Někdy musíte čekat pořádně dlouho, než se splní váš životní sen. Dvaaosmdesátiletá Američanka Mary Wallace „Wally“ Funk věřila celý život a dnes si ho konečně splnila. V úterý 20. července se krátce po třetí hodině odpolední našeho času společně s Jeffem Bezosem a dalšími čtyřmi lidmi ve výšce 105 kilometrů dotkla vesmíru.
Wally Funk strávila za celý život ve vzduchu 19 600 hodin. Těžko říct, jestli do toho počítá i svůj úplně první a nepříliš pilotovaný let, kdy v pěti letech vyskočila z rodinné stodoly s přesvědčením, že díky kostýmu Supermana poletí do oblak.
Tvrdé přistání ztlumila jen hromada sena, ale první neúspěch Wally nezlomil. V šestnácti letech už za sebou měla první sólový let a ve dvaceti se stala profesionální pilotkou.
„Létám už celou věčnost,“ říká žena, která jako instruktorka naučila létat přes tři tisíce lidí. Vesmíru byla během své kariéry sice relativně blízko, ale nikdy se do něj nepodívala. Díky tisícům hodin v kokpitech všemožných strojů s křídly byla jen v jeho předsálí.
Fyzicky mu byla nejblíž na palubě nadzvukového letadla Concorde, které ji vyneslo do výšky osmnáct tisíc metrů. Tady ale byla jen v roli cestující. I tak ale měla při pohledu z okna možnost vidět zakřivení Země. „Chtěla jsem se dostat výš, být volná. A bylo mi jedno, jestli se někdy vrátím,“ vzpomíná Wally Funk na tenhle výjimečný zážitek.
Teď dostala příležitost. Dvaaosmdesátiletá Američanka se stala nejstarším člověkem, který kdy vyletěl do vesmíru. Až dosud tohle prvenství patřilo Johnu Glennovi, prvnímu Američanovi, který se podíval na oběžnou dráhu Země. K tomu došlo při jeho první vesmírné misi v roce 1962. Ta druhá proběhla v říjnu 1998 na palubě raketoplánu Discovery. Tehdy už mu bylo sedmasedmdesát let.
Je ovšem pravda, že Glenn při svém druhém pobytu ve vesmíru strávil celkem devět dnů. Wally Funk oproti tomu pobyla s dalšími členy posádky ve stavu beztíže jen zhruba čtyři až pět minut, než jejich modul po překonání takzvané Kármánovy hranice, která určuje předěl mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem, začal klesat zpět k Zemi.
I tak to ale pro všechny byl životní zážitek, ačkoli Wally Funk je z pozice ženy na přepisování historie relativně zvyklá. Byla totiž první civilní leteckou instruktorkou ve Fort Sill v Oklahomě, první inspektorkou Federální letecké agentury a první vyšetřovatelkou leteckých nehod v Národním úřadu pro bezpečnost dopravy.
Wally se vesmíru ale nesnažila přiblížit jen jako pilot letadla. Zkraje 60. let se stala členkou vybrané skupiny Mercury 13, jejíž název vycházel z označení podobného klubu pojmenovaného Mercury 7.
Pro připomenutí – Mercury 7 byla skupina sedmi amerických mužů, jejichž jména NASA zveřejnila v dubnu roku 1959. A právě tito muži měli za úkol být těmi prvními Američany na orbitu. Jedním z vyvolené sedmičky byl, jak už jsme zmínili, John Glenn.
Zatímco mužská Mercury 7 však měla v dobách vrcholícího vesmírného souboje mezi USA a Sovětským svazem plnou podporu americké vlády, se ženami ve vesmíru se v oficiálních kruzích nepočítalo. „Byla to doba, kdy ženy byly v kuchyni. Cestování do vesmíru bylo úkolem mužů,“ připouští Funk.
Článek je rozdělený na dvě části, pokud si chcete přečíst jeho zbytek, klikněte na následující tlačítko.
