V těchto dnech měl Jiří František Potužník balit. Kdyby svět loni nezachvátila globální pandemie, v Dubaji by před pár dny skončilo Expo 2020.
Velkolepá půlroční show, kterou hostí arabská země poprvé v historii, měla být vyvrcholením mnoha let příprav a miliardových investic. Čekalo se, že do výstavního areálu dvakrát většího než Monako, dorazí 25 milionů návštěvníků, což je například populace celé Austrálie.
Jenže kondicionál neplatí a vizionářské heslo „Propojte myšlenky, vytvořte budoucnost“ se tak v emirátu překlopilo do čekání. „Dnes nikdo nepochybuje, že 1. října 2021, tedy s ročním zpožděním, světová výstava začne,“ prohlašuje přesvědčivě generální komisař české účasti ve videohovoru z Dubaje.
Ve městě právě začíná ramadán, což podle Potužníka nijak netlumí ani finální práce na čtyřhektarovém výstavním areálu v poušti, ani život v samotné Dubaji.
Dubaj se v době lockdownu stala turistickou oázou, v prosinci tamní hotely hlásily více než devadesátiprocentní obsazenost. Jaká je aktuální atmosféra?
Přestože teploty už šplhají ke čtyřiceti stupňům, město je stále plné turistů, včetně těch českých. Vláda se už před patnácti lety rozhodla diverzifikovat ekonomiku a investice začaly proudit hlavně do trhu s nemovitostmi a do cestovního ruchu.
Taky proto se Dubaj neuzavřela, jako například Abú Dhabí, a vsází na rychlou vakcinaci a kolektivní imunitu. Očkuje se především čínskou vakcínou, která je dostupná úplně všem do posledního taxikáře. Nepochybuji, že do konce léta tady bude zajištěna téměř stoprocentní proočkovanost.
J. F. Potužník stojí v čele druhé české účasti na Expu, premiéru si odbyl roku 2015 v Miláně
Aby Dubaj přilákala návštěvníky na Expo, musí včas vyslat signál, že je bezpečnou zemí. Jestli se to povede a návštěvníci se odváží přijet, však budeme tušit nejspíš až koncem léta.
Jak se pandemie dotkla příprav na Expo samotné?
Lockdown přišel v době, kdy do zahájení Expa zbývalo půl roku. Tehdy už v podobě hrubých konstrukcí stála polovina pavilonů, dokončena byla taky nová linka metra vedoucí na výstaviště a rozestavěny další velké investiční projekty navázané na Expo. Každou chvíli by se mělo zprovoznit největší ruské kolo na světě, oficiální zprovoznění nového přístavu na umělém poloostrově Palma se odkládá už potřetí, vždy po půl roce, teď je naplánováno na podzim.
Ovlivnila situace zájem účastnických zemí prezentovat se na Expu?
Některé země svoji účast pozdržely, jiné změnily koncepci a místo vlastních pavilonů se samostatnou expozicí jdou do budov, které postavili organizátoři. Ale bavíme se o jednotkách z původních 180 účastnických států. Dle mých informací se Expa účastní stále přes 160 zemí.
Patří k nim i Česká republika, která váš plánovaný třistamilionový rozpočet navýšila o 25,5 milionu ze státní kasy. Na co půjdou?
Pokryjí mzdové náklady přípravného týmu nebo údržbu pavilonu, který už byl rozestavěný a nemohli jsme jej 1. dubna 2020 jednoduše zavřít a letos zase otevřít. Odložení výstavy o rok znamenalo taky změny existujících smluv s více než padesátkou partnerů, které jsme museli zajistit v rekordně krátkém čase.
Srdcem pavilonu bude systém S.A.W.E.R, který proměňuje vzduch ve vodu a poušť v zahradu
Mění se proporce veřejných a soukromých zdrojů v rozpočtu?
Žel, na některé z partnerů měla vládní protipandemická opatření negativní ekonomický dopad. Přišli jsme o čtyři významné partnery, poslední vypověděli smlouvy v březnu, čímž jim propadly nemalé zálohy. Jsem teď v nepříjemné situaci, kdy musím sankcionovat firmy, které jsou ekonomicky na kolenou, ale žel, půl roku před Expem to nelze řešit jinak.
Roční odklad však neznamenal jen úbytek partnerů, ale taky přísun nových. Podíl soukromého sektoru zůstává vysoký, celkem formou přímých investic, barterového plnění či dodávek zboží a exponátů získáme 80 milionů korun. Bez partnerů bychom museli oželet třeba doprovodné programy, které jsou zainvestovány výlučně ze soukromých peněz.
To znamená, že expozice nedozná žádných změn?
Částečně ano, daří se nám ovšem výpadky kompenzovat jak ve stálé expozici, tak v těch rotačních, kde se budou po dvou týdnech představovat s novým tématem vždy noví vystavovatelé. Máme takové, kteří by s ohledem na dopady pandemie mohli legitimně říct, že od svých závazků odstupují, a oni je v podstatě rozšiřují.
To je třeba případ firmy Crystal Caviar, která se sklářem Vlastimilem Beránkem vytvořila pro Expo největší leštěnou skleněnou plastiku na světě, a společně s Lázněmi Darkov připravuje i podvodní sochy. Ty budou obsahovat bronzové prvky, na kterých porostou krystaly léčebné soli. Je to nový, unikátní koncept propojující umění a lázeňské terapie.
V čem můžete firmám pomoct naopak vy?
Můžeme jim otevřít dveře. Všichni ti partneři, od velikánských nadnárodních společností až po malé rodinné firmy, mají potenciál uspět na globálním trhu, kam často vstupují s odvážnými obchodními strategiemi.
Byl jsem třeba nadšený, když jsem zjistil, že Siko, rodinná firma z Čimelic, koupila společnost Swiss Aqua Technologies a vyvinula toaletu šetřící při splachování až dvě třetiny vody. Na rozdíl od většiny podobných dostupných technologií k tomu ale nepotřebuje více energie. Prototypy budeme mít v pavilonu. Pro regiony, kde je voda dražší než benzin, je to cesta budoucnosti.
Restaurací českého pavilonu na Expu…
… i střešním sky barem se prolíná soustava trubic, která bude po dokončení jednou z největších na světě
Firma Filamentum, výrobce náplní do 3D tiskáren, zase umí spojit bioplast z odpadního tuku, třeba ze septiku, s pouštním pískem. Z tohoto materiálu tisknou stavební prvky, ze kterých v poušti postavíte zeď, a když se časem rozpadne, nezůstane tam beton, plasty a ocel, ale znovu písek. Zkrátka dokonale udržitelný uzavřený cyklus.
K drobnějším partnerům, které jsme nově získali, patří například společnost GreeenTech, která staví vertikální zahrady. Jednu z nich integruje do prostor restaurace, kde si hosté budou moct jídla dochucovat opravdu čerstvými, minutu předtím ustřiženými bylinkami.
To zní zajímavě, problémem podobných přehlídek ovšem někdy bývá, že diváka přehltí nezáživnými fakty. Jak se tomu vyhnete?
Momentálně pracujeme na společném manuálu pro všechny vystavovatele. Snažíme se potlačit nudná pětiminutová videa, která cosi unylým hlasem vysvětlují. Běžný návštěvník Expa je laik a my jej chceme především bavit, docílit, aby žasnul. Což znamená využívat wow efekty, pracovat se superlativy, s uměleckými díly, s interaktivními prvky.
Srdce z ocelových kapilár dělníci v Dubaji právě věší obří skleněné kapky od Crystal Caviar
Na srdce z ocelových kapilár dělníci v Dubaji právě věší obří skleněné kapky od Crystal Caviar
Třeba Prusa Research bude vystavovat novou generaci svých tiskáren a tisknout trojrozměrné díly puzzle, z nichž mohou návštěvníci na místě skládat obří skládačku. Zároveň ale do expozice vytisknou model roztoče, který se vám provrtává ložním prádlem a koberci, a kterého nevidíte, než vás něčím nakazí. V expozici bude stát v metrové kráse nebo, chcete-li, odpornosti.
Vedle něj umístíme model koronaviru, prachových částic či molekul vody, vždy ve spojení s konkrétními výrobci různých nanostruktur – roušek, filtrů, ale i umělých tkání. Obecně se ve světě ví, že Česko je nano, my ale
chceme, aby ten trošičku omšelý claim dostal konkrétní tvary.
Jádrem expozice nicméně zůstává technologie S.A.W.E.R, český patent na výrobu vody ze vzduchu pomocí solární energie?
Ano. Momentálně existují tři verze, ta největší dokáže vyrobit až 800 litrů vody denně a bude sloužit k zavlažování zeleně kolem pavilonu, kterou už jsme osázeli. Kontejnerovou verzi jsme půl roku testovali v poušti, ta má kapacitu 200 litrů denně. Přenosná verze vyrobí dvacet litrů vody za den zajistí tak přežití dvaceti lidí. Dostanete se s ní i na místa jinak nedostupná, takže se hodí pro humanitární účely.
Je to konkrétní produkt, který využívá pět českých patentů a světu posílá vzkaz, že Česko patří v akademické a vědecké oblasti k světové špičce. Přímo naproti našemu pavilonu pořadatelé nedávno otevřeli pavilon Terra, jeden ze tří hlavních pavilonů celé výstavy. Obsahově je zaměřený podobně, na udržitelný rozvoj a získávání vody. My ovšem témata, která oni prezentují jako vize na obrázcích, ukazujeme v konkrétních aplikacích.
Léta se polemizuje o tom, zda akce jako Expo nejsou přežitkem, který digitalizace definitivně uvrhne v zapomnění. Kde vidíte smysl Expa vy?
Dokud mají smysl divadla či galerie, dokud se budou lidi tísnit u Eiffelovky, aby si sáhli na nýty, které znají ze všech stran z různých francouzských filmů, zkrátka dokud stojíme o reálné prožitky z reálného světa, do té doby má Expo smysl.
Jsem přesvědčený, pokud stát vidí v Expu potenciál, měl by jej otevírat soukromému sektoru. Světová výstava je určena pro prezentaci vědy, průmyslu, inovací a umění. Pro mě osobně nejpřirozenější cesta k naplnění takového záměru vede skrze reálné firmy a reálné tvůrce.
