Je to majestátní hrad, někdejší sídlo skotských baronů a také středověkých skotských králů, jehož historie sahá hluboko do 14. století. Už sto padesát let jde také o nejmilejší letní sídlo britských královen.
Od královny Victorie, která panství v hrabství Aberdeenshire odkoupila s manželem princem Albertem už počátkem padesátých let 19. století, až po současnou panovnici. Její Veličenstvo Alžběta II. na Balmoralu pravidelně tráví letní dovolenou a zve sem celou svoji širokou rodinu a příbuzenstvo.
Nejinak je tomu i letos, kdy běžné soužití členů britské královské rodiny narušila koronavirová pandemie. Královna Alžběta II., která vzhledem ke svému věku (94 let) patří do skupiny lidí vysoce ohrožených případnou nákazou, se již od konce března společně s manželem, devětadevadesátiletým princem Philipem, vévodou z Edinburghu, izolovala na svém sídle ve Windsoru. Její vnuk, princ William, strávil karanténu s manželkou Catherine a jejich třemi dětmi v izolaci na jejich panství Anmer Hall v Norfolku.
A princ Charles, který se koronavirem dokonce nakazil, se izoloval na venkovském sídle nedaleko Balmoralu. Poté, co příznaky odezněly, se vrátil do svého domu v Birkhall.
Nyní se celá rodina konečně potká. Královna se hned po svatbě své oblíbené vnučky, princezny Beatrice, rozhodla s manželem odcestovat do Skotska. Na Balmoralu by měli strávit celý srpen a zřejmě i září. Princeznin sňatek s s realitním podnikatelem Edoardem Mapelli Mozzim proběhl už v polovině července, tedy ještě před dovolenou na Balmoralu, aby se ho mohla královna osobně účastnit – jak si princezna velmi přála.
Na Balmoral je ke královně postupně pozván nejen její syn Charles s manželkou, ale také jeho starší syn, princ William s manželkou a všemi dětmi. Pozvání na letní dovolenou v Balmoralu obdržel i princ Harry s manželkou Meghan a ročním synkem Archiem. Zda se skutečně rozhodnou odcestovat do Skotska ze své současné rezidence v kalifornském Los Angeles, ovšem není známo.
Přijet by
postupně měli i další členové britské královské rodiny.
Skotský Balmoral je totiž místem, kde se prý královna Alžběta
II. cítí být nejvíce sama sebou, a na zdejší každoroční
letní dovolené s rodinou si celý život mimořádně zakládá.
Zde si totiž nejvíce užívá svou roli babičky a prababičky,
ráda tu tráví čas se všemi svými vnoučaty i početnou družinou
pravnoučat. A rodina zde královnu velmi ráda vyhledává.
I atmosféra na Balmoralu je mnohem méně formální než v prostředí jiných sídel Jejího Veličenstva. Členové rodiny se na Balmoralu mohou pohybovat v neformálním oblečení, i sama královna dennodenně vyráží ve volnočasovém oděvu, s tradičním šátkem na hlavě a v nepromokavé prošívané vestě, potřebné do zdejšího nestálého počasí, na dlouhé procházky do okolí.
Balmoral je privátním sídlem panovnice – hrad drží v osobním vlastnictví a nespadá tedy do majetku koruny. Poprvé se o Balmoralu zmiňují skotské kroniky už ve 14. století, v místech dnešního paláce měl velké lovecké sídlo král Robert II. Skotský (1316–1390), vrstevník českého krále Karla IV. Mimochodem dcera krále Karla IV., Anna Česká, se později provdala do Anglie, stala se manželkou anglického krále Richarda II., v Anglii si získala mimořádnou oblibu a proslula coby „dobrá královna Anna“, o níž se dodnes píše v britských učebnicích dějepisu.
Ve 14. století ovšem Balmoral zcela jistě nevypadal jako dnes, šlo spíše o loveckou panskou chatu s velkým otevřeným nádvořím než o výstavný palác. Ostatně původní název sídla tomu odpovídá. Původní termín Bouchmorale, vycházející z gaelštiny, označuje, jak asi sídlo vypadalo. Výraz bouch naznačuje v překladu chýše, chata, mor značí velký, rozsáhlý, a ial označuje otevřený prostor.
Původní architektura Balmoralu, jak byl upraven v 17. a 18. století skotskými aristokraty, kterým sídlo patřilo, je označována za scottish baronial, tradiční severský sloh, který provázel výstavbu zdejších panských sídel. Do současné podoby ho přestavěla královna Victorie s manželem, kteří si místo mimořádně oblíbili.
Princi Abertovi, který Balmoral poprvé navštívil už v roce 1842, dva roky po sňatku s královnou Victorií, prý kopcovitá krajina okolního hrabství Aberdeenshire připomínala rodné Německo a místo si mladá rodina mimořádně oblíbila. Panství o rozloze dvacet tisíc hektarů odkoupili roku 1852 od stávajících majitelů, šlechtické rodiny skotských Farquasonů. Cena pozemku a sídla byla na tehdejší poměry astronomická: šlo o 32 tisíc liber, které Victoria a Albert zaplatili ze svého.
Pro početnou královskou rodinu byl však Balmoral ve stávající podobě příliš malý: královna Victorie měla v roce 1852 s princem Albertem už sedm dětí ve věku od dvou do dvanácti let, dvě děti se ještě měly narodit: princ Leopold se narodil v roce 1853 a nejmladší Beatrice roku 1857. O děti se vedle rodičů staralo samozřejmě i početné služebnictvo. I proto se Victorie s Albertem rozhodli pro nákladnou přestavbu celého objektu, která trvala následující čtyři roky, až do roku 1856.
Přestavbu dostal na starosti místní architekt, William Smith z Aberdeenu, a na práce osobně dohlížel princ Albert. Podobu rekonstrukce mimochodem máme do dnešních dnů zachycenu na skicách královny Victorie – mladá panovnice, mimo jiné velmi nadaná kreslířka a ilustrátorka, okolí Balmoralu ráda využívala pro své kresby a črty.
980055.bm
Balmoral v říjnu roku 1852, jak ho do svého skicáku zachytila královna Victorie.
Ze středověkého hradu, který snad mohl působit trochu pochmurně, se přestavbou stalo pohodlné panské venkovské sídlo, kde Victorie s Albertem a početnou rodinou trávili v následujících letech většinu volného času, kdy nemuseli být v Londýně. A mladá rodina tu zjevně prožila mnoho šťastných chvil.
„Ve zdejším okolí a přírodě je takový mír a svoboda, všechno tu dýchá takovým klidem, že jeden hned zapomene na starosti a neklid vnějšího světa,“ napsala si královna Victorie do svého deníku počátkem padesátých let 19. století.
Totožný vztah měli k Balmoralu všichni její následovníci a nástupci, dnešní panovnici nevyjímaje. Byl to Balmoral, kde se královna Alžběta II. v mládí pravidelně nechávala fotografovat se všemi svými malými dětmi, a byl to Balmoral, kde nechávala při výjimečných příležitostech nahlížet média do svého soukromí a svého rodinného života manželky a matky čtyř dětí.
Věrnost svému skotskému sídlu pak zachovává i jako babička i prababička. Právě tady, po zdejších panstvích, může bezstarostně řídit svůj terénní vůz, což dělá jako někdejší vojenská automechanička mimořádně ráda. Tady může, nikým nerušena, chodit na procházky, během nichž promýšlí svou další práci, nebo se nechává doprovázet někým z rodiny. Zde probíhají i populární lovecké výpravy pro mladší členy rodiny.
Ovšem byl to Balmoral, který byl svědkem i jedné z velkých tragédií britské královské rodiny. Právě na Balmoralu pobývala celá rodina, včetně královny, prince Charlese a obou jeho synů, princů Williama a Harryho, když je zastihla tragická zpráva o náhlé smrti princezny Diany na konci srpna 1997. Teprve šestatřicetiletá matka Williama a Harryho, jimž bylo tehdy patnáct a dvanáct let, se stala obětí autonehody v pařížském tunelu, když její řidič ujížděl nepovolenou rychlostí, pronásledován kolonou bulvárních novinářů a fotografů.
Právě princ Charles a jeho matka, babička obou chlapců, museli bolestnou zprávu o smrti milované Diany jejím synům 31. srpna sdělit. Na Balmoralu pak rodina prožila následující dramatický týden, který „otřásl trůnem“, a vyvrcholil zcela bezprecedentním projevem královny Alžběty II. v televizním vysílání 5. září 1997, v předvečer princeznina pohřbu, který proběhl 6. září ve Westminster Abbey.
Balmoral je
svědkem životů britských králů, jejich radostí i strastí. A
bude tomu tak i nadále.
