Co dělat, když máte práce plné zuby a den co den se jen nemůžete dočkat, až bude víkend?
Pokud byste byli tímto mladým párem z Bostonu, tak se rozhodnete dávat stranou víc než dvě třetiny svého příjmu – abyste mohli odejít do důchodu a odstěhovat se na svou usedlost v lesích ve Vermontu ještě předtím, než vám bude pětatřicet.
Seznamte se s panem a paní Frugalwoodsovými (česky bychom jim mohli říkat třeba „Skromníkovi“, je to totiž pseudonym a frugal znamená skromný), softwarovým inženýrem a manažerkou komunikace. Loni se rozhodli, že mají každodenní rutiny od devíti do pěti v kancelářských kójích pod umělým osvětlením dost. Že nechtějí být vyčerpaní, frustrovaní a bez energie na své zájmy. A že je čas na změnu. Radikální.
A tak se rozhodli šetřit tolik peněz, kolik to jen jde, aby mohli odejít do „důchodu“ v roce 2017 – v době, kdy jim bude 33 let. O tom, jak se jim to daří, píšou na svém blogu Frugalwoods.com.
Potkali se v prvním ročníku Kansaské univerzity, kde v roce 2006 odpromovali bez jakéhokoli dluhu. A pak příčku po příčce šplhali po kariérním žebříčku a začali vydělávat slušné peníze. Usadili se v překrásném Cambridge v Massachusetts a koupili si nádherný dům se čtyřmi ložnicemi. V pěší vzdálenosti od Harvardu a MIT. A uvědomili si, že dosáhli přesně toho, co chtěli. Dokázali to, ale nijak je to nenaplňovalo. Žili ve spěchu a peněz, které vydělali, si nijak zvlášť neužívali.
Vysněná aktivita nejen na víkend.
Stačil jeden večerní rozhovor, aby se oba shodli, že od svých životů chtějí něco jiného – a to brzy. Začali proto plánovat extrémně skromné živobytí, které by jim umožnilo odejít do důchodu krátce po třicítce. „Byl to v podstatě zlomový okamžik,“ říká pan Frugalwoods. „Ten večer jsme už na večeři nešli. Ani ten další. Ani celý další rok.“
Frugalwoodsovi nezačali v minusu ani s prázdnou kapsou. Nikdy neměli žádnou studentskou půjčku, půjčku na auto ani kreditku. Byli a jsou zdraví natolik, že se jim doposud dařilo vyhýbat se velkým výdajům za lékaře. Oba jsou vzdělaní, oba vydělávají a úmyslně odložili založení rodiny.
„Nejsme investiční bankéři, ale nepopíráme, že vyděláváme hodně a své kariéry pečlivě kultivujeme,“ říká pan Frugalwoods. „Na druhé straně jsme optimalizovali výdaje.“ Jak můžete odhadnout ze zvoleného pseudonymu (frugal = skromný), Frugalwoodsovi se naplno oddali skromnému způsobu života. Sami sebe popisují jako totální hippíky a „skromné blázny“.
Jak se z nich stali skromní blázni
Vždy byli tak trochu skromní – a byli na to hrdí. Loni se jejich výdaje vyšplhaly na pouhých 13 000 dolarů (nepočítaje hypotéku) a z toho, co vydělali, dokázali ušetřit ohromujících 71 %. „Podařilo se nám to díky tomu, že jsme se zaměřili na každou položku,“ říká paní Frugalwoods. „Žádný výdaj není bezpečný.“ Za poslední rok byli jen dvakrát v restauraci. Ve vnějším okenním rámu objevili dřevomorku a sami přišli na to, jak ho vyměnit, a paní Frugalwoods si také nechává od manžela stříhat své dlouhé vlasy.
„Když mne o to požádala poprvé, říkal jsem jí – to jako vážně chceš, abych tě ostříhal?“ vzpomíná pan Frugalwoods. Společně zhlédli pár videí na YouTube a pak se do stříhání pustili „Docela mě to nakoplo. Řekla mi něco jako: Jasně, do vlasů přece střihnout dokážeš!“
Takhle u Frugalwoodsových vypadají domácí večeře.
Panu Frugalwoodsovi se dokonce podařilo nabourat do standardního Sodastreamu, takže nyní jede na desetikilovou tlakovou lahev s oxidem uhličitým. Odhadované roční úspory: 461 dolarů.
Tyhle aktivity – dělat věci, které je nikdo dělat neučil – vyžadují, aby se neustále učili novým věcem a na leccos přišli sami. (Neptejte se jich ale, co by dělali bez Googlu a YouTube.) „Je to zábava, získávat nové zkušenosti a dovednosti,“ říká paní Frugalwoods. „Stalo se to pro nás hrou a velice si tyhle výzvy užíváme.“ Nehledě na to, že s rozpočtem na zábavu v podobě jedné velké kulaté nuly si zábavu nějak obstarat musí.
O víkendech je většinou zastihnete, jak chodí někde po horách, popíjejí pivo nebo natírají nábytek, který pořídili ve výprodeji.
A co koníčky, které stály peníze? Pro paní Frugalwoods to byla jóga. Namísto toho, aby cvičila sama a odtrhla se od komunity, tak se dohodla s majiteli studia, které navštěvovala, a na hodiny chodí zdarma výměnou za službu na recepci.
Frugalwoodsovi už jen málokdy utrácejí za materiální věci, a pokud už něco nakupují, tak nic nového. Většina nábytku v jejich domě je z druhé ruky. Jejich „kosmeticky zaostávající“ minivan Honda Odyssey je 19 let starý a paní Frugalwoods si nekoupila oblečení už 17 měsíců, a to i přesto, že je aktuálně v pátém měsíci těhotenství. Pro díte dostala většinu věcí od sestry a kamarádek, zbytek shání po výprodejích.
„Vzdali jsme se toho, že bychom chtěli být dokonalí,“ vysvětluje a dodává: „i v našem životním stylu jsou ale prvky rozmaru.“
Nejen prvky rozmaru, ale také houževnatosti. Pan Frugalwoods jezdí do práce celý rok na kole, šetří tak na benzinu a hromadné dopravě. Ale znamená to taky, že tuhle cestu absolvuje i v krutých bostonských zimách. „Nikdy se nebudete cítit jako větší tvrďák, než když vkročíte do kanceláře s kolem obaleným ledem,“ říká.
A ještě něco byste o Frugalwoodsových měli vědět: rádi se na všechno poctivě připraví. „Oba jsme velmi důkladní plánovači. Nejdeme do ničeho, aniž bychom důkladně nezvážili, jak to může v reálu fungovat,“ říká pan Frugalwoods.
Rešerši si dělali dokonce i tehdy, když se rozhodovali, jakého si pořídí psa – a rozhodli se pro psa z útulku, bývalého závodního chrta. Krmivo a péče o něj je sice ročně vyjde asi na 1000 dolarů (luxus, jak sami přiznávají), ale dalším možným výdajům předcházejí preventivními úkony, jako je třeba čištění zubů, a psa ani moc nerozmazlují – s výjimkou doma dělaných kostýmů.
„Skromnopes“
Jedna věc vás na Frugalwoodsových ale asi překvapí – nemají žádný rozpočet (řídí se totiž mottem „výdaje se chovají jako plyn – zaplní veškerý prostor, který jim dáte“). Jednoduše se zaměřují na to, jak málo mohou daný měsíc utratit.
„O každém výdaji spolu diskutujeme,“ říká paní Frugalwoods. „Ráno jsme se bavili o tom, že bychom koupili deodorant, takže zvažujeme i takto malé částky.“
Výhoda tohoto přístupu? Potí krev u malých věcí, když pak ale přijde na ty velké, jsou v klidu. Mohli by je zítra oba vyhodit, mohli by vyhořet – a budou v pohodě, jak mne oba přesvědčivě informují. A také mohou za dva roky odejít do důchodu.
O důchodu v lesích
A co by chtěli dělat, až se to stane? Plán je jednoduchý – koupit si pozemek na venkově (konkrétně ve Vermontu) – za hotové – a usadit se tam. „Náš plán nevyžaduje, abychom pak vydělávali další peníze,“ říká pan Frugalwoods. „Když tohle řeknu nahlas, je to celkem nářez.“
Hned ale dodá, že je nepravděpodobné, že by nevydělávali nic. „Byl bych v šoku, kdybychom tu a tam z něčeho peníze neměli.“ Tak například on sám plánuje v malé míře pokračovat v práci pro svou nynější společnost jako konzultant a představuje si také, že by mohl svou lásku pro svařování proměnit v malý vedlejší přivýdělek. Jeho žena zase miluje psaní a možná se pokusí psát či dělat editorku doma.
Plánují také na svých nových pozemcích postavit ubytovací prostory k pronájmu a dát je na Airbnb. Počítají, že blízkost jižního Vermontu k Bostonu a New York City v kombinaci s celoroční atraktivitou oblasti – podzimní sbírání jablek, zimní lyžování, letní turistika a jarní sběr javorového sirupu – zajistí, že budou mít obsazeno 55 % až 65 % času. (Tohle není jen odhad: pan Frugalwoods coby softwarový inženýr s pomocí vlastního programu získal a zpracoval data z Airbnb ohledně pronajímaných nemovitostí, vytvořil databázi cen i objektů a shromáždil údaje o jejich využití).
Podtrženo sečteno, díky pronajímání nemovitostí a bočním přivýdělkům kombinovaným s obecně nízkými náklady na živobytí Frugalwoodsovi očekávají, že v dohledné době budou schopni pohodlně vycházet. To umožní jejich „důchodovým“ fondům v poklidu dále narůstat.
„Myslím si, že žijeme luxusní skromný život,“ říká pan Frugalwoods. „Žijeme si v pohodlí a máme vše, co potřebujeme.“
