Kubánská centrální banka, která pořád stojí na zaprášených principech, které navrhoval ještě Che Guevara, se rozhodla vzít na milost bitcoin. Uzná ho spolu s ostatními kryptoměnami jako platební prostředek pro obchodní transakce. Má to ale háček, nakládání s kryptoměnami současně komunistická země zreguluje.
Informace se objevila v kubánském oficiálním vládním zpravodaji. Kubánská centrální banka autorizuje použití kryptoměn tam, kde tomu odpovídá „socioekonomický zájem“.
Přeloženo do normálního jazyka to znamená například obcházení amerického obchodního embarga, které na zemi uvalil bývalý americký prezident Donald Trump a které současný prezident Joe Biden nejenže nezrušil, ale naopak ještě zpřísnil.
Popularita kryptoměn od té doby v zemi rychle stoupá. Na vině je zejména komplikované používání dolaru kvůli sankcím v kombinaci se slabou domácí měnou.
V uplynulém roce musela například po dvaceti letech svého fungování ukončit kvůli Trumpově politice svoji činnost na Kubě společnost Western Union. Americká firma pro zprostředkování plateb byla v zemi přitom nejpopulárnějším kanálem pro přeshraniční platby a disponovala na ostrově více než čtyřmi sty poboček.
Kryptoměny tak pro kubánský režim představují potenciální cestu z téhle šlamastiky. Používání kryptoměn pro směnu však bude v zemi přísně regulované a kontrolované. Infrastrukturní společnosti, burzy a depozitáře kryptoměn, které chtějí ve své činnosti pokračovat, se budou muset nechat centrální bankou licencovat. A kubánská vláda si chce také posvítit na nelegální scénáře používání kryptoměn.
Kromě Donalda Trumpa přeshraniční platby v zemi loni ještě dále zkomplikovala covidová pandemie. Zatímco před ní se mohla alespoň část kubánské populace spoléhat na neoficiální kanály pro převody peněz, nejčastěji jednotlivce pašující hotovost (takzvané muly), s pandemií tato možnost pro většinu obyvatel zmizela.
Ani používání kryptoměn však pro Kubánce není úplně triviální, zejména pokud v nich nejsou placeni. Většina velkých burz používá kvůli americkým restrikcím pro Kubánce geo-blokaci.
I když si s ní technologicky zdatnější obyvatelé ostrova poradí například prostřednictvím anonymní sítě VPN, musí se následně ještě nějak kreativně vypořádat s požadavky na znalost zákazníka (KYC). Poskytovatelé služeb totiž dnes mají v rámci boje s praním špinavých peněz a terorismem většinou povinnost identifikovat své zákazníky, uchovávat záznamy o identifikaci a předávat je státním orgánům.
Kuba není jedinou zemí, která se pokouší skrze kryptoměny alespoň částečně vymanit ze závislosti na americkém dolaru. Salvador zašel ještě dále.
Od 7. září oficiálně přijme bitcoin jako zákonné platidlo. S takovým právním statusem bude muset být bitcoin přijímán všemi občany a obchodníky v zemi, kdykoli je jim nabídnut ke splacení peněžního dluhu nebo závazku.
Jak si asi dokážete představit, tohle nemusí být zrovna jednoduché, třeba když jste obyčejný pekař a zákazníci začnou vyžadovat platbu v kryptoměně. Proto nejsou zdaleka všichni občané Slavadoru z nového zákonu nadšení a poslední dny začínají v zemi nabírat na síle protesty proti zavedení legislativy v praxi.
Jako zbraň proti mezinárodním sankcím využívá bitcoin také Írán. Kryptoměna má v zemi coby prostředek směny omezenou oporu v zákoně. Írán se k tomuto kroku uchýlil na podzim roku 2020 v přímé reakci na sankce amerického ministerstva financí.
Bitcoin tu oficiálně plní roli prostředku směny pro mezinárodní platby. Jeho legální používání má ale háček. Není pro každého a týká se pouze strategických plateb za importované zboží.
Íránští mineři také mohou bitcoin oficiálně těžit jen za předpokladu, že jej následně smění íránské centrální bance Central Bank of Iran (CBI), která jej pak použije v mezinárodním obchodu. Bitcoiny, které mineři CBI neprodají, jsou považovány za nelegální.
Od května do konce léta navíc byla v zemi těžba bitcoinu kvůli hrozícím energetickým výpadkům zakázaná. V Íránu také kvete státem posvěcené obchodování s kryptoměnami, podléhá ale přísnému dohledu a je objemově omezeno.
