Ten pád je obrovský. Před pandemií Letiště Praha odbavilo 17,8 milionu cestujících. Letos bude podle nového šéfa Jiřího Pose rádo, když jich budou čtyři miliony. „Situace je bezprecedentní. To si nebudeme nalhávat,“ připouští Jiří Pos, který do čela letiště nastoupil na konci srpna. V čele největšího tuzemského letiště ale nestojí poprvé. Vedl ho už v letech 2011 až 2014.
Situace se sice pozvolna zlepšuje, ale i tak podle Pose může návrat k původním číslům trvat až do roku 2026. „V červenci a srpnu jsme byli na padesáti procentech čísel před pandemií,“ říká. Letiště za to vděčilo hlavně turistům mířícím na dovolenou. Těch ale s koncem září výrazně ubyde.
Kromě cestujících se vracejí i letecké společnosti. Z Prahy se tak aktuálně dá odletět do 115 destinací. Pro představu, v roce 2019 jich bylo 165. Největší vzpruhou pro letiště je momentálně příchod aerolinek Eurowings, které v Praze budují stálou základnu. V současnosti provozují linku Praha–Düsseldorf. Od října ale plánují spustit dalších jedenáct linek, například do Milána, Atén nebo Birminghamu.
Co se letišti nedaří zatím změnit, je návrat linek ze zemí mimo Evropskou unii, typicky z Ruska a Blízkého východu. Praha například stále marně čeká na návrat pravidelných letů společnosti Emirates obsluhovaných obřím Airbusem A380.
Letiště Praha proto aktuálně připravuje tři druhy plánů pro další období. Podle nich se bude řídit i hospodaření firmy. Krizová varianta počítá s pokračováním pandemické krize a odbavením zhruba tří milionů cestujících za rok.
Podle střední varianty by letiště mohlo příští rok odbavit kolem pěti milionů pasažérů a při optimistickém scénáři kolem 8,6 milionu cestujících. S definitivním sestavením rozpočtu a finančních plánů ale Pos počítá na začátku příštího roku, kdy bude jasnější, kolik letadel aerolinky do Prahy pošlou.
Nedostatek cestujících, který byl loni nejnižší za posledních pětadvacet let, se samozřejmě negativně propisuje do hospodaření celého státního podniku. Skupina Letiště Praha se tak za rok 2020 propadla do provozní ztráty 687 milionů korun. Rok předtím přitom byla v zisku 4,7 miliardy korun.
Se ztrátou v řádu stovek milionů se na pražském letišti počítá i letos. Aby se hospodaření vyrovnalo, muselo by odbavením projít osm milionů cestujících. Do zisku se pak podle Pose dá dostat při dvanácti milionech cestujících.
I proto ještě předcházející vedení společnosti rozjednalo možnost úvěru se skupinou bank, která se aktuálně blíží ke konci. Výsledkem by měl být až sedmimilardový úvěr, který slovy jejího šéfa zabrání tomu, aby firma, z níž v uplynulém roce muselo odejít 600 z celkových 2900 zaměstnanců, narazila do zdi.
Za svoji prioritu přesto Jiří Pos stále považuje pokračování vzniku druhé paralelní přistávací dráhy. „Považuju to za klíčový projekt pro budoucnost letiště nejen ve smyslu skokového růstu kapacity, ale i jako přínos pro bezpečnost a životní prostředí, byť se to některým lokalitám v okolí Prahy tak jevit nemusí,“ říká Pos, který by za úspěch považoval, kdyby nová ranvej začala fungovat do roku 2029.
Staronového šéfa letiště aktuálně také trápí nedostatek hangárových ploch, což se projevilo během pandemie, kdy dramaticky narostl počet soukromých letadel. I v tomto smyslu se tak dají očekávat případné investice.
Co se naopak zřejmě upozadí, je v dobách rozmachu plánované rozšíření kapacity terminálů. Ještě na podzim 2019 se totiž počítalo s tím, že terminál T2 se výrazně rozšíří o devět nových stání, což mělo i s náklady na další stavební práce, především na vybudování dalšího parkovacího domu nebo rozšíření pojezdových drah, ve výsledku znamenat investici šestnácti miliard korun, kterou už schválilo ministerstvo financí. Tento plán jde zatím k ledu.
Pos se místo toho hodlá víc soustředit na projekt, jemuž říká Airport City. „Přináším ho ve smyslu maximálního využití našich již existujících nemovitostí. Ať už jde o budovy, nebo pozemky. S různými partnery pro ně chceme hledat využití, které nemusí být přímo vázané na letecký provoz,“ vysvětluje Pos.
„Úspěšná letiště, která už v rámci systému Airoport City fungují, mají aktivity jako specializované zdravotnické služby a výzkumné nebo vzdělávací ústavy. Samozřejmě to nebude hned, ale je to trend, který se týká celého perimetru letiště, kde máme k dispozici přes tisíc hektarů pozemků a velká část je jich stále nevyužitá,“ plánuje Pos.
