O tom, že bude v roce 2021 na zeměkouli veselo, nikdo nepochybuje. Nezapomínejme ovšem na to, že zatímco se budeme potýkat s následky všeho toho lidského hemžení, které odstartoval rok 2020, bude veselo i vysoko nad našimi hlavami.
V roce 2021 zamíří do vesmíru několik pozoruhodných misí, které změní kosmonautiku k nepoznání. Do kosmu budou putovat jak hollywoodští herci, tak vesmírné teleskopy, proti nimž je Hubbleův dalekohled zrcátkem u vás doma v koupelně.
Popularizátor kosmonautiky Dušan Majer, provozující portál Kosmonautix.cz, vybral pro Forbes pětici chystaných misí, které jsou podle jeho názoru zásadní. Jejich odpočet jde od pětky k jedničce, kterou Majer považuje za vůbec nejdůležitější.
5. Obnovení vesmírné turistiky
Vesmírná turistika není úplně nevídaná věc. Už dříve proběhlo pár turistických letů na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v lodi Sojuz, ale od té doby uplynula takřka dekáda. Letos bychom se však měli dočkat několika turistických letů, které značí zcela novou kapitolu.
„Nejviditelnější lety v této kategorii budou letos dva, v jejichž rámci by se měly na Mezinárodní vesmírné stanici točit filmy,“ říká Majer. „První by měl být ruský, v lodi Sojuz MS-19 má na ISS letět režisér Klim Šipenko s dosud nejmenovanou ruskou herečkou.“
Majer připomíná, že jde podle všeho o ruskou reakci na dřívější zprávu o tom, že v lodi Crew Dragon poletí na ISS Tom Cruise a režisér Doug Liman a budou tam točit film. „Rusové si na to konto řekli: My ten film natočíme první.“
To jsou ale jen ti nejviditelnější z letošních vesmírných turistů. „V Sojuzu MS-20 by měla letět rakouská pilotka a sportovkyně Johanna Maislingerová,“ říká Majer a dodává, že stranou nezůstane ani Muskova společnost SpaceX.
„Ta plánuje turistický let lodi Crew Dragon – nepoletí k ISS, ale do výšky 1000 kilometrů, takže turisté budou mít mnohem lepší výhled na Zemi,“ připomíná skutečnost, že ISS kolem Země krouží v průměrné výšce 400 kilometrů.
4. Vědecké mise k planetkám
V červenci by měla raketa Falcon od společnosti SpaceX vynést první z nové várky chystaných misí k planetkám.
„Jde o americkou misi, která se jmenuje DART – čili šipka. Ten název je trefný, úkolem této konstrukčně relativně jednoduché sondy je provést vysokorychlostní náraz do binární planetky Didymos,“ vysvětluje Majer.
Planetku si můžeme představit jako vesmírnou skálu, tyhle jsou dvě a obíhají kolem společného těžiště. Větší planetka Didymos má průměr zhruba 780 metrů, menší jménem Dimorphos kolem 160.
„Sonda by měla rychlostí několika kilometrů za sekundu narazit do té menší planetky, přičemž jejím úkolem je sledovat, jaký vliv bude mít tento náraz na její oběžnou dráhu.“
Lidstvo už dříve provedlo řízený náraz do komety (impaktorem ze sondy výmluvně nazvané Deep Impact) i „střelu“ do planetky (impaktorem na sondě Hajabusa 2). Tentokrát si ale poprvé vyzkoušíme technologie pro odklonění potenciálně nebezpečné planetky, jaká by se mohla někdy v budoucnu ocitnout na kolizní dráze se Zemí.
„Za několik let by pak k této planetce měla odstartovat evropská mise Hera, která bude zkoumat kráter, který tam sonda DART vytvoří,“ dodává Majer.
Druhá letos startující mise k planetkám se jmenuje Lucy. Je to opět americká sonda, kterou do vesmíru vynese raketa Atlas 5 a která by se měla zaměřit na doposud neprozkoumanou kategorii planetek: takzvané trojány.
„Konkrétně jde o planetky, které obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako Jupiter, pouze tvoří takové shluky před planetou a za ní,“ vysvětluje Dušan Majer.
Trojánské planetky (zelená barva) dělíme na dva „tábory“, Trojské a Řeky (bílé tečky vyznačují pás planetek mezi Marsem a Jupiterem). | Zdroj Wikimedia Commons
„Používám k tomu přirovnání, že když jede třeba prezident, má kolem sebe kordon policistů na motorkách a za ním jedou další policisté. V tomto případě je prezidentem Jupiter,“ popisuje.
Sonda Lucy by měla proletět kolem sedmi těchto planetek. Zajímavé na tom je jednak to, že trojány jsme nikdy zblízka nestudovali – a že by nějaká sonda proletěla kolem hned sedmi různých planetek, to tady také ještě nebylo.
U obou těchto misí nás ale v roce 2021 čekají pouze starty, jde o lety na dlouhou trať. DART by měla svého cíle dosáhnout na podzim 2022, Lucy dorazí k první trojánské planetce až koncem léta 2027.
3. Všechno na Mars
Během loňského léta odstartovaly k Marsu hned tři mise: americké vozítko Perseverance, čínská sonda Tianwen-1 (taktéž s vozítkem) a družice Al Amal ze Spojených arabských emirátů.
„Všechny tři doletí k Marsu zhruba v polovině února,“ shrnuje Majer. „Zatímco Perseverance vstoupí z přeletové dráhy do atmosféry a pokusí se přistát, Tianwen-1 a Al Amal vstoupí na oběžnou dráhu kolem Marsu a budou planetu studovat z oběžné dráhy.“
Zatímco však Al Amal na oběžné dráze kolem planety zůstane, Tianwen-1 bude provádět snímkování a hledat přistávací oblast. „Zhruba v polovině dubna se pak rozdělí na dvě části: orbitální modul zůstane na oběžné dráze kolem Marsu a přistávací modul přistane do vybrané oblasti.“
Jak čínský, tak arabský projekt jsou přitom pro dané země marsovské premiéry. Ani jedna z těchto zemí se dosud k rudé planetě ani nepřiblížila a o to je zajímavější, jak velkou misi uspořádala Čína hned napoprvé: sestává z orbiteru, přistávacího modulu a zmíněného vozítka.
V případě americké Perseverance ale půjde o následovníka úspěšné Curiosity a nejdokonalejšího průzkumníka Marsu, jakého zatím lidstvo vyslalo. Perseverance kupříkladu už nebude vzorky jen odebírat, ale také ukládat do hermeticky utěsněných pouzder, velkých zhruba jako laboratorní zkumavka, pro která si za několik let přiletí jiná mise a dopraví je na Zemi.
2. Premiéra rakety SLS s kosmickou lodí Orion
Samotný start rakety SLS (Space Launch System) bude událost, neboť půjde o doposud nejsilnější raketu, jaká spatřilo světlo světa. Start je přitom jen základní dílek programu Artemis, který by měl v budoucnu dostat na Měsíc trvalou lidskou přítomnost.
Plánovaná mise Artemis 1, která by měla vzlétnout v listopadu, bude spočívat ve vynesení kosmické lodi Orion a jejím nepilotovaném obletu Měsíce.
Počítačový render rakety SLS s lodí Orion na špici | Repro NASA
„Další týdny ukážou, zda se start stihne letos, nebo dojde ke skluzu,“ připomíná Majer problematický a kritizovaný vývoj rakety, který už spolykal odhadem 18,6 miliardy dolarů.
1. Vesmírný dalekohled Jamese Webba
Na přelomu října a listopadu by měla konečně odstartovat nosná raketa Ariane 5, na jejíž palubě bude dlouho očekávaný nástupce Hubbleova vesmírného dalekohledu.
„Jedná se o astronomickou observatoř tohoto desetiletí,“ říká s nezastíraným nadšením Dušan Majer o Vesmírném dalekohledu Jamese Webba, vlajkové lodi současné astronomie, díky níž budeme moci nahlédnout dál – a to nejen z hlediska vzdálenosti, ale i času.
„Spatříme první galaxie. Uvidíme, jak se vytvářely. Ale kromě toho bude tento teleskop schopen pozorovat exoplanety nebo tělesa ve sluneční soustavě, například měsíce některých plynných planet,“ popisuje Majer.
Oborů, kde najde vesmírný dalekohled využití, je obrovské množství. „Jeho primární zrcadlo má průměr šest a půl metru. To je nesrovnatelné s jakýmkoliv jiným vědeckým teleskopem, který se dostal do vesmíru – Hubbleův teleskop má průměr zrcadla sotva poloviční,“ uvádí Majer.
Konstrukce takového dalekohledu je natolik složitá, že jen aby se ve vesmíru správně rozložil sluneční štít (velký jako tenisový kurt), je potřeba několika set pohyblivých dílů, fungujících naprosto synchronně.
„Samotný rozkládací proces bude probíhat skoro měsíc,“ říká Majer. „A dalekohled je tak velký, že by se nevešel do žádné rakety; proto ho předtím složí jako origami a teprve na oběžné dráze se začne pomalu rozvíjet.“ Start je zatím plánován na přelom října a listopadu.
Dušan Majer z Kosmonautix.cz konstatuje, že koronavirová pandemie do vesmírných programů nijak zvlášť nezasáhla. Mohlo dojít k dílčímu zpoždění, ale jinak jedou vesmírné mise víceméně podle plánů.
Co se týče finanční náročnosti, nejjasnější je to u dalekohledu Jamese Webba – tam stojí mise přes 10 miliard dolarů. „V případě SLS je to komplikovanější, protože program Artemis nemá finance alokované jen na Artemis 1, ale i na další vývoj, k němuž patří pozemní infrastruktura i modernizace floridského kosmodromu.“
Kromě zmíněných 18,6 miliardy však bude samotný start rakety určitě stát dalších víc než miliardu dolarů. Ohledně rentability projektů je to podobně složité. Nejzřetelnější návratnost obstará vesmírná turistika.
„To je ale asi jediné, co má jasný finanční přínos,“ zmiňuje Dušan Majer. „Na planetkách, do kterých se teď trefujeme sondami, můžeme možná někdy v budoucnu těžit minerály. Teď to však nelze odhadnout.“
Kosmický výzkum, podobně jako ten základní, zkrátka vyšlapává cestičku, u které není nikdy jisté, kam povede – a zda bude někdy ekonomicky využitelná.
