Je to malé odplivnutí pro člověka, ale veliký krok pro lidstvo. V ruce držím drobnou zkumavku, na jejímž dně se třpytí dva mililitry důkazního materiálu o tom, zda jsem, nebo nejsem nakažen nemocí covid-19.
Nikdo mi nemusel strkat do nosu tyčinku pro stěr nosohltanu, což je dnes standardní metoda pro detekci koronaviru v těle. Tady v molekulární biologické laboratoři českého biotech startupu DIANA Biotechnologies k vyšetření postačí jen a pouze to, že plivnu do zkumavky.
Forbes získal exkluzivní možnost vyzkoušet přelomovou metodu PCR testů na koronavirus ze slin, která je v tuto chvíli v závěrečné fázi testování. Během dvou týdnů bude dokončena finální studie, při níž se přesnost těchto testů porovnává s účinností „tyčinkových“ testů. Koncem měsíce mají být podle plánu testy ze slin nasazeny na prvních odběrových místech.
„U testů ze slin je klíčové, že jejich mnohem rychlejší a jednodušší odběr umožní mnohem vyšší kapacitu odběrových míst,“ vysvětluje spoluzakladatel DIANA Biotechnologies a její provozní a finanční ředitel Martin Dienstbier.
„Teď je kapacita limitovaná počtem kvalifikovaného personálu, který je schopný vykonat stěr z nosohltanu,“ konstatuje. U odběrů ze slin už specificky školený personál nebude potřeba a nasazení slinových testů umožní dále navýšit celkovou kapacitu testování v Česku.
„První měsíc budeme schopni dodat jen asi 100 000 testů, ale už začátkem příštího roku bychom měli dodávat jeden až dva miliony testů měsíčně. Odebrat sliny je mnohem jednodušší, naplivat do zkumavky zvládne skoro každý.“
Test budou navíc lidé absolvovat ochotněji než mnohdy nepříjemné šťourání tyčinkou kdesi na pomezí lebečních kostí a mozku. Změna v revolučním přístupu DIANA Biotechnologies se přitom odehrává nejen co do formy odběru, ale i v rámci detekování viru.
„Standardní test má dvě části – první je izolace virové RNA a druhou je metoda PCR,“ vysvětluje druhý zakladatel firmy a její jednatel a technický ředitel Václav Navrátil. „Náš test by měl umožnit obě tyto oblasti vylepšit tím, že se zjednoduší PCR detekce viru, a tak už nebude potřeba izolovat jeho RNA.“
Toto zjednodušení se přitom netýká jen výsledků odběru ze slin, ale i ze stěrů z nosohltanu, jichž dnes technologie DIANA Biotechnologies pokrývá přibližně čtvrtinu české kapacity.
K vyhodnocení testu dojde během hodiny, což z něj – současně s nenáročností odběru – dělá ideální formu screeningových a plošných testování. „Je možné, že zatímco v prostředí nemocnic se bude u příznakových pacientů dále využívat spíše test ze stěru, test ze slin budou využívat třeba firmy, které potřebují testovat své zaměstnance třikrát do týdne,“ doplňuje Navrátil.
Stejně tak je možné test ze slin v první řadě čekat u screeningu asymptomatických lidí nebo u tolik potřebného a častého testování potenciálně nakažených lidí v klíčových sektorech typu zdravotnictví. Kvůli jednoduchosti odběru a možnosti rychlého automatizovaného zpracování by pak bylo možné jeho nasazení v plošném testování určitých regionů či částí populace.
Firma DIANA Biotechnologies, kterou stála investice do vývoje testů na koronavirus už nižší desítky milionů korun, se ještě na začátku roku věnovala primárně své ambici stát se velkou farmaceutickou firmou na způsob globálního Roche.
Před koronavirem se v DIANA Biotechnologies vyvíjela zejména laboratorní diagnostika a rozjížděl se tu raný vývoj léčiv a protilátek. „Umíme toho prostě mnohem víc než dělat PCR diagnostiku,“ říká Navrátil. S úderem korony ale firma provedla s posvěcením investorů riskantní krok a soustředila se na vývoj testů.
„Byznysově nám testy na koronavirus přinesly významné tržby mnohem dříve, než jsme je původně plánovali,“ dodává Dienstbier, „ale veškerý zisk použijeme na akceleraci našich dalších vývojových projektů.“ Ty jsou v současné chvíli „na čekačce“, ale jen co bezodkladnost koronavirových testů opadne, bude v nich DIANA Biotechnologies pokračovat.
Test ze slin v šesti krocích
1. Už žádné slzy!
Test vyžaduje jen drobné plivnutí do zkumavky vybavené trychtýřkem. Skutečná podoba zkumavek ještě není veřejná kvůli probíhajícímu patentování, toto je prototyp. V principu ale funguje stejně, jako bude fungovat brzy patentovaný testovací set. Jen je o trochu humpoláčtější – zkumavky budou menší.
2. Plivání povoleno
Člověk dostane
zkumavku s trychtýřkem a podle jednoduchých instrukcí do ní
plivne. Trychtýřek odhodí, zkumavku zašroubuje. Pak už je to v
rukou odběrového místa. Zkumavka se zasune do stojánku společně
s dalšími pětadevadesáti zkumavkami a putuje do laboratoře.
3. Čekání na robota
Robot, jako je v tomto případě Agilent Bravo, všechny zkumavky najednou odšroubuje, multikanálovou pipetovací hlavou přenese vzorek do PCR destičky a přidá chemikálie a enzymy potřebné pro analýzu. Laboratoře vybavené roboty budou moci zpracovat pět až deset tisíc vzorků denně. Tento krok budou v neautomatizovaných laboratořích provádět laborantky a laboranti a bude jim trvat jen o trochu déle.
4. Řetězová reakce
Připravených 96 vzorků následně putuje do PCR přístroje, který do hodiny zjistí to, co nás zajímá nejvíce – totiž zda vzorek obsahuje, nebo neobsahuje koronavirus. Platíčko se vzorky se do něj zasune trochu jako cédéčko do staré CD mechaniky u počítače a proběhne polymerázová řetězová reakce; stroj při ní zvyšuje a snižuje teploty, což přinutí enzymy, které v reakci jsou, namnožit tu část virové RNA, kterou chceme detekovat.
5. Chvíle napětí
Pokud ve vzorku virus je, tak v každém jednom cyklu zdvojnásobí počet molekul virové DNA; nárůst je pak vidět na grafu odrážejícím fluorescenční vizualizaci viru. Čím větší koncentrace viru se ve vzorku nachází, tím dříve se křivka pohne směrem vzhůru.
6. Happy end
Jsme negativní. A
přejeme to i vám. Be negative, stay positive!
