Ve středu ta zpráva zněla jen jako „další posunutí velké akce“. Jenže informace, kterou v noci na úterý oznámila Americká akademie umění a věd, představuje mnohem víc než jen změnu termínu.
Ani příští rok se věci nejspíš nevrátí do normálu a Oscary to potvrzují: každoroční předávání se mělo konat 28. února 2021, ale galavečer se nakonec podle aktuálních informací uskuteční až 25. dubna. Pokud vše půjde, jak má.
Ale
to je jen polovina příběhu.
Akademie zároveň oznámila, že o Oscary se v následujícím ročníku budou historicky poprvé moci ucházet i snímky, které byly zveřejněny výhradně na streamovacích službách. A to je zcela přelomové sdělení.
Dříve o prestižní ceny mohly soutěžit pouze ty filmy, které byly nejméně sedm dní promítány v běžném – a navrch americkém – kině. A to bylo pro většinu světové produkce extrémně omezující pravidlo.
Prosadit se do americké kinodistribuce je pro artové tvůrce věc takřka z říše snů a samotné projekce v kamenných kinech navíc musí zpravidla doprovodit i nákladná kampaň, která na ně upozorní alespoň část z klíčových členů mnohatisícové Akademie.
„Nemusí,“ namítnou ti, kdo si myslí, že skvělý film přece porotce objeví i sám. Jenže takhle to v americké filmové branži nefunguje a každý, kdo jen trochu přičichl k oscarovému klání, to jistě potvrdí. Být vůbec zvažován jako potenciální nominovaný, to je nekonečný maraton obchodních schůzek, jednání, draze najatých agentů a především nových a nových účtů a faktur, které je třeba proplácet.
Například film, který je národními porotami vyslán, aby reprezentoval svou zemi na Oscarech, má před sebou řadu týdnů až měsíců krvavé dřiny, která se navíc dost prodraží. Součástí „turné“ bylo právě i zmíněných sedm dní v tamních kinech. Což nyní padá.
Důvodů, proč se Akademie k přelomové změně pravidel rozhodla, je víc. Některé jsou zjevné a ryze praktické. Zavřená kina a globální lockdown filmovému průmyslu nesvědčí, práci zastavily i desítky a stovky filmových produkcí po celém světě, a kvůli posunutým i zcela odloženým světovým premiérám by byl seznam nominovaných snímků bez pomoci streamovacích platforem velice chudý. Prodloužena byla ostatně i doba, v rámci které se budou jednotlivé filmy vybírat: z 31. prosince na konec února.
„Po více než století hrají filmy důležitou roli v našich životech. Utěšují, inspirují a rozptylují nás v těžkých časech. A je tomu tak i tento rok. Prodlužujeme dobu nominací, aby mohli filmaři dokončit svá díla a nebyli penalizováni za něco, za co nikdo z nás nemůže a co nemůžeme ovlivnit,“ vyjádřil se pro BBC News prezident Akademie David Rubin.
Filmová akademie zároveň přislíbila větší inkluzivitu, co se týče nominovaných filmů, aby zajistila rovná pravidla a podmínky pro všechny nominované. V kategorii nejlepší film se tak bude od roku 2022 objevovat vždy deset nominovaných snímků (doteď počet nepravidelně kolísal mezi pěti a deseti) a otevřenější bude i soubor kritérií, podle nichž může být film na základní longlist vůbec nominován.
Podobně jako ve světě módy, která v posledních týdnech čelí náhlému odlivu velkých jmen z nekonečného kolotoče fashion weeků, se i filmový průmysl může těšit z toho, že ho nynější krize konečně modernizuje. Mnohá studia i samotní filmaři o to usilují už dvě dekády, avšak skutečná demokratizace, modernizace a digitalizace filmové branže reálně přichází až teď. S koronou.
Podobně jako mizí obrovské obchodní domy, v nichž byla móda přístupná jenom někomu a kam se ani mnohé menší oděvní značky nikdy neměly šanci dostat, přinesly streamovací platformy ve světě filmového průmyslu větší šance malým, nezávislým tvůrcům. Pokud jim teď otevřou dveře i na Oscary, které celá desetiletí znamenaly globální publicitu a s ní spojený úspěch, tím lépe.
Možná ale jednou zmizí i červený koberec, drahé luxusní róby na něm prezentované, možná zanikne celý Hollywood, jak ho známe. Oscary už řadu let čelí kritice ohledně nízkého zastoupení jiných než bělošských tvůrců a umělců, která je nyní pochopitelně slyšet ještě mnohem víc než kdy předtím.
Kritici se léta věnují i obřím doprovodným nákladům, které Oscary tradičně provázejí, přebytku a plýtvání, tak nerozumnému v současném světě a v naší době.
Možná tedy přihlížíme chvíli, kdy se dynamicky změní celý filmový svět. A možná to nebude vůbec na škodu.
