Když je řeč o hackerských útocích na soukromí lidí, většinou mluvíme o napadení účtů kvůli příliš jednoduchým heslům nebo v důsledku bezpečnostních děr operačních systémů. Náchylná k útokům jsou veškerá chytrá zařízení, například telefony nebo tablety, ale v bezpečí už není ani vybavení, u kterého byste žádné ohrožení nečekali – žárovky.
Funguje to podobně jako „staré dobré“ laserové odposlechy oken. Zjednodušeně řečeno zaměříte na žárovku směrový senzor, který zachytí tlakové výchylky, způsobené právě zvukovými vlnami řeči. Celé zařízení přitom vyjde na zhruba tisíc dolarů.
Izraelští výzkumníci z Ben Gurionovy univerzity vyvinuli algoritmus, který ze získaných dat vytvoří zvuk. Na přepis lidské řeči přitom použili Speech-to-Text od Googlu, u hudby si zase vystačili se Shazamem. Celé technické parametry rozepisují ve své studii.
Výzkumný tým se různými metodami odposlouchávání bez nabourání se do elektronického zařízení zabývá už delší dobu – vloni například zjistili, že Alexa, Google Home nebo Siri mohou být odposlouchávány pomocí laserů namířených na jejich mikrofony.
Na rozdíl od Siri se ale žárovkovému odposlechu nedá předejít pouhým zmáčknutím tlačítka vypnout. Stačí obyčejná žárovka a sledování konverzace nic nebrání. Tedy do chvíle, než zamezíte její přímé viditelnosti.
Stačí tak stáhnout rolety a sdělení je v bezpečí. Stejně tak nelze odposlouchávat žárovky příliš tenké. A záleží samozřejmě i na tom, jak daleko od žárovky konverzace probíhá. Výzkumníkům se však podařilo odposlouchávat hovory i hudbu do vzdálenosti 25 metrů od žárovky, což z jejich pokusů dělá jednu z nejefektivnějších odposlouchávacích metod vůbec.
