečným krajem plným výjimečných lidí.“
Toto jsou tři příběhy o nich:
Od mostů k reaktoru
Ta novina byla natolik přelomová, že se o ni musel bleskově podělit. „Máme zprávu od zdravotního ústavu,“ hlásil Roman Fojtík. „Naše filtry hubí 100 procent virů.“
Roman Fojtík
Je docentem Vysoké školy báňské v Ostravě, kde na stavební fakultě přednáší obor dřevěné konstrukce a mosty. Loni jeden takový navrhl a poprvé v Česku pro jeho nosnou konstrukci využil dřevo a beton. Navíc se jedná o první stavbu se systémem „Smart Timber Bridge“ na světě, takže most se sám kontroluje. Roman Fojtík stojí také za projektem ekologických domů MIRdesign, připomínajících Hobitín. Tvrdí o sobě, že je vynálezcem na volné noze, a ostatní o něm zase říkají, že je to český Elon Musk.
Snad proto teď pod jeho rukama vybuchla bomba – Fojtík, byť jeho odbornost je úplně jinde, dostal nápad. V týmu deseti vědců nad ním tři týdny bádal a teď je tu výsledek: reaktorový filtr, který účinností předčí i nejkvalitnější dostupné respirátory řady FFP3, a navíc má mnohonásobně delší životnost.
„Přemýšlel jsem nad tím, jak taky pomoci. Především lidem v první linii, kteří ochranných pomůcek stále nemají dostatek a kteří používají jen roušky a respirátory nižších úrovní ochrany,“ vysvětluje vynálezce, který se svým novým nápadem přispěchal do Centra pokročilých inovačních technologií CPIT, které funguje pod VŠB-TUO, a tam ve výzkumné skupině svoji myšlenku rozvinul.
„Přišel jsem s řešením, u něhož je životnost – pokud nedojde k mechanickému poškození – až 10 tisíc hodin,“ říká Fojtík a přidává další výhodu. Zatímco běžné filtry omezují prostup prvků určité velikosti, a tím i ztěžují dýchání, filtr Subveco nechává vzduch projít v obvyklém objemu a malý reaktor vyzařující lidem neškodné záření zabíjí všechno živé. Člověk tak inhaluje už pročištěný vzduch a může přitom provozovat i fyzicky namáhavou práci. Agent, který viry ničí, je zatím výrobním tajemstvím. Jednak proto, že univerzita vede jednání s několika firmami o budoucí produkci filtru, a je tak vázána mlčenlivostí, a taky jde o ochranu patentového řízení, protože vynález má nedozírnou hodnotu, kterou je třeba úředně pojistit.
Největší překážkou na cestě k praktickému využití reaktorového filtru je jeho certifikace, bez níž se k lidem zkrátka nedostane. „Jenomže toto řešení je natolik nové, že na ně neexistují žádné směrnice,“ posteskne si Fojtík. „Certifikační orgány jsou filtrem sice nadšené, ale nemůžou certifikaci udělit, protože na ni nemají předpisy a normy. Prostě nevědí, jak by filtr mohly certifikovat. Udělali jsme tu za tři týdny výzkum, jaký by jiné univerzitě zabral několik let, tak uvidíme, jestli stát bude pružný, aby nám vyšel vstříc s certifikací.“
Hodnota filtru však přežije i dobu, kdy současná pandemie utichne – Fojtík a jeho tým jeho smysl vidí i mimo podobné krize. A to primárně v armádě, kde minireaktor na obličeji nositele dokáže porazit veškeré biologické zbraně. Takže když má Fojtík odhadnout, jak velkou trefou jeho nový vynález může s ohledem na obří poptávku po ochranných pomůckách být, pronese: „Bavíme se tu o miliardách. Možná i v eurech.“
Apky proti kumulaci
Jitsi a Reservatic. Aplikace, které vyvinula (resp. využila volně dostupnou technologii) ostravská společnost Railsformers ve svých kancelářích v T-Parku, v technologickém centru Moravskoslezského inovačního centra, a s nástupem koronakrize je pustila do užívání všem zájemcům zdarma.
Jitsi slouží jako komunikační nástroj pro ty, kdo nechtějí nebo nemohou využívat technologií IT gigantů Google či Microsoft, a umí snadno propojit zaměstnance firem rozeseté na home officech nebo vyučující a jejich žáky. Program běží na infrastruktuře firmy. „A ovládání je jednoduché – stačí jen prohlížeč a povolit kameru a mikrofon,“ objasňuje CEO Railsformers Jiří Kubica.
Jiří Kubica
Na online výuku skrze Jitsi dnes spoléhá síť škol Bezpečnostně právní akademie a taky Centrum uznávání a celoživotního učení Olomouckého kraje. „Kapacita serveru je nastavena na 500 souběžných videopřipojení a aktuálně jsme na 80 procentech,“ počítá Kubica. „To znamená 400 souběžných hovorů ve špičce.“
Druhým „free to use“ projektem je online rezervační platforma Reservatic. Ta dosud fungovala na bázi předplatného, ale minimálně do 31. července tvůrci její výhody uvolnili pro všechny. „Požadavkem je, aby se lidé co nejméně stýkali a aby se u lékařů nebo na úřadech, které jsou otevřeny jen pár hodin týdně, nekumulovali a do čekárny se jich nenahrnulo najednou dvacet,“ vysvětluje šéf firmy.
Reservatic už podle Kubici na komerční bázi běží při objednávání do nemocnice v Benešově, v Karlových Varech, nebo také při objednávání prohlídek do kanceláře prezidenta.
„Nemocnice se chystají systém ve velkém využít, protože všechna neakutní péče je odkládána, a až se rozvolní opatření, lékaři se děsí, že budou mít čekárny nacpané. Tomu chceme zabránit i my. Navíc systém dál rozvíjíme i z hlediska videokonferencí, protože pojišťovny přišly s tím, že budou proplácet i videokonzultace s lékaři.“
Online platforma a aplikace Reservatic
Také Railsformers se na svůj vstřícný krok dívají už pragmaticky. Krize přece nemůže trvat věčně, a až pomine, jejich služby budou na prodej. „Takže příležitost vidím v tom,“ uvažuje Kubica do budoucna, „že až se lidé naučí v našich systémech pracovat, budou je používat dál a stanou se z nich naši platící klienti.“
Štít za pár minut
Kreativní dřevěná stavebnice CreoKit, kterou na podzim poslali do základních škol a dostali na ni pozitivní reakce. Houpadlo, které automaticky houpe kočárkem, a ještě slouží jako powerbanka. Nebo taky zařízení pro měření znečištění ovzduší. Sdílené vývojové centrum IdeaHub v Ostravě má plno nápadů a za sebou už řadu úspěšných projektů. A teď jeden další: ochranné štíty z potravinářské fólie.
„Vyrobili jsme jich pro nemocnice přes 10 tisíc, uvidíte je na Nově, kde je používají zprávaři, máme i dětskou variantu,“ říká Vladimír Dostál, zakladatel centra sdružujícího partu lidí se zajímavými myšlenkami.
Když se i oni rozhodli přispět do války s nákazou v době nejvyšší poptávky po ochraně, za den přišli na nové řešení. „Řekli jsme si: Pojďme vymyslet štít, který vyrobíme během minuty,“ popisuje Dostál zrod nápadu.
„V minulém roce jsme pořídili technologii laserového pálení za účelem výroby a testování vlastních produktů, pro výrobu prototypů a funkčních vzorků. A díky ní jsme začali štíty vyrábět. Z konstrukční kanceláře se za den stala výrobní, a abychom pokryli okamžité potřeby, jeli jsme 20 hodin v kuse. Štít je lehoučký, celoprůhledný, takže žádný rámeček nezakrývá výhled, a dá se vyrobit rychle.“
Ochranné štíty se skládají ze samotného PET štítu a jeho držáku, který vzniká na 3D tiskárně. Problémem bylo, že zatímco štít se vyřízne za 20 sekund, tisk trvá hodiny. Ale protože IdeaHub se prezentuje jako expert na optimalizaci výroby, zkrátil i díky brainstormingu v kancelářích Moravskoslezského inovačního centra celý proces na minutu.
Výroba podobného štítu je teď natolik snadná, že pokud máte vlastní řezací laser a materiál, můžete si štít vypálit i sami. Na odkazu, který IdeaHub na svých stránkách zpřístupnil, lze stáhnout potřebná výrobní data. „A my už máme zpětnou vazbu třeba až z Mexika, i tam vyráběli podle našeho vzoru.“
I když výroba už dnes není tak intenzivní, protože trh se saturoval a IdeaHub dnes oslovují spíše s menšími zakázkami různé rehabilitační či masérské firmy, přinesl štít inovačnímu centru reklamu. Jeho klíčové mozky ukázaly, že jsou schopny prakticky čehokoli.
„Teď zase budeme realizovat komerční vývojové projekty pro firmy, do kterých chceme zapojit studenty. Pozitivní je, že dnes, kdy se o nás víc mluví, už je nemusíme vyhledávat, ale hlásí se nám sami,“ těší Dostála příliv nové energie. „Ochranný štít byla příležitost. Zviditelnili jsme se a předvedli se jako tým, který umí vymýšlet věci jinak než ostatní.“
„Náš kraj je výjimečný, plný schopných lidí a inovativních firem,“ připomíná hejtman Vondrák, „a je třeba říct, že celá řada z nich se snažila v krizi nezištně pomoci, i když sami tvrdě pociťovali dopady vládních opatření. A za to jim patří velký dík.“
