Hledání vakcíny proti covidu-19 není nic jiného než vyčerpávající a neustávající pátrání po živé vodě, jež vytrhne svět z mrtvolného stavu, do kterého se vlivem pandemie dostal. Vakcína je právem vnímána coby globální spása, jak po zdravotní, tak po ekonomické stránce. Proto se na ni čeká s neskrývanou netrpělivostí.

Mohutné poptávce je logicky vycházeno vstříc: svět je uprostřed rekordních závodů o vývoj vakcíny. Ani jeden z výzkumů dosud nebyl finálně dokončen, vědci však doufají, že se tak stane okolo začátku roku 2021. Pro toho, komu to – opět vcelku logicky – připadá pořád jako dlouhá doba: žádná jiná vakcína nebyla nikdy vyrobena v kratším čase.

Obvyklá doba, zahrnující objevení vakcíny, její testy, schválení a následnou masovou produkci a distribuci, se pohybuje mezi 10 a 15 lety, stávající „rychlostní“ rekord jsou čtyři roky. Budoucí vakcína tento rekord bezpochyby zlomí – díky mohutným finančním injekcím a nepřetržité práci vědců s jednoznačným „zoomem“ na boj proti covidu.

Světový byznys

Byl koronavirus černá labuť? Ve skutečnosti šel vidět na míle daleko

5 min

Podle posledních dostupných údajů „běží závod“ zhruba 130 potenciálních vakcín, přičemž o něco více než 40 již vstoupilo do klinických testů, tedy do zkoušek na lidech. V tomto smyslu jsou právě tyto čtyři desítky nejblíž perspektivě schválení.

Klinické testování musí projít třemi fázemi a teprve po úspěšném zdolání všech tří může být vakcína regulačními orgány potvrzena a puštěna do prodeje coby preparát s prokazatelným efektem bez vážných vedlejších účinků převažujících nad profitem.

Látek ve třetí fázi je v současnosti jedenáct. Rusko a Čína schválily pro takzvané rané použití pět vakcín, aniž čekaly na výsledky třetí fáze, takový přístup však v sobě nese rizika a není seriózní.

Jenže seriózní přístup zároveň znamená časovou prodlevu v éře nejvyšší nouze, přináší čím dál větší ztráty na životech, i co se týká ekonomických aspektů. Z tohoto důvodu vstupují do hry alternativy, jak nic neobejít, a přece nad časem alespoň zčásti vyzrát.

info Foto Getty

Kombinovány jsou například fáze 1 (v níž se eventuální vakcína podává malé skupině lidí, aby se prokázala její bezpečnost) a fáze 2 (do níž bývají zahrnuty stovky lidí a zkoumají se vedlejší účinky, imunitní odpověď a dávkování). Řada vakcín je tak nyní v simultánních studiích fáze 1–2 poprvé v historii testována rovnou na stovkách lidí.

Klíčové jsou v tomto směru peníze. Ve farmaceutickém průmyslu obecně platí, že vakcíny nejsou extra výdělečnou záležitostí, speciálně ve srovnání s vyvinutými léky, které nesou pohádkové zisky.

Tématu o vývoji nových léků, do nichž „lijí“ velké peníze i čeští miliardáři Petr Kellner či Karel Komárek, se obšírně věnuje říjnové číslo magazínu Forbes, které je nyní v prodeji. Čili zde jen stručně: vývoj léků sice trvá průměrně 15 až 20 let a může stát vysoko přes dvě miliardy dolarů, nicméně v případě průlomového úspěchu se mohou roční tržby vyšplhat až na 15 miliard dolarů.

Vydání Forbesu Bible kapitalisty
Koupit teď

„Do vývoje vakcín zasahuje výraznou měrou stát a na Západě i charitativní organizace ve prospěch třetího světa,“ líčí Zdeněk Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. „Vakcíny jsou výborné pro PR, ale nejsou příliš dobrým byznysem. Přinášejí zisk tři čtyři procenta ročně.“

Covid však v mnoha směrech postavil svět na hlavu, takže vše je jinak i v případě vakcíny proti němu. Zejména z USA, Číny a Evropy se valí miliardy na výrobu produktu ke zkrocení pandemie. Jde v podstatě o jakési vládami garantované – a často již proplacené – šeky dodané vědcům, aby „sprintovali“ s výzkumem.

Evropská unie vyčlenila podle CNN na vakcínu přibližně 3,05 miliardy eur, Spojené státy dokonce 10,8 miliardy dolarů. Do vývoje se pustila spousta farmaceutických firem včetně těch největších hráčů. Kromě nutnosti uzdravit svět je k tomu vede i vidina zisku, to není nic nepochopitelného.

O rekordních dostizích za vakcínou svědčí i to, že premiérové pokusy na lidech byly spuštěny za pouhých 67 dní od začátku ohniska pandemie. Pro srovnání: v souvislosti s virem H1N1, který způsobuje mimo jiné prasečí chřipku, se se stejným procesem začalo za 89 dní, v případě eboly za 164 dní, v případě SARS za 323 dní.

info Foto Reuters

Americká biotechnologická společnost Moderna zahájila testy na lidech už 16. března a od americké vlády vyinkasovala jakýsi bianco šek na 2,5 miliardy dolarů za příslib dodání 100 milionů dávek (a Kanada si předplatila odběr 20 milionů dávek). Vtip je v tom, že dnes neexistuje ani kapka preparátu.

V létě sice Moderna prohrála patentový spor ohledně jedné z technologií na výrobu vakcíny, ovšem její celkové úsilí to nezastavilo. Data z testů, které s definitivní platností rozhodnou o zdaru, či nezdaru, čeká společnost na přelomu roku.

Blízko vymodlené látce je i spojenectví německé firmy BioNTech, společnosti Pfizer se sídlem v New Yorku a čínské Fosun Pharmy. Konglomerát skloubil v klinických testech fázi 1 a 2 a pak i fázi 2 a 3 a také dostal značné sumy (nebo jejich přísliby) za dávky „ve vzduchu“: od Trumpovy administrativy 1,9 miliardy dolarů za 100 milionů dávek, Japonsko si předobjednalo 120 milionů a EU 200 milionů.

Byznys

Dvě tyčinky do nosu za patnáct set. Proč jsou testy na covid tak drahé?

3 min

Ve výčtu by se dalo pokračovat, do bitvy o zastavení či alespoň zbrzdění pandemie se přihlásila spousta účastníků. Variant, jak to dokázat, je mnoho, uveďme jeden příklad za všechny: britští vědci oprášili vakcínu BCG, vyvinutou v roce 1921 k zastavení tuberkulózy, která má podle jistých signálů pozitivní účinek i na ochranu před covidem.

Nejde jen o složení „živé vody“, ale též o její aplikaci. Kromě tradiční injekce se zvažuje i inhalace sprejem do nosu. Tak by bylo s koronavirem zatočeno přímo v místech jeho útoku, neboť virus napadá dýchací cesty. Takový způsob by navíc nevyžadoval jehly, vakcína by nemusela být skladována a přepravována při nízkých teplotách a při podávání by nemuseli asistovat zdravotníci.

První vakcíny – čili ty, jež snad přijdou zjara – budou zřejmě poskytovat jen nízkou ochranu. Tak nízkou, že bude rozumné nesundávat z obličejů roušky.

„Bavíme-li se o pokusu dodat vakcínu co nejrychleji do celého světa, pak v případě, že byste nepotřebovali injekci, bude to výhoda už proto, že ji hodně lidí nemá rádo,“ řekla agentuře Bloomberg imunoložka Frances Lund z Alabamské univerzity v Birminghamu. „A při podání takové vakcíny by samozřejmě mohla být výrazně nižší úroveň odborných znalostí.“

Pokud ovšem něco takového skutečně bude, pak s největší pravděpodobností až u vakcín druhé či třetí generace. A první generace, jež bude do těla dopravována injekcí? Nejspíš je třeba připravit se na chaos a svým způsobem splín. První vakcíny – čili ty, jež snad přijdou zjara – budou zřejmě poskytovat jen nízkou ochranu. Tak nízkou, že bude rozumné nesundávat z obličejů roušky.

List New York Times vypíchl slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jakmile bude vakcína k dispozici, porazíme virus. A korigoval je: „Experti na vakcíny tvrdí, že ve skutečnosti nás čeká frustrující a zmatené období.“

info Repro Lifeliqe
Repro Lifeliqe

Na vině jsou dvě věci. Zaprvé zmiňovaná rychlost, kvůli níž se nemusí dostatečně odhalit veškerá rizika a některé z vakcín mohou být z trhu staženy.

Druhou příčinou je malá ochota farmaceutických firem vzájemně při výzkumu sdílet pravidla postupu a vybraná data. Z obav, že by rivalovi poskytly konkurenční výhodu, k tomu společnosti nepřistoupily. „Tato myšlenka se ukázala neproveditelnou,“ uznal Anthony Fauci, ředitel amerického Národního ústavu pro alergie a infekční nemoci a člen krizového štábu v Bílém domě.

I nastíněný chaos je ale mnohem lepší oproti tomu, co je dnes. Chaos je projevem života a život je opakem mrtvolného stavu a nehybnosti. Svět je teď Lazar a prostřednictvím vakcíny čeká na vzkříšení.