Tyhle odstíny šedi přinášejí mnohem víc vzrušení než vyumělkovaná erotika z profláklé knižní série, v níž jich bylo padesát. Na rozdíl od fiktivního příběhu vylepšují skutečné odstíny reálný svět.
Identifikuje je projekt Cereb B-Mode Assist, výrazně zpřesňující diagnostiku neurologických a psychiatrických onemocnění typu Parkinsonovy choroby. Novou diagnostickou metodu, objevenou českým neurologem Davidem Školoudíkem, uvedla do praxe olomoucká společnost TESCO SW.
Ta vyvinula softwarový nástroj na analýzu medicínských snímků – převážně ultrazvuku –, jenž vyhodncuje přítomnost začínající choroby na základě odstínů na snímcích. Software v podstatě nahrazuje lidské oko, které není tak dokonalé, aby dokázalo jemné barevné odchylky zachytit.
Cereb analyzuje snímky pixel po pixelu a olomoucká firma s inovací zvítězila v soutěži Czech DIGI@MED Award, vypsané biotechnologickou společností Roche pro digitální a mobilní řešení ve zdravotnictví.
„Laicky řečeno, náš přístroj poměřuje konkrétní snímek mozkové struktury se standardním vzorkem populace. Z případných zjištěných odchylek následně vyvodí možný začátek neurodegenerativního procesu, který může končit Parkinsonovou chorobu, parkinsonskými syndromy nebo třeba alzheimerem,“ vysvětluje vedoucí projektu Marek Vaculík.
Jmenované
nemoci
sice nejdou vyléčit, jdou však zpomalovat a jde zmírňovat jejich
příznaky. Právě
proto je včasná a správná
diagnóza
velmi důležitá.
Software v akci | Foto TESCO SW
„Naše metoda umí v mozku odhalit nemoc klidně o několik let dřív, než přijdou fyziologické příznaky, jako je třes rukou nebo dezorientace v prostoru. Navenek viditelné záležitosti totiž odhalí už skutečně rozjetou chorobu, která se pak už jen obtížně brzdí,“ konstatuje Vaculík.
Diagnóza „z odstínů“ naopak umí určit i to, že třes rukou vůbec není neurologického rázu. Tím se podle Vaculíkových slov zamezí tomu, aby pacienti byli medikováni zbytečně či rovnou nesprávně, což samozřejmě může zatěžovat jejich organismus.
Výzkum profesora Školoudíka dotáhla společnost TESCO SW během relativně krátké doby tří let do fáze, kdy může být implementován do praxe, a tedy komerčně využit. Firma začala nabízet placené licence k produktu, který už byl otestován v nemocnicích – slibně se rozvíjející byznys však pozastavila pandemie.
„Loni
zjara
měl
pan profesor Školoudík
i odborné semináře k
tomu, jak mozek správně nasnímat, aby mohl Cereb
detekovat
eventuální odchylky, poté však přišel lockdown a zdravotnická
zařízení měla
pochopitelně jiné starosti,“ popisuje Vaculík.
Olomoucká firma, která se jinak zabývá informačními systémy pro veřejnou správu a Cereb pro ni byl novou vývojářskou zkušeností v odlišném segmentu, věří v perspektivu diagnostického nástroje podle všeho právem.
Tím spíš, že v budoucnu může být jeho záběr rozšířen také na analýzu kornatění tepen, čímž by se dalo efektivněji předcházet mozkovým příhodám.
