Epidemie koronaviru udělala z nemocničních lůžek Linetu, spoluzaloženého Zbyňkem Frolíkem, natolik žádané zboží, že se tržby společnosti za první firemní fiskální čtvrtletí roku (od dubna do června) vyhouply na bezprecedentních 91 milionů eur.
„Věříme, že celý rok dopadne lépe než minulý,“ říká generální ředitel společnosti Tomáš Kolář. „Výrobu máme v tuto chvíli obsazenou na čtyři měsíce dopředu, takže to vypadá dobře. Zbytek fiskálního roku se odhaduje obtížně, ale pokud bych měl říci číslo, tak bychom měli překonat tržby 300 milionů eur.“
Pro srovnání – v uplynulém roce činily celkové tržby Linetu 287 milionů eur; a to šlo pro změnu o historicky první rok, v němž firma na ziscích meziročně stagnovala.
Do současného finančního úspěchu společnosti, která jen za letošní červen vyrobila 1200 svých nejdražších lůžek, jichž běžně vyrobí 2500 za celý rok, se promítá stejně tak první vlna covidové pandemie, jako očekávání druhé vlny.
Vše začalo tím, že na přelomu letošního února a března, kdy se pro firmu uzavíral předchozí fiskální rok 2019/2020, zaznamenal Linet první poptávku, kterou už lze označit za covidovou.
„Postupně se vyváželo do nejpostiženějších zemí – Itálie, Španělska, Británie i Spojených států amerických,“ říká ředitel Kolář o akutně vyvážených lůžkách, z nichž ta nejdražší sestávají i z šesti tisíc dílů a stojí půl milionu korun. Ústup nejvíce kritického období covidové pandemie ale neznamenal, že by se poptávka po nemocničních lůžkách zastavila. „Aktuálně máme největší poptávky z USA a také Chile a Rumunska,“ říká ředitel Kolář.
Některé země se připravují na druhou vlnu, případně chtějí mít větší kapacity v intenzivní péči, a tak pro Linet pokračuje příval objednávek z celého světa – firma přitom se svou silnou obchodní sítí pokrývá více než 100 zemí a v 19 z nich má pobočku.
„Nejde jen o druhou vlnu pandemie, ale o uvědomění si toho, že zdravotní systémy potřebují být obecně robustnější, a proto pro jistotu doplňují kapacity,“ dodává Kolář. „Můžeme srovnat Itálii či Španělsko s Českou republikou a Německem, které už v tuto chvíli mají dvojnásobek akutních lůžek přepočtených na počet obyvatel – tam z toho důvodu covidové poptávky prakticky neexistují.“
Ačkoli může Linet slavit historický rekord, spoluzakladatel společnosti, 45. nejbohatší Čech Zbyněk Frolík, je při komentování aktuální zprávy zdrženlivý. „Upřímně z toho radost moc nemám, protože naši zákazníci jsou počitatelní a mají nějaký potenciální objem lůžek, která mohou umístit; takže to, že jsme nyní lůžek dodali rekordně hodně, může stejně tak znamenat, že jich budeme za rok dodávat rekordně málo.“
Frolík, který firmu zakládal před 30 lety a po odchodu z exekutivních funkcí zůstává v její dozorčí radě, dodává, že jako výrobci mu mnohem více než současný výkyv vyhovuje stabilní, v ideálním případě neustále mírně rostoucí stav.
„První pololetí fiskálního roku bude nepochybně rekordní,“ dodává Frolík, „ale doufáme, že země třetího světa, jako jsou některé africké či arabské státy, které byly podvybavené, budou dále kupovat produkty, které jsou zásadní pro nejvyšší kritickou péči – a které na světě umí vyrobit jen tak dva tři výrobci včetně nás.“
Pokud se Linetu letos podle očekávání podaří zvednout celoroční obrat, půjde podle Zbyňka Frolíka o dvanácti- až patnáctiprocentní navýšení. „Máme samozřejmě ještě nějaké akviziční plány a stále se poohlížíme po dalších nohou, na kterých bychom mohli stát,“ říká spoluzakladatel firmy, jež je dnes jediným evropským vyzyvatelem dvou amerických gigantů, které trhu s nemocničními lůžky (odhadovanému na tři miliardy dolarů) dominují.
„Naše firma je každopádně finančně silná a zdravá a i za probíhající situace pro sebe hledá ty nejlepší nové možnosti.“
Hledá je přitom i v oblastech daleko za pelestí samotných lůžek: nyní hlavně internetu věcí a tvoření celého systému, který se bude kolem lůžek točit. Práce na celých inteligentních pokojích kolem lůžek, které budou sledovat a vyhodnocovat pacientovu situaci mnoha senzory, ve světle probíhajících událostí nejen nepohasíná, ale naopak zintenzivňuje.
Linet už má vyčleněný celý tým, který se zabývá potenciálními akvizicemi startupů tohoto typu, a rozvoj v tomto ohledu zrychluje. Jedním z hlavních témat Linetu je v současné chvíli právě práce na řídicích jednotkách, které budou celý pokoj pacienta monitorovat, protože, jak připomíná ředitel Kolář, nehledě na potenciálně slábnoucí poptávku po lůžkách bude vždy potřeba nabídnout něco dalšího, a pokračovat tak v nabídce inovativních řešení.
Toto myšlení „za roh“ a důraz na inovace ostatně patří k samotné DNA Linetu a dají se dosledovat až do chvíle, kdy jeho spoluzakladatel Zbyněk Frolík ještě před sametovou revolucí prodával květiny v průchodu nemocnice na pražském Karlově náměstí. Už tenkrát si dokázal vydupat konkurenční výhodu a jako jediný v celé Praze prodával v zimě růže. „Ono je to pořád stejné,“ říká k tomu Zbyněk Frolík dnes.
„Tehdy jsme byli jediní, kdo měl růže v zimě, protože jsme je pěstovali hydroponicky a systémově jsme velmi efektivně řídili jejich kvalitu, takže jsme měli největší výnosy – a to samé platí i dnes, protože i dnes používáme spoustu inovativních věcí a flexibilitu.“
Linet, který během koronavirové krize spustil na jedné ze svých linek čtyřiadvacetihodinový provoz ve třech směnách (a dosud ho nezastavil), je podle Frolíkových slov vytrénován na to, aby dodal kdykoli komukoli jakýkoli produkt, který si zákazník přeje, a to v jakémkoli množství. Současně byl na nadcházející krizi připraven i přesto, že ji nikdo nemohl předvídat.
„My už jsme měli nakoupené a připravené výrobní kapacity, s nimiž jsme počítali pro budoucí růst, takže po technologické stránce jsme měli nabito,“ vysvětluje Zbyněk Frolík trumf v rukávu, který měl Linet v potřebnou chvíli připraven. „My vždycky říkáme, že štěstí přeje připraveným – a my byli připraveni na tu nejvyšší kapacitu.“