Štěstí je fajn pocit a dosáhnout bychom ho chtěli všichni, někteří ekonomové mají dokonce za to, že se podle úrovně štěstí jejích členů dá nejlépe změřit zdraví společnosti. Jak ale štěstí získat? Cest je spousta, a i když to nezní možná úplně hezky, jednou z věcí, které nám k pocitu spokojenosti pomohou, jsou peníze.
Co tedy s penězi dělat, abychom si za ně mohli koupit štěstí co nejvíc? Přesně na to se snaží odpovědět vědci z newyorské Cornellovy univerzity. Vycházejí přitom z výzkumů tzv. Easterlinova paradoxu, který ve zkratce říká, že štěstí si za peníze lze koupit jen do jisté míry.
Jejich studie zkoumala konkrétně to, nakolik pocity štěstí ovlivňují naše návyky. Její účastníci dostali za úkol sledovat míru toho, jak šťastní se cítili, když si koupili věc nebo zážitek. Na začátku byli v obou případech přibližně stejně šťastní. Časem ale míra spokojenosti těch, kteří si koupili hmotnou věc, klesala, zatímco u lidí, kteří si zaplatili zážitek, stoupla.
To, co zažijete, je pravděpodobně cennější než to, co máte.
„Lidé jsou nadšení, když si koupí nové auto. Ale nadšení často rychle vyprchá a auto ztratí svoji vůni novoty,“ stojí ve studii. Hodnota zážitků ale i s plynoucím časem zůstává. „Můžete mít svoje věci opravdu rádi. Můžete mít dokonce dojem, že jsou součástí vaší identity, ale věci jsou od vás oddělené. Za to vaše zkušenosti jsou opravdu vaší součástí. Jste souhrn svých zkušeností,“ řekl pro web Co.Exist autor studie a profesor psychologie z Cornellovy univerzity Thomas Gilovich. Zážitky se navíc dají reprodukovat tím, že na ně vzpomínáte a vyprávíte o nich.
Tím, že o svých zážitcích mluvíte, si je znovu vyvoláváte. „Lidé mají tendenci mluvit spíše o svých zážitcích než o materiálních nákupech a to je dělá ještě šťastnějšími,“ řekl další z autorů studie Amit Kumar. Z toho vyplývá další důvod, proč zážitky vedou nad věcmi. Vyprávěním o svých zážitcích potenciálně navazujete pouta s ostatními. Sdílený zážitek spojuje. A vždy si toho budete mít víc co říct s člověkem, který byl stejně jako vy na Sibiři, než s někým, kdo má prostě jen stejný typ iPhonu.
Kolik najdete rozdílů?
Jiná Ginovichova studie prokázala, že lidé více ocení i nepříjemné zážitky, pokud dostanou příležitost o nich mluvit. Gilovich to připisuje tomu, že i z vypjatého či hrozivého zážitku se po čase může stát veselá historka na večírky nebo cenná životní zkušenost.
Spokojenost z toho, co máme, může také blednout při porovnávání s tím, co mají ostatní. Výzkum ukázal, že lidé mají větší tendenci srovnávat věci než zážitky. Koneckonců, je to snazší. Délka uhlopříčky televize, počet aut, karátů na prstenu… to všechno jsou přímočaře porovnatelné věci. Zážitky můžeme sice také porovnávat, oproti věcem to jde ale mnohem hůř – zážitky jsou individuální, a tedy těžko měřitelné. „Vaše zkušenosti jsou součástí vás samých a asi by se vám nechtělo vzdát se kousku sebe,“ stojí ve studii.
„Společnost může změnou svých investic a politiky dát velkému množství lidí příležitost zážitků, které vedou ke spokojenosti,“ napsali Gilovich a Kumar ve článku v akademickém časopise Experimental Social Psychology.
Autor: Daniela Ešnerová
