Pojem startup je v posledních pár letech možná až nadužívaný, na druhou stranu nově vzniklé firmy s inovativní službou nebo produktem bezpochyby mají své důležité místo v ekonomice vyspělých zemí.
Jen v roce 2020 jich celosvětově vznikly asi čtyři miliony, z toho 800 tisíc na území Spojených států, které jsou dlouhodobě považovány za hlavní startupový inkubátor. Ani Česko však není v tomto ohledu pozadu.
Startupový boom u nás začal po roce 2010, kdy vznikaly první inkubátory a akcelerátory a do startupů plynuly první úspěšné investice. Od té doby vzniká každý rok minimálně padesát dalších startupů a statistikám se příliš nevymyká ani loňský pandemický rok.
Při takovém počtu je pochopitelně rok od roku těžší vytipovat nové firmy se skutečným potenciálem, do kterých se vyplatí investovat. To sice nikdy nejde předem s jistotou odhadnout, ale je možné se o to alespoň pokusit.
Právě to je úkolem kapitálových fondů a andělských investorů, kteří do těchto projektů posílají mnohdy nemalé částky. Koncept andělského investování je v Česku stále relativně nový, přesto rychle narůstá na významu.
Spočívá v tom, že investor posílá do projektu peníze jakožto fyzická osoba napřímo, a tak si kupuje svůj podíl v začínající firmě, jejímuž růstu věří.
Tomuto způsobu investování jsou stále otevřenější i samotné startupy, které tak získávají nejen dostatek peněz pro svůj další rozvoj, ale i zkušenosti, znalosti a nové kontakty od lidí, kteří mají v oblasti startupů roky praxe.
Investiční skupina DEPO Ventures, propojující startupy s investory a pomáhající oběma stranám celý investiční proces zjednodušit, se však zaměřila právě na stranu andělských investorů. Ty zapojila do svého výzkumu mapujícího aktuální situaci v tomto prostředí na českém trhu za uplynulý rok.
Na něm je zajímavé sledovat, že i přes ochromenou ekonomiku nebyl loňský rok pro investory vůbec špatný. Téměř osmdesát procent dotázaných investorů v roce 2020 uskutečnilo minimálně jednu startupovou investici, patnáct procent z nich dokonce loni investovalo vůbec poprvé a dvaatřicet procent realizovalo přes polovinu investic ze svého portfolia.
Peníze do tuzemských projektů
Co se týká směru investování, průzkum jasně ukázal, že nadpoloviční většina andělských investorů nejčastěji posílá své peníze do lokálních firem – třetina dokonce výhradně. V případě, že si vytipují začínající společnost v zahraničí, jde převážně o oblast střední a východní Evropy.
Na druhou stranu se ale ukázalo, že polovina dotázaných investorů z Česka už někdy v minulosti minimálně jednou do zahraničního startupu investovala.
Jak už vyplývá ze samotné podstaty pojmu startup, firma podle investora musí být inovativní a přinášet na trh produkt nebo službu, kterou využije co možná nejvíce lidí. Výzkum ukázal, že vůbec nejvíc peněz putuje do firem zabývajících se finančními technologiemi, umělou inteligencí, IoT nebo e-commerce. V pandemickém roce se ale zároveň výrazně zvýšil zájem o inovace ve vzdělávání, zdraví a průmyslu.
Jakožto alternativní způsob zhodnocování peněz patří andělské investování jednoznačně k těm rizikovějším. Přesto do firem neputují právě malé částky. Průměrná výše investice do startupu v rané fázi se pohybuje v rozmezí od deseti do padesáti tisíc eur (tedy zhruba čtvrt až 1,3 milionu korun).
Tuto cestu volí podle průzkumu dvaatřicet procent investorů. Dalších dvacet pět procent potom posílá do rozvoje částku mezi padesáti a sty tisíci eury a čtvrtina investuje spíš nízké částky zpravidla do deseti tisíc eur.
To souvisí s dalším poznatkem a sice, že tento typ investorů se čím dál víc kloní ke sdružování do takzvaných syndikátů, které jim umožňují své finance spojit a nabídnout tak potřebnou částku, mnohdy řádově vyšší než by měli možnost poskytnout sami.
„Výhody syndikací vnímám v rozložení rizika, v akumulaci větší částky investice, než by byli schopni individuální investoři pokrýt, a ve větším know-how, které do firmy s více investory přichází,“ říká zkušený andělský investor Martin Rozhoň, který má ve svém investičním portfoliu větší české firmy, ale i menší projekty.
Andělský investor Martin Rozhoň
Zároveň ale vnímá nevýhodu ve složitější struktuře společníků, což může logicky vést i ke složitějšímu rozhodování a problémům v dalších investičních kolech.
Přestože asi osmdesát procent andělských investorů preferuje cestu individuální investice, polovina z nich je otevřena právě investování skrze syndikát a občas tento způsob využívá. Stejně tak necelá polovina z nich využije také investování skrze fond.
Diverzifikace jako základ úspěchu
Jako každý způsob investování má i ten andělský určitá doporučení pro zajištění co nejmenšího rizika a zároveň maximálního výnosu. Co ale platí asi ve všech oblastech, je diverzifikace.
„Slušně diverzifikované portfolio začíná od deseti startupů a více. Při průměrné investici deset tisíc eur se dostáváme na minimální kapitál, který by investor měl mít vyhrazený na tuto formu investic – tedy sto tisíc eur, “ říká Michal Ciffra, jeden z partnerů DEPO Ventures.
„Pokud bychom se řídili doporučením alokovat do rizikového kapitálu pět až deset procent svého majetku určeného k investování, dostáváme se na celkové jmění investora jeden až dva miliony eur. Pro aktivnější investory je tedy syndikace s ostatními v podstatě jediná možná cesta, jak se tohoto aktivně účastnit,“ vypočítává.
Odpovědi z průzkumu ukazují, že průměrný andělský investor má ve svém portfoliu startupů pouze šest. Doporučenou desítku startupů drží v portfoliu jen osmnáct procent dotázaných.
Jedním takovým je právě Martin Rozhoň. Podíl má celkem v osmnácti společnostech od začínajících startupů po úspěšné české firmy, které za sebou mají mnohdy velmi slušné výsledky.
„Málo investic vnímám jako důsledek malého objemu peněz, který mají andělští investoři k dispozici, a mála kvalitních investic, ke kterým se dostávají. Syndikace může řešit menší investované částky, dostatek zajímavých projektů i administrativně právní problémy spojené s investicí, se kterými andělští investoři často nemají zkušenosti,“ vysvětluje Rozhoň.
Špatnou zkušenost s investicí do startupu má za sebou až sedmdesát procent respondentů. Nejčastěji jmenovaným problém je nepřekvapivě neúspěch startupu, na druhé příčce jsou potom špatné vztahy se zakladateli firmy či dalšími zainteresovanými investory.
V době pandemie navíc vyvstal ještě jeden, za běžných okolností méně vídaný problém: špatná zkušenost při investování na dálku, ke kterému loni kvůli omezenému cestování a setkávání osob logicky docházelo mnohem častěji.
Partner DEPO Ventures Michal Ciffra a zakladatel investiční skupiny Petr Šíma
V případě každého typu investice je žádaným výsledkem samozřejmě její finální zhodnocení, u andělského investování přibývá exit. Úspěšný má za sebou 38 procent českých investorů, přičemž bezmála polovina z nich svůj vložený kapitál zhodnotila až pětkrát.
Jen osm procent z nich má zkušenost s neúspěšným zhodnocením.
„Vzhledem k vývoji roku 2020 se údaje o profitabilitě investorů příliš nezměnily oproti roku 2019. Pozitivní ale je, že nevyrostl poměr neúspěšných investic,“ doplňuje zakladatel DEPO Ventures Petr Šíma.
„Ačkoli se o investicích do startupů mluví jako o vysoce rizikových, z našeho průzkumu to, stejně jako minulý rok, není vidět.“
