S plánovanou novou čtvrtí, která má v budoucnu vzniknout na území bývalého nádraží Bubny, počítá Praha jako s novým centrem města a svojí výkladní skříní. Pomoci v tom má stavba, na kterou hlavní město čeká už od devadesátých let. Filharmonie na vltavském břehu má vrátit Prahu na kulturní mapu Evropy.
Tak jako v Hamburku nakopla Labská filharmonie rozvoj přístavní čtvrti HafenCity, má nastartovat Vltavská filharmonie prosperitu blízkého okolí zatím značně zanedbané stanice metra Vltavská, Bubnů i celé Prahy. V ideálním případě by mohl být příběh podobný jako ve zmiňovaném Hamburku. Moderní architektura se špičkově akusticky vybavenými sály přiláká investory a přitáhne peníze.
I z toho důvodu dává smysl, že ačkoli se v Hamburku výstavba monumentální budovy filharmonie na samém cípu přístavu výrazně prodražila, z plánovaných 241 milionů eur na více než 800 milionů, jsou Hamburčané na svoji „Elphi“ náležitě hrdí.
To samé, ale nejlépe bez prodražování, si Praha slibuje od Vltavské filharmonie. Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) ji ostatně zařadil do pětadvaceti priorit metropole.
Teď je Praha svému klenotu o kus blíž. Už v půlce srpna vyhlásí vedení města mezinárodní architektonickou soutěž, od které očekává návrh světového formátu. Podle primátora Zdeňka Hřiba město osloví přední světové ateliéry i významná česká architektonická studia.
„Zatím nemůžeme být kvůli podmínkám soutěže konkrétní. Zájem soutěžit předběžně potvrdilo třiadvacet zahraničních ateliérů a také řada tuzemských. Vítězný návrh budeme znát v květnu příštího roku,“ říká Hřib.
Ve třiatřicetičlenné porotě soutěže usedne vedle zástupců města například česká architektonická špička Josef Pleskot nebo hlavní architekt Brna Michal Sedláček. IPR avizuje i silné zahraniční zastoupení. Stavět chce Praha spolu se státem začít v roce 2027.
IPR Praha
Na tomhle místě by v plánované čtvrti Bubny-Zátory měla stát nová koncertní síň|Foto IPR Praha
Nová koncertní hala bude mít tři sály, ten největší pojme 1800 lidí. Vedení města odhaduje, že bude hudební svatostánek stát už v roce 2031. To je ale vzhledem k tempu výstavby v Česku hodně optimistický odhad.
Stavební náklady město odhaduje na 4,9 miliardy korun. Když se připočítají výdaje na přípravu projektu a architektonickou soutěž, vyjde celková cena kolem šesti miliard korun. Na financování se mají podílet i Češi v rámci veřejné sbírky. Oslovit chce město i nejbohatší Čechy a velké firmy.
Město už má hotovou ekonomickou a provozní analýzu od mezinárodního konsorcia firem, které vedl proslulý dánský architektonický ateliér Henning Larsen. Stavba má podle ní plnit roli živého a kreativního společenského centra po celý den, sedm dní v týdnu.
„Srdcem Vltavské filharmonie budou sály, jejich zázemí a veřejné prostory. Stejně významnou funkci bude mít blok nazývaný Kreativní hub, jehož centrem se stane hudební knihovna,“ dodává náměstek primátora Petr Hlaváček. Zázemí v budově najde Česká filharmonie a Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.
Divadlo v Kodani|Analýza využitelnosti, Lundgaard & Tranberg Arkitekter 
Opera v Oslu| Analýza využitelnosti, Snohetta
Inspirací pro pražskou filharmonii na břehu Vltavy jsou úspěšné a oceňované stavby ze zahraničí, a to především svým těsným kontaktem s vodou. Například pro operu v Oslu vytvořili norští architekti z ateliéru Snohetta budovu, která připomíná ledovou kru potápějící se do fjordu.
Moderní budova Dánského královského divadla zase stojí v přístavu v kodaňské čtvrti Frederiksstaden a architektonické studio Lundgaard & Tranberg ji navrhlo tak, aby dlouhé a prosklené foyer mířilo na vodu. Voda obtéká i naproti stojící budovu opery z roku 2005.
