Česká ekonomika se potýká s krizí, kterou ještě nezažila. Pandemie na jaře zastavila její kola a i teď se nad ní vznáší hrozba dalšího lockdownu. HDP padá, schodek rozpočtu bobtná, inflace je jedna z nejvyšších v EU a koruna slábne. To vše musí sledovat a případně i korigovat Česká národní banka.
„Tato krize se liší v mnoha aspektech. Především, původ této krize je mimoekonomický. To je něco, co jsme nezažili možná od španělské chřipky,“ říká v dalším Forbes podcastu guvernér České národní banky Jiří Rusnok, který tento týden oslaví své šedesáté narozeniny.
Guvernér očekává, že by druhý lockdown, který nyní visí nad republikou, ekonomice přivodil ještě hlubší než osmiprocentní propad HDP, se kterým v aktuální prognóze počítá ČNB. Novou prognózu s novými odhady makroekonomických parametrů banka nejvyšší instance bude mít vypracovanou k listopadovému monetárnímu zasedání.
Rusnok nevidí problém ve schodku rozpočtu ve výši 500 miliard korun pro tento rok, pokud by ovšem byl jednorázový a nereplikoval se do dalších let. V rámci jeho struktury by ale přivítal například některé daňové změny.
„Náš problém podle mého názoru není to, že bychom měli nějak vysoké daně z příjmu fyzických osob, ty máme spíše nižší. Problém máme s tou jednotnou a velmi vysokou daní, která se jmenuje sociální a zdravotní pojištění. Tam si myslím, že to do jisté míry narušuje trh práce u těch méně kvalifikovaných kategorií, které pak mají pochopitelně tendenci ukrývat se do šedé nebo černé zóny,“ říká mimo jiné Rusnok v podcastu a na další otázku směřující k úpravám zdanění bohatších lidí vysvětluje, proč si dokáže představit jejich vyšší zdanění.
„Nechci naštvat vaše posluchače, ale faktem je, že z mezinárodních srovnání vyplývá, že míra progrese zdanění u nás je minimální. Dovedl bych si tedy představit vyšší zdanění vyšších příjmů. Otázka je, jestli to má mít formu jen daně z příjmu fyzických osob, protože existují i jiné daně, například majetkové, které jsou extrémně nízké, čímž se zase vymykáme standardu vyspělejších demokratických zemí. Takže si myslím, že to je nasnadě.“
V podcastu se dále doslechnete, jak moc velkým problémem pro českou ekonomiku je současná míra inflace přesahující tři procenta, jak moc z pohledu ČNB oslabila v posledních týdnech koruna nebo jestli uvažuje o monetárních opatřeních nejen ve smyslu změny úrokových sazeb, ale i dalších mechanismů, jako jsou například kurzové intervence.
