Opatření související v covidem-19 se sice postupně rozvolňují, ale celá řada měst se už před několika týdny rozhodla vánoční trhy buď omezit, nebo úplně zrušit. Absence vánočních trhů má ale zásadnější důsledek, než je nabourání vánoční atmosféry: pořádnou finanční ránu pro stánkaře, organizátory i města.
Například v Brně se sice trhy konat budou, ovšem v omezené míře a zcela bez účasti gastrostánků. Většina restaurací a barů se tak musí spolehnout na výdejní okénka nebo postavit stánek u sebe v zahrádce a doufat, že lidé půjdou okolo.
Stejnou taktiku zvolili i majitelé Baru, který neexistuje a u všech pěti podniků, na které se jejich pole působnosti rozrostlo, chystají nabídku, kterou by si jinak připravili do stánků na trzích. Včetně legendárního turbomoštu.
„Loni jsme měli na vánočních trzích tržby 8,5 milionu, to se letos nejspíš nepodaří. Pokud se dostaneme na 10 procent, budu happy,“ říká jeden ze zakladatelů Baru a člen žebříčku 30 pod 30 Jan Vlachynský.
V Brně přitom letos padl rekord: v online aukci se největší stánek na náměstí Svobody vydražil za 1,7 milionu korun a majitelé Baru, který neexistuje, se museli spokojit s menším stánkem „jen“ za 630 tisíc. Vše vniveč – a tak hledá Vlachynský pozitiva alespoň v tom, že nemuset platit takovou částku vlastně přijde vhod.
„Je to zásadní část byznysu, ale tak nějak jsme se smířili, že letos nebude, a jsme zároveň rádi, že se nám město snaží vyjít vstříc a můžeme postavit alespoň stánky na svých zahrádkách,“ shrnuje Vlachynský.
Od účasti na vánočních trzích si mnohé slibovala firma DobroDílo, zabývající se výrobou mýdel. Loni si na trzích odbyla svou premiéru a výsledkem byly stotisícové tržby. Do nového roku šla proto se záměrem účast na podobných prodejních akcích nakopnout.
„Nejdřív jsme plánovali 25 různých trhů a tržby z nich odhadovali na 150 tisíc. Jenomže s vývojem situace jich bylo méně a méně,“ líčí Dana Drnovcová, ředitelka DobroDíla. Aktuálně firmu čekají trhy jen dva, s odhadovanými tržbami 10 až 15 tisíc korun.
„Naštěstí se nám podařilo prodeje částečně překlopit do online prostředí a více se zaměřit na e-shop. Není to ale úplná náhrada, zrovna mýdla se nejlépe prodávají osobně, protože si zákazníci mohou zkusit, jak voní,“ dodává Drnovcová.
Situace je ještě horší pro firmy, které se zaměřuje na vánoční zboží. To potvrzuje Marek Kulhavý z firmy Rautis, vyrábějící vánoční ozdoby. Tradičně se účastní čtyř velkých jarmarků a pak několika dalších malých, které loni vydaly na 49 „jarmarkodní“.
„Loni tvořilo to, co jsme prodali na trzích, 25 procent celého obratu,“ porovnává Kulhavý diametrálně odlišný loňský rok, kdy se příjmy z prodeje na trzích vyšplhaly na 3,2 milionu korun. Letos odhaduje, že i po započítání tržeb z jejich prodejního stánku v pražské Galerii Harfa dosáhnou tržby za přímý prodej na trzích maximálně na 700 tisíc.
Stejně jako další firmy specializující se na sezonní zboží, i v Rautisu celý rok vyrábějí to, co by v ideálním případě měli během dvou měsíců na konci roku prodat, aby zvládli zafinancovat ten následující.
„Teď máme plné sklady ozdob a není kde je prodat. To znamená, že jsme finančně vyšťavení, ale zaměstnance platíme dál a nebudou příjmy,“ popisuje Kulhavý situaci firmy, jejímž štěstím v neštěstí byly peníze odložené na plánovanou rekonstrukci. Ty teď místo renovace oken ve výrobně poslouží na zahlazení ztrát.
Kulhavý tak věří, že se jim náročnou situaci podaří zvládnout, hrozná je ale nejistota. „Všichni jsme jak na jehlách – večer jdete spát a nevíte, jestli ráno nezjistíte, že musíte úplně změnit plány, protože se změnilo nějaké opatření,“ popisuje podnikatel.
Stánkaři samozřejmě nejsou jediní, koho situace ekonomicky poznamená. Organizátoři trhů v drtivé většině případů vrátili zálohy za nájem stánků a ztráty plynou i z nutných omezení, která museli podniknout, aby se přizpůsobili aktuálním pandemickým požadavkům.
Příkladem mohou být trhy v Českém Krumlově, které se pravidelně řadí mezi ty nejhezčí v Evropě. Pořadatelé počítají s otevřením hned ve čtvrtek, do té doby prostranství upravují, aby byly mezi stánky čtyřmetrové rozestupy. Letos jich tím pádem bude méně, zároveň se prostřednictvím některých dalších opatření snaží vyjít vstříc prodejcům.
„Oproti předešlým letům, kdy trhovci museli prodávat od pondělí do neděle, teď mají povinnost jen čtvrtek až neděle. Došlo i ke snížení nájemného,“ vyjmenovává David Kopenec, který má vánoční trhy v Krumlově na starosti.
„Zároveň budeme muset trhy jako pořadatelé zadotovat. Zisky nebudou kdovíjaké, ale fixní náklady zůstávají.“ Jak velká konečná ztráta bude, ale Kopenec nedokáže odhadnout.
Podobně jsou na tom i na druhém konci republiky v Olomouci. Hanácká metropole zruší veškerý doprovodný program včetně kluziště a počet stánků se z běžných zhruba 150 smrskne na necelou padesátku. Stejně jako v Krumlově i tady navíc pocítí absenci návštěvníků z jiných koutů republiky.
Jeden z olomouckých organizátorů Pavel Vysloužil přesto předpokládá, že přetrvá alespoň část tradičně velkého zájmu – trhy jsou jednou z mála akcí v posledních měsících, kde se mohou prezentovat a prodávat drobní prodejci.
Když Praha v pátek tajně, aby nedošlo ke srocování lidí, rozsvítila strom na Staroměstském náměstí, byla skutečnost, že zůstanou Staromák i Václavák bez trhů, jasná už několik týdnů.
Podobně na tom budou i další oblíbené lokality jako náměstí Míru, náměstí Republiky nebo Pražský hrad. Organizaci trhů na Staroměstském a Václavském náměstí má na starost agentura Taiko, která se s magistrátem na zrušení dohodla už v říjnu.
„Ztráty jsou velké, nechci se pouštět do konkrétních čísel. Taiko má samozřejmě zaměstnance a na trhy jsou navázáni také prodejci a jejich činnost. Někteří spustili e-shopy, jiní vyčkávají,“ popisuje situaci v hlavním městě mluvčí společnosti Hana Tietze.
