Českou ekonomiku čím dál víc pohánějí dvě kola – a to doslova. Kromě stávajícího cykloboomu, v němž se bicykly kvůli extrémní poptávce staly nedostatkovým zbožím, současně konstantně roste také počet lidí, kteří na kole jezdí do práce.
„Kolo je pro mě hlavní a nejrychlejší dopravní prostředek do města. Nemusíte žít v Amsterdamu nebo v Kodani, Praha i další města v Česku jsou skvělým místem pro cyklodopravu,“ říká například šéf kanceláře OSN v Česku Michal Broža. „Infrastruktura je sice důležitá, ale to hlavní, co potřebujete, je přijmout kolo za svého každodenního průvodce. A to se děje v našich hlavách.“
Jelikož je 3. červen Světovým dnem kola, v Praze se uskuteční velká cyklojízda, která začíná v šest hodin odpoledne na Pankráci a kterou kromě Broži zaštiťuje ještě deset ambasád. Půjde o jednorázovou oslavu, to podstatné se ovšem děje na pravidelnější bázi: městské cyklistice výrazně pomohla koronavirová pandemie.
„Přinutila mě víc jezdit,“ říká třeba finanční ředitel české společnosti M2C Ivo Dostál s tím, že jízdu na kole považoval v posledním roce za bezpečnější než MHD a zvykl si i na další benefity: „Ráno mě to krásně probudí a den začínám s větší energií. Pokud jedu na kole domů, tak mám pocit, že po dni v kanceláři také udělám něco pro své tělo a přírodu.“
Dávno pryč jsou pak časy, kdy podobný nápad obnášel i nepříjemné pocity z toho, že bez několikanásobné dávky antiperspirantu vzbudí cyklista v kanceláři celodenní pozdvižení a ještě se bude obávat, aby měl na čem odjet zpátky domů. Doba se změnila, což dokazují třeba data z průzkumu Cyklozaměstnavatelé v Česku 2020, který hodnotí firmy zapojené do výzvy Do práce na kole.
„V zabezpečení jízdních kol firmy volí fyzicky chráněný prostor jako kolárnu nebo klec (64 procent firem), přístup ke kolům pouze přes zaměstnanecký čip (62 procent), kamerový dohled (59 procent) a instalaci bezpečnostních stojanů, které umožňují zamknout kolo za rám a zároveň za jedno z kol (53 procent),“ uvádí se ve zprávě.
Potvrzují to i samotné společnosti. „Kromě speciálních cykloboxů, kde lze kolo bezpečně uchovat, mají všichni kolegové-cyklisté v pražské i ostravské centrále navíc k dispozici šatnu a samozřejmě sprchy,“ říká například Zuzana Filipová, ředitelka komunikace Moneta Money Bank.
Jedná se už ne o tisíce cyklistů, nýbrž o tisíce firem. Pražské sdružení AutoMat v květnu tradičně pořádá už zmíněný projekt Do práce na kole a letos se ho v Česku zúčastnilo přes 2700 společností (o zhruba 200 více než před rokem) a přes pět tisíc poboček. Co do počtu zaměstnanců vynikají třeba ČSOB (541 zúčastněných), Avast (341), Komerční banka (273), Masarykova univerzita (200), Všeobecná fakultní nemocnice (193) či Hlavní město Praha (168).
Kolik lidí vlastně v Česku jezdí do práce na kole, je těžké zjistit, ale například v Praze registrují podle různých propočtů výrazný meziroční nárůst cyklodopravy – minimálně o třicet a maximálně až o 67 procent.
„I od samotných účastníků výzvy máme zprávy, že opravdu začali hodně jezdit kvůli covidu,“ říká Anna Kociánová z AutoMatu. „Oproti loňsku máme nárůst z přibližně šestnácti tisíc na více než dvaadvacet tisíc zúčastněných, což je skvělé vzhledem k tomu, že registrace probíhala v březnu a dubnu, tedy v nejtvrdším covidovém režimu. Tradičně se nejvíc účastní banky, hodně IT firem a startupů, nemocnice, výzkumné ústavy.“
Tým Masarykova gymnázia v Příboře pro výzvu Do práce na kole
Na silnicích navíc při protipandemických opatřeních panoval přece jen nižší provoz. „Protože hodně lidí pracovalo z domova. Ti, kdo začali jezdit na kole během covidu, si to na prázdnějších cestách natrénovali a už se postupně otrkávají,“ říká Kociánová.
A na závěr dobré zprávy i pro ty, kdo vyšší frekvenci cyklistů ve městě pořád nemají v oblibě kupříkladu kvůli tomu, že si ti nedisciplinovaní z nich krátí cestu přes chodníky.
„Pořádáme pravidelné online cykloporadny, kde se snažíme radit, vysvětlujeme situace a bavíme se o tom, jak neprasit,“ říká s úsměvem Kociánová. „Nemůžeme mít odpovědnost za všechny, ale děláme i osvětu a tím chceme odpovídat lidem, kteří se ozývají: Hlavně zařiďte, ať cyklisté dodržují předpisy.“
Řada přestupků podle ní navíc vychází z nedostatečné a nebezpečné infrastruktury, proto se dlouhodobě snaží jednat s městy a úřady. „A to i právě na základě anonymizovaných dat o reálných trasách účastníků Do práce na kole. Naším cílem je, aby se na kole po městě nebáli vyrazit ani lidé, kteří nemají v provozu takzvaně ostré lokty, třeba senioři a děti,“ dodává Kociánová.
Koho by snad ani to nepřesvědčilo, a přesto by rád zlepšil ovzduší a dopravu ve městech, tomu se nabízí nejjednodušší možnost. Součástí výzvy Do práce na kole totiž byla i stará dobrá chůze.
„Celkové vzdálenosti na kole jsou samozřejmě vyšší, ale třeba v Praze lidé začali vážně dost chodit. Absolutní počet cest pěšky dokonce převýšil i počet cest na kolech,“ říká Kociánová a totéž podle dat platilo v Brně, Ústí nad Labem nebo v Jablonci.
