Informace o tom, že má britská farmaceutická firma Synairgen účinný lék interferon beta, který zmírňuje průběh nemoci covid-19, vzbudila velký zájem a cena její akcie vzrostla téměř šestkrát, z 0,335 na 2 libry. Na trhu je už ale téměř 50 let jiný lék, který je podle vakcinologa profesora Jiřího Berana také velmi účinný. Jenže o něm se nemluví.
Je k dispozici asi v 70 zemích světa, v Česku nese název Isoprinosine, už rok ho může předepsat každý obvodní lékař a jeho cena se pohybuje okolo 400 korun plus 80 korun jako doplatek. Užívají ho například lidé, kteří mají opakované herpetické infekce nebo onemocnění spojená s EB viry a cytomegaloviry.
Ukazuje se, že i v boji s covidem udělá velmi dobrou službu, jenže na toto téma zatím neexistuje cílená studie. Sám Jiří Beran i jeho syn nákazou prošli a lék použili. V obou případech byl průběh mírný. Užívali ho i pacienti v domově seniorů v Litovli, kde se nakazilo 56 klientů plus osm osob z personálu.
Místní lékařka podala lék ihned při prvních příznacích dvacítce lidí ve věku od 87 do 94 let, tedy kategorii, ve které umírá na covid-19 každý třetí. Výsledek? U některých se stav mírně zlepšil během 24 hodin, sedm pacientů bylo hospitalizováno na infekčním oddělení nemocnice v Prostějově pro zápal plic, nikdo z nich ale nezemřel a průběh nemoci byl spíš mírnější.
„Buď to byl zázrak, nebo se potvrzuje, že lék opravdu dokáže výrazně nastartovat imunitu, tedy zvýšit počet takzvaných NK buněk (zkratka z Natural Killers), které s virem umějí bojovat,“ říká Jiří Beran. A vysvětluje: „Jakmile virus vstoupí do lidského organismu, snaží se co nejdříve dostat k vnímavé hostitelské buňce, aby se v ní začal množit. V tu chvíli přestává být pro imunitní systém viditelný. Isoprinosine přispívá k tomu, že se informace o něm na povrchu buňky objeví, a navíc počet NK buněk zvyšuje.“
Podle něj je proto pro prognózu onemocnění klíčová dostatečná hladina NK buněk na počátku infekce. Zvýšit ji doporučuje jako počáteční léčbu hlavně lidem, kteří onemocněli covidem-19 a mohli přijít s virem často a v masivní míře do styku, což jsou hlavně zdravotníci. Lék doporučuje také těm nad 50 let a chronicky nemocným.
„Při užívání dvou tablet třikrát denně se pátý den počet NK buněk zdvojnásobuje a sedmý až osmý den se dramaticky zvyšuje počet osob bez jakýchkoli příznaků,“ doplňuje Beran. Že umí podpořit imunitu v boji s různými viry, dokládá i fakt, že dobře fungoval v minulosti i při spalničkovém zápalu plic u osob, které nebyly proti spalničkám očkovány.
Tak proč nemá takovou reklamu jako jiné léky? Podle Berana může být na vině i to, že ho vyrábí po celém světě na 40 firem a žádné z nich se nechce investovat dva až tři miliony eur do nové studie, která by se věnovala jeho účinkům na covid-19.
Na lék totiž už neexistuje licence a zisk by pak šel do kapes všem, nikoli jen společnosti, jež zaplatila studii. Jednání o tom, jaký lék zařadit na seznam doporučených pro léčení covidu-19, jsou podle něj navíc zdlouhavá a náročná. Doufá ale, že jeho výsledky přesvědčí.
Přestože pandemická čísla nových onemocnění v České republice znovu straší, upozorňuje Beran, že je třeba sledovat i jiné ukazatele než jen počet přibývajících nemocných. Důležitý je podle něj údaj o počtu hospitalizovaných s těžkým průběhem nemoci a taky statistiky mrtvých. Smrtnost v Česku klesla zhruba na 0,75 procenta, což je výrazně méně než evropský průměr, který se pohybuje okolo sedmi procent.
Důvodem je podle něj i to, že se Češi naučili dodržovat základní opatření, myjí si ruce, dodržují bezpečnou vzdálenost, větrají, a když je třeba, nasadí roušky.
„Je prokázané, že rozdíl mezi lehčím a těžkým průběhem onemocnění závisí i na množství viru, které vás infikuje. U mírného průběhu je to až šedesátkrát méně. Právě když dodržujete pravidla, máte šanci, že pokud dávku viru dostanete, bude malá,“ říká Jiří Beran. Dodává, že rozhodující je podle něj i rychlost testování. Laboratoře by měly informovat o výsledcích testů ihned, ne až za několik dní, jako se to někdy děje. Protože dokud lidé nemají nákazu potvrzenou, často nedodržují karanténu.