Transsibiřská magistrála měří přes devět tisíc kilometrů, železnicí spojuje Moskvu s Dálným východem, dojet se po ní dá až do Číny a prochází osmi časovými pásmy. Martin Habina už tohle všechno velmi dobře ví, i když jeho byznys nemá s vlaky jinak nic společného.
Jeho firma Epico, kterou spoluvlastní, patří mezi klíčové evropské hráče na trhu s příslušenstvím k mobilním telefonům a počítačům – loni prodala powerbanky, nabíječky, rozbočovače nebo kryty na mobily za 185 milionů korun už ve 20 zemích Evropy.
Jde o extrémně rychle rostoucí byznys, který má ale jednu slabinu. Všichni výrobci mobilního příslušenství včetně českého Epica totiž vyrábějí svoje zboží kompletně v Číně. A když ho kvůli ochromené letecké dopravě z Číny jen tak nedostanete, nemáte zboží, ale problém.
Habina se svým společníkem Romanem Nováčkem ho nakonec vyřešili originálním způsobem: zboží ze svých čínských skladů začali posílat do Prahy vlakem a u železniční dopravy chtějí zůstat, i když letadla znovu vzlétnou. Přestože cesta trvá pětkrát déle.
„I když se to málo ví, polovina nákladu po světě cestuje v běžných dopravních letadlech spolu s cestujícími. A to se v polovině března ze dne na den vypnulo a zbyly jen cargo společnosti jako DHL nebo UPS, které si najednou mohly říct za přepravu jakoukoli cenu,“ popisuje Habina.
Jeden kilogram nákladu, který stál před krizí na trase Čína–Česko 80 korun, najednou Epico vyšel čtyřikrát dráž, takže byznysová matematika přestala vycházet. „Bezdrátová nabíječka má zhruba 250 gramů, což znamená, že jen její doprava by stála 80 korun,“ krčí rameny Habina.
Naopak vlak je výrazně levnější, takže jeden kilogram vyjde Epico na 35 korun. Zboží ale z jihočínského Kuang-čou, kde se vyrábí, putuje do Prahy 30 až 35 dní – nejprve do Pekingu, odtud po transsibiřské magistrále do Moskvy a dál přes Ukrajinu a Slovensko až do Česka.
Kvůli výrazně delší cestě (letadlem to trvá zhruba šest dní) bylo ale potřeba výrazně změnit fungování celé firmy a přizpůsobit se nové realitě. Ta byla pro Epico zvlášť tvrdá, protože na něj krize dolehla hned z několika stran. Kromě zavřených obchodů v Evropě, kde firma dodává příslušenství například pro síť Apple prodejen iStyle nebo iWant, ji totiž ochromily ještě zavřené továrny v Číně.
Ty se měly původně po oslavách čínského Nového roku rozjet první týden v únoru, jenže kvůli epidemii, která se mezitím začala šířit z Wu-chanu, nakonec obnovily výrobu až koncem února – a to ještě zhruba na 30 procent. Na plný výkon se podle Habiny vrátily až v polovině dubna.
„V Česku jel v té době byznys pořád normálně, ale výroba stála. Někteří naši zákazníci už začali být nervózní, takže jsme v jednu chvíli zvažovali, jestli nepřesunout alespoň výrobu krytů na mobily do Turecka. Nakonec k tomu nedošlo, protože v polovině března se i retail v Česku zavřel, a to nám paradoxně pomohlo. Získali jsme čas, a proto jsme mohli i přepnout na železniční dopravu,“ popisuje Habina.
Neobešlo se to ale beze ztrát: Epicu se propadl obrat o 70 procent, Habina s Nováčkem museli propustit část lidí, optimalizovat náklady a odložili výstavbu nového skladu v Česku. Nakonec však krizi ustáli a ani v jednom z měsíců nouzového stavu se nepropadli do ztráty.
„Kdysi jsme si počítali, že bychom ustáli propad tržeb o 50 procent. Teď jsme si vyzkoušeli, že dočasně zvládneme i 70 procent. Zisk samozřejmě spadl, ale nestěžuji si. Jsou lidé, kteří budovali firmu 15 let a teď jsou na nule. To není náš případ,“ říká smířlivě Habina (velkou story o Epicu si můžete přečíst ve Forbesu z loňského června).
Konkrétní finanční dopad na svůj byznys, kterým na globálním trhu konkurují americkým firmám Belkin, Spigen nebo Satechi, ještě neumí odhadnout. „Letos jsme si plánovali obrat 228 milionů, ale vzhledem k ochlazení ekonomiky spíš počítáme se 150 miliony. Sice půjde o výrazný propad oproti plánům, ale meziroční pokles zůstane kolem 20 procent,“ říká.
Epico patří mezi evropské firmy, které jsou životně závislé na výrobě v Číně, a ani zkušenost s koronavirem na tom zřejmě nic nezmění – přesunout výrobu sofistikovaného příslušenství k mobilním telefonům a počítačům do Česka by nešlo. Jak technologicky, tak hlavně finančně.
„Držíme zhruba tříměsíční skladové zásoby, takže kdyby se Čína zastavila na dva měsíce, zvládneme to. A Čína si delší pauzu dovolit nemůže,“ říká Habina. „Kdyby přišla druhá vlna epidemie, větší strach mám spíš o byznys v Evropě, který by dostal další ránu.“
Co se po krizi naopak změní určitě a nevratně, je doprava. U vlaků chce totiž Habina zůstat natrvalo. Minulý týden ostatně vypravil z Číny náklad po železnici už popatnácté, a týdně tak vlakem putuje do Česka 1,5 tuny výrobků za miliony korun.
„Dodáváme příslušenství i pro mobilní operátory, kteří ho někdy potřebují rychleji, takže kvůli nim budeme vždy něco přepravovat letecky, ale pochopili jsme, že budoucnost je v železnici. Myslím, že leteckou dopravu čeká revoluce a celkově spíš ještě podraží. Takže zhruba 85 procent naší dopravy obstará vlak,“ vypočítává Habina.
„Je výrazně levnější, a hlavně násobně ekologičtější.“