28 800 korun. Tolik dala Česká republika v přepočtu na jednoho obyvatele na zmírnění dopadů pandemie. Alespoň to vyplývá z analýzy společnosti Moore Czech Republic vycházející z březnových dat Mezinárodního měnového fondu (MMF). Společnost o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Slovensko naopak utratilo asi 20 062 korun na obyvatele, Polsko asi o 5 a půl tisíce víc. V rámci Evropské unie vydalo nejvíce Rakousko, a to 144 tisíc korun na jednoho obyvatele, absolutní rekordmanem jsou pak Spojené státy s asi 413 tisíci korunami na obyvatele.
Studie dále upozorňuje, že výrazná část pomoci plynula do ekonomiky
jako podpora likvidity v podobě záruk a garancí, naopak v rámci přímých
opatření ČR uvolnila peníze odpovídající zhruba 5,4 procenta HDP. Méně
ze zemí Visegrádské čtyřky (V4) pak v tomto směru vydalo jen Slovensko, a
to 4,4 procenta HDP.
Většina výdajů na přímá opatření směřovala podle studie ve všech zemích V4 do nezdravotnických sektorů. „Nejvyšší podporu v této oblasti poskytlo Polsko ve výši 7,4 procenta HDP následované Maďarskem s 6,4 procenta HDP. Česko a Slovensko vynaložily v nezdravotnických sektorech vůbec nejméně – 4,2 procenta HDP,“ uvedl partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Radovan Hauk.
Tyto výdaje se týkaly podpory zaměstnanosti, příspěvku na péči rodičům, příspěvku pro OSVČ, nájmů společností, programů na podporu sportu, kultury, turismu, transportu, restaurací, zemědělství a jiných uzavřených sektorů.
„Fiskální opatření jednotlivých států měla dvě různé podoby. Šlo o
nadlimitní opatření a podporu likvidity. Ve využívání nástrojů, jako
jsou záruky či garance, byla Česká republika výrazně aktivnější než
zbývající země Visegrádské čtyřky. Tímto způsobem do ekonomiky putovaly
finanční prostředky ve výši 15,4 procenta HDP, zatímco v Polsku,
Maďarsku a Slovensku na úrovni čtyř procent,“ uvedl Hauk.
Podle studie výdaje na boj s pandemií podpořily ekonomiky. „Na svoji
původní ekonomickou výkonnost by se mělo dostat nejrychleji Slovensko
spolu s Polskem, a to ještě v průběhu letošního roku. V případě České
republiky, které vykázalo v roce 2020 meziroční pokles HDP o 4,6
procenta, se očekává návrat na původní předcovidovou výkonnost až v roce
2022,“ uvedl Hauk.
Z údajů ministerstva financí o vývoji státního rozpočtu ke konci května vyplývá, že ze státního rozpočtu na boj s pandemií koronaviru šlo od loňského března do konce letošního května 350,7 miliardy korun. Přímá opatření například v podobě kompenzačních bonusů, programů Antivirus a dalších programů si vyžádaly 224,6 miliardy korun.
Odklad záloh daní vyčíslilo MF na 27,5 miliardy korun a výdaje na zdravotnictví v podobě nákupu ochranných prostředků, odměn zdravotníkům nebo oddlužení vybraných nemocnic na 98,6 miliardy korun.
