Všichni na tomhle seznamu můžou už brzy změnit svět. Tak třeba jistý Francouz a jeho zabarvovací „chytrá“ okna, která využívají sluneční paprsky k vytápění domovů. Nebo dvojice Švédů, díky jejichž nápadu budete moci ovládat počítač jen očima, namísto myší. Anebo japonští vynálezci s převratnými karbonovými nanotrubicemi, které jsou prý materiálem budoucnosti.
Cena o nejlepší evropský vynález pro rok 2015 má celkem dvanáct finalistů (včetně tří v mimoevropské kategorii). A už tento čtvrtek 11. června Evropská patentová kancelář (EPO) vyhlásí absolutního vítěze.
Soutěží se celkem ve čtyřech kategoriích. EPO pak ve zvláštní sekci ocení za celoživotní dílo ještě jednoho vědce. Pro svého favorita hlasuje také veřejnost – ten získá tzv. Popular Prize.
Tohle je 12 finalistů hlavní kategorie a jejich ambiciózní nápady:
1. Franz Amtmann (Rakousko), Philippe Maugars (Francie)
Využití našich smartphonů se díky těmto dvěma mužům posouvá zase o něco dál. Jejich výzkum přetváří mobily ve virtuální peněženky, které pak snadno nahradí platební karty. To vše díky Near Field Communication (NFC), technologii zprostředkovávající bezpečnou bezdrátovou komunikaci mezi elektronickými zařízeními na vzdálenost několika milimetrů. Neslouží přitom jen k platbě u obchodníků (v Česku karetní asociace platby pomocí NFC stále nezavedla), mobilem si díky ní lze koupit i jízdenku v hromadné dopravě, prokázat se „palubním lístkem“ na letišti i osobním průkazem v zaměstnání nebo třeba jen sdílet fotky a videa s přáteli.
2. Gunnar Asplund (Švédsko)
Umístit solární, vodní či větrné elektrárny daleko za hranice měst, která v nich vyprodukovanou energii potřebují, není příliš praktické. Už jen proto, že k její přepravě je zapotřebí další energie. Švédský vědec ale vyvinul technologii, která umožní podzemní přepravu elektřiny na tisíce kilometrů – a to takřka bez ztrát. Mimochodem, Asplund věří, že do roku 2030 by bylo technicky možné pokrýt celou energetickou náročnost Evropy elektřinou z obnovitelných zdrojů.
3. Jean-Christophe Giron (Francie)
Do finále se probojoval také viceprezident výzkumu a vývoje ze SAGE Electrochromics, společnosti, jejímž stoprocentním vlastníkem je francouzský Saint-Gobain. Giron přišel s „inteligentním“ oknem, které dokáže přeměnit sluneční paprsky v teplo, které se následně využije k vytápění budov. V létě navíc okno ztmavne a nedovolí paprskům, aby se dostaly do mítnosti vůbec. „Inteligentní“ okna podle svých tvůrců dokážou v budovách snížit poplatky za energii až o 20 procent.
4. John Elvesjö a Marten Skogö (Švédsko)
Lidé s tělesným handicapem by díky tomuto vynálezu už neměli mít problém s ovládáním počítače. Stačí, aby použili speciální brýle s technologií Tobii a se zabudovanými senzory a namísto počítačové myši jim k práci budou stačit pouze pohyby očima.
5. Michel Lescanne (Francie)
Humanitární pracovníci mají v oblastech, jejichž obyvatelé bojují s hladomorem, důležitého pomocníka – burákovou pastu Plumpy’Nut. Díky ní zajistí, aby zejména hladovějící děti dostaly potřebné proteiny, vitamíny a kalorie. Právě podvýživa je totiž podle Světové zdravotnické organizace spojena se 45 procenty úmrtí dětí mladších pěti let. Plumpy’Nut pomáhala i při potravinové krizi v Nigeru v roce 2005, kdy ji organizace Lékaři bez hranic použila k léčbě 60 tisíc dětí. Během několika měsíců se 90 procent z nich plně zotavilo.
6. Laura Johanna Van’t Veer (Nizozemsko)
Genetický test, který vyvinul tým nizozemské vědkyně, usnadní ženám s diagnostikovanou rakovinou prsu v raném stádiu rozhodování, zda v rámci léčby opravdu podstoupit náročnou chemoterapii. Nebo jestli v jejich případě stačí zvolit jiný – šetrnější – postup. Van’t Veer nechala svůj objev patentovat v roce 2001, založila společnost Agendia (v roce 2012 obrat firmy dosáhl 9,8 milionů eur) a od té doby pod názvem MammaPrint její test použilo již více než 40 tisíc pacientek ve 34 zemích světa.
7. Luke Alphey (Velká Británie)
Každý rok prodělá horečku dengue mezi 50 a 100 miliony lidí a asi 25 tisíc jich zemře, uvádí Světová zdravotnická organizace. Britský vědec ale našel způsob, jak geneticky upravit DNA komárů Aedes aegypti, kteří infekci přenášejí, tak, aby nikdy nedosáhli „reprodukčního věku“. Jeho metoda je známá jako Sterile Insect Technique (SIT) a díky ní se samečci moskytů nedožijí dospělosti, kdy dochází k rozmnožování. To postupně zmenšuje populaci těchto komárů, která může klesnout až o 90 procent, a s tím se snižuje i možnost nákazy horečkou dengue.
8. Hendrik Marius Jonkers (Nizozemsko)
Když tento mikrobiolog přemýšlel, jak vyzlepšit odolnost betonu a prodloužit tím životnost budov, mostů nebo silnic, nechal se inspirovat přímo lidským tělem. Zjistil, že drobné praskliny v betonu se díky speciálním bakteriím opět zacelí – podobně jako se v těle hojí zlomená kost. Jonkers využívá bakterii, která produkuje vápenec a ve směsi může nečinně přežívat až 200 let. Probudí se až ve chvíli, kdy dojde k poškození betonu a do trhlin bude prosakovat voda, pak začne konzumovat kyslík a laktát vápenatý přimíchaný do směsi, který následně přemění na nerozpustný vápenec.
Po aktivaci se bakterie navíc velmi rychle množí, což celý proces „léčby“ betonu urychluje. Směs by se mohla prodávat ještě letos, tým se ale snaží o snížení jeho ceny. Ta se teď totiž pohybuje na dvojnásobku obyčejného betonu. Na druhou stranu slibuje prodloužení životnosti materiálu až o třetinu.
9. Ludwik Leibler (Francie)
S dalším samohojivým materiálem se do finále dostal i fyzik Ludwik Leibler. Spolu se svým vědeckým týmem vynalezl nový typ recyklovatelného plastu, který je pevný jako sklo a když se zahřeje, opraví svůj poškozený povrch. V praxi by to mohlo navíc znamenat i menší zatížení životního prostředí – 90 procent veškerých odpadků plujících světovým oceánem totiž tvoří právě plasty.
10. Ian Frazer, Ťien Čou (Austrálie, Čína)
Tenhle tým zcela změnil možnosti prevence u žen a dívek po celém světě. Vyvinul vakcínu proti lidským papilomavirům (HPV), z nichž některé způsobují rakovinu děložního čípku nebo genitální infekce. Vakcína byla pod názvem Gardasil uvedena na trh v USA a Evropě v roce 2006 firmou Merck & Co. O rok později přišla s vlastní očkovací látkou na podobné bázi britská GlaxoSmithKline a pojmenovala ji Cervarix. Obě vakcíny byly od té doby použity již 125milionkrát. Čínský vědec se ale už prodeje vakcíny, na které se svým kolegou roky pracoval, nedočkal. Zemřel v roce 1999 na hepatitidu.
11. Elizabeth Holmes (USA)
Příběh této jednatřicetileté miliardářky (v žebříčku světových miliardářů Forbesu jí patří 360. místo) začal ve chvíli, kdy ji zemřel strýc – lékaři u něj zjistili rakovinu příliš pozdě. To ji ale motivovalo, aby našla způsob, jak mohou lidé odhalit případné nemoci včas. V devatenácti letech odešla ze Stanfordské univerzity, založila firmu Theranos a vyvinula krevní testy, kterým stačí kapka krve odebraná jediným píchnutím do prstu. Ta může být poté použita až na sedm desítek různých testů. Test je oproti zdlouhavým laboratorním vyšetřením levný, ceny podle typu začínají už na pár dolarech, a výsledky jsou hotové za pár hodin.
12. Sumio Iijima, Akira Koshio, Masako Yudasaka (Japonsko)
Materiál budoucnosti, to jsou uhlíkové nanotrubice, které jsou tvrdší než diamant a vodivější než měď. Jednou prý dokonce nahradí křemík, materiál používaný při výrobě počítačových čipů. Jak k tomu podotýká EPO, je to jeden z největších objevů na poli výzkumu materiálů za poslední dekády.
