Narodil se v Tunisku, kariéru ale udělal u nás. Ferid Nasr dokázal během bezmála 30 let vybudovat největší cestovní kancelář v Česku, jejíž dceřiné společnosti působí i v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Společně tvoří holding Der Touristik Eastern Europe (dříve Exim Holding), který postupně ovládl německý koncern Rewe.
I když už cestovku Exim Tours nevlastní, Nasr se stále podílí na jejím rozvoji a hlavně jí teď pomáhá překonat nelehké období, kterým si nejen cestovní ruch kvůli pandemii prochází.
Zažil jste už v byznysu podobnou manažerskou výzvu?
Covid je něco jedinečného. Není to jen krize, je to něco, co nikdo z nás zatím nezažil. Ani manažer, ani řadový zaměstnanec. Poslední podobnou epidemií byla před 100 lety španělská chřipka. Je ale těžké to srovnávat. Tehdy svět nebyl tak propojený, jako je dnes.
Navíc k rozvoji cestovního ruchu došlo až v průběhu 20. století…
Cestovní ruch tady byl už stovky let. Tehdy byl ale spojený především s byznysem. Ten masový cestovní ruch je tady až posledních 30 let. Když se podívám pár let dozadu a srovnám ty destinace, kam létáme, tak třeba Turecko bylo ještě v 80. letech na pěti procentech kapacity, která je tam dnes. A ostatní destinace na tom byly dost podobně.
Jak se Exim Tours vypořádává s aktuálními podmínkami na trhu?
Vypořádáváme se s tím stejně jako ostatní cestovky. Podobně jako i v jiných odvětvích, i my jsme byli od začátku v šoku, ale postupně se s tou situací učíme žít. Je však náročné vymyslet jakýkoliv plán, protože vlastně nevíme, jak dlouho to všechno bude trvat.
Může vůbec cestovní kancelář za takových podmínek vydělávat?
S myšlenkou vydělávat jsme pracovali v dubnu. V červnu nebo začátkem července jsme ji ale opustili. Vydělávat se nedá, jde o to, přežít. O nic jiného. Jako cestovky jsme v pomyslné první linii. To ale neznamená, že když to nepřežije první linie, že ty další to výrazně nezasáhne. O přežití bojují všichni, nejen cestovní ruch.
Jak to vůbec vypadá se zimní sezonou? V médiích se nedávno objevila informace, že se ještě před zavedením nejnovějších opatření na zimní dovolenou chystalo asi 200 tisíc Čechů…
To číslo mě samotného překvapilo. Zvlášť velké nákupy jsme totiž nezaznamenali – lidé dlouho čekali. Začalo se to hýbat až v srpnu, kdy se situace uklidnila. Ale že by bylo v ČR prodáno až 200 tisíc zájezdů, to mě poněkud překvapilo. Kdyby jich bylo tolik, tak věřím, že bychom měli aspoň těch 100 tisíc, protože jsme největší skupina na českém trhu. A to nemáme.
Kdy vlastně zimní sezona většinou začíná?
Pro nás zimní sezona začíná v listopadu a trvá až do konce března – v některých destinacích i do konce dubna. S přípravami přitom začínáme už v lednu. Když ale v březnu přišla korona, na trh jsme dali jen část plánované nabídky.
K jakým opatřením přistupujete, aby vaše společnost byla vůbec schopna přežít kritické období?
Společnost je vlastněna skupinou Rewe, což je silná společnost, pro niž cestovní ruch činí pouze 10 procent byznysu. Zbylých 90 procent dělají maloobchodní sítě (v Česku jsou to supermarkety Billa a Penny, pozn. redakce). A to je jediný byznys, který nešel dolů, a dokonce roste. Otázka konce tedy v našem případě vůbec nepadla a ani nepadne. Máme však plány, které počítají se ztrátou.
V červnu jsme připravili dva plány – jeden optimistický, druhý pesimistický. Ten pesimistický byl, že se tržby propadnou o 90 procent oproti minulému roku. Optimistický plán počítal s poklesem tržeb o 70 procent. Teď už vidíme, že nakonec bude splněn ten pesimistický plán.
Jaké máte ztráty?
Zatím počítáme ztráty v řádu stovek milionů. Jak to bude příští rok, samozřejmě zatím nevíme, ale věřím tomu, že i kdyby se nic nezměnilo, dosáhneme na polovinu tržeb loňského roku – avšak ani to neznamená, že budeme vydělávat.
Dá se za takových podmínek efektivně plánovat?
Lidi si začínají nějakým způsobem zvykat. Přestože není vakcína, cestovali letos do celé řady destinací. Největší problém jsou pro nás ale vlny, ve kterých pandemie přichází.
Já jsem plavec, který nemá rád vlny, rád plavu na klidné hladině. Teď je to ale velký problém, protože chvíli jdete nahoru a za chvíli se zase propadnete. Pak nemůžete naplánovat nic. Dokud jsou tyhle výkyvy, tak vás vždycky semelou a nevíte, kde vás vyklopí, na kterém břehu. Je nutné, aby se nám je podařilo aspoň zmírnit.
Přišla podle vás současná opatření včas?
Po válce je každý generál. Ale myslím si, že naše vláda od začátku reagovala na jedničku. Potom to ale bohužel podcenili.
Ono to tak bývá – když jednou vyhrajete, tak si myslíte, že už vás nic neporazí. Opatření jsme uvolnili skokově, zatímco ostatní země k tomu přistupovaly spíše pozvolna. A teď je tu bohužel výsledek. Realita je taková, že pro každého manažera, politika i obyčejného člověka je to úplně nová situace.
Myslíte, že by ta současná zkušenost mohla i do budoucna ovlivnit cestovní ruch? Změní se třeba to, kam lidé cestují?
V tomto ohledu žádné preference vlastně neexistují. Ačkoliv při první vlně patřila Itálie mezi nejzasaženější země, v létě nám udělala podstatnou část tržeb. Pandemie zasáhla celý svět, takže má odpověď zní ne. Naopak věřím tomu, že kdyby se zítra našla vakcína, tak příští rok uděláme nejlepší obrat v historii.
Může současná situace přinést i nějaké pozitivní důsledky?
Země, které mají s podobnou pandemií zkušenost, mají vybudovaný zvyk nosit roušky. Ještě před vypuknutím epidemie jsem byl v Thajsku, kde lidé běžně roušky nosí už od epidemie viru SARS v roce 2002. A myslím si, že se to teď stane součástí i našeho života.
Vlády také pořád prosazují kvóty na investice do obrany, nikde jsem ale neviděl, že by někdo říkal, kolik by mělo minimálně jít do zdravotnictví. Nikdo se o tom nebaví. Myslím si, že teď na to ale státy začnou myslet. Jasně se nám ukázalo, že ta největší hodnota je zdraví – ta blbá maska, nikoliv nějaké rakety.
Jak to vypadá s vaším koncem ve vedení Exim Tours? Skončit jste původně chtěl už na začátku roku…
Moje povolání je mým koníčkem. A koníčků se těžko zbavíte. Určitě jsem měl v plánu odejít, ne však definitivně, pouze se stát méně aktivním. V rámci operativy byla každý den spousta práce. V plánu tedy bylo, že odejdu z operativních funkcí, ale v dalších orgánech společnosti zůstanu.
Potom však přišla krize a v takové situaci nemůžete firmu opustit. V čele představenstva jsem tak zůstal až do konce srpna, kdy mě na postu šéfa Der Touristik Eastern Europe nahradil Jirka Jelínek a já se přesunul na pozici předsedy dozorčí rady.
Takže už se na řízení společnosti nepodílíte?
Pořád se do toho ještě pletu, v rámci strategie skupiny. V tuto chvíli se ale soustřeďuji především na to, abychom naše firmy dostali z ekonomických ztrát.
