S tím, jak koronavirus zasáhl svět, se v médiích a na sociálních sítích ve velkém začaly objevovat fotografie prázdných ulic měst z celého světa. V této době až nezvykle klidné bulváry vyzývaly k využití a zdá se, že mnohé světové metropole jako New York, Paříž nebo třeba i Budapešť dostaly stejný nápad – budovat na nich nové cyklopruhy.
Už v polovině března rozhodli radní hlavního města Kolumbie v rámci boje proti šíření koronaviru o vytvoření 76 kilometrů nových cyklostezek dočasného charakteru, za účelem omezení kontaktu lidí v hromadné dopravě. A stejně jako koronavirová horečka, začala se po světě šířit i ta „cyklostezková“.
Pro mnohé municipality jde podobně jako v Bogotě o dočasný krok. V polovině dubna nastolili podobná cykloopatření i na Novém Zélandu a ve stejnou dobu oznámil i americký Oakland, že vyhrazuje desetinu ulic města (zhruba 120 kilometrů) pro záchranářské vozy. Tím zároveň nabídl více místa pro cyklisty a chodce.
V New Yorku úředníci rozhodli, že zhruba 65 kilometrů silnic ve městě v květnu rozšíří o nové cyklopruhy i chodníky, včetně cest skrze městské parky. I tenhle plán je ovšem omezen na dobu nouzového stavu, o kterém rozhoduje tamní guvernér.
Pro další příklad nemusíme chodit daleko: podobný nápad realizuje i maďarská Budapešť. Ta nyní testuje rozšiřování silnic o nové cyklopruhy, které mají dle tamních radních „pomoci lidem dostat se do práce a zlepšit dostupnost důležitých zdravotnických institucí“. Pokud se zkušební provoz osvědčí, budapešťské cyklostezky se ve velkém začnou budovat letos v září.
Pro mnohá města ale není tento „cyklofriendly“ přístup záležitostí dočasnou. Nemají totiž za cíl pouze omezit hromadění lidí ve veřejné dopravě, ale chtějí zamezit také přeplnění center měst automobily.
V italském Miláně se za účelem podpory rozvoje cyklistiky chystají v létě, až opadnou karanténní a jiná opatření, vystavět zhruba 45 kilometrů nových cyklostezek. Město zároveň zamýšlí vybudovat i nové chodníky. Podle tamních radních chce Milán využít dnes prázdné ulice ke komplexnější změně využívání veřejného prostoru v době po pandemii.
„Taková příležitost, že se ze zcela odlišného pohledu můžeme podívat na ulice, se vyskytne jednou za život. Není to jen o tom, rychle se přemístit autem z bodu A do bodu B, ale umožnit všem se bezpečně pohybovat,“ uvedla britskému Guardianu bývalá newyorská komisařka pro dopravu Janette Sadik-Khanová, která s Milánem spolupracuje na budování nových cyklostezek.
V Paříži se zase starostka Anne Hidalgová snaží svou přívětivostí k cyklistické dopravě snížit emise z automobilového provozu. Už před pandemií se nechala slyšet, že do roku 2024 bude každá ulice v Paříži myslet i na cyklisty. Během šíření nemoci své úsilí ještě znásobila.
„Znečištění samo o sobě představuje nebezpečí – a znečištění v kombinaci s koronavirem je obzvlášť nebezpečný koktejl,“ uvedla Hidalgová na dubnovém zasedání rady města. „Je nemyslitelné, že jízda autem do srdce města je v dnešní době nějakým řešením, obzvláště když to může současnou situaci jen zhoršit,“ dodala.
Místo toho navrhla vytvoření až 600 kilometrů cyklostezek. První z nich budou kopírovat nejvytíženější linky pařížského metra (zejména 1, 4 a 13), spojující centrum města s předměstími. Starostka chce, aby se rezidenti dostali na metro nebo do samotného centra francouzské metropole, aniž by museli využít auto.
Podle deníku Le Parisien by práce na nových cyklostezkách měly být zahájeny v pondělí 11. května, kdy se mají opatření v souvislosti s koronavirem začít ve Francii, podobně jako v Česku, uvolňovat.
