„Jak se ti spalo?“ Takovou otázku jste nejspíš položili nespočtu návštěv poté, co strávily noc na vašem lůžku pro hosty. Jak to tak vypadá, mnoho z nich lhalo, když odpovědělo: „Skvěle!“ Problém se spaním v novém prostředí je natolik rozšířený, že výzkumníci v oboru neurověd pro něj dokonce mají už i jméno: „first-night effect“(FNE) – tedy „efekt první noci“.
Současné výsledky ukazují, že FNE je v podstatě neurologickým ekvivalentem spánku s jedním okem otevřeným. Když uléháte ke spánku v novém prostředí, reálně odpočívá pouze polovina vašeho mozku, tvrdí studie nedávno publikovaná v žurnálu Current Biology.
Výzkumníci v této studii testovali lidi spící v novém prostředí měřením jejich mozkové aktivity ve třetí fázi spánku bez rychlých pohybů očí (NREM 3), což je druhá nejhlubší fáze spánku vůbec. V prvním experimentu zjistili, že levá hemisféra mozku účastníků vykazovala první noc mnohem více aktivity (mozkových vln) než pravá – což naznačuje, že zůstávala v relativní pohotovosti vůči okolí.
Čtěte také: Mobil do kuchyně a čichat levanduli. Arianna Huffington radí, jak usnout
Když pak tíž lidé na stejném místě strávili noc druhou, pozorovaná asymetrie zmizela a obě hemisféry odpočívaly stejně a hluboce, informuje server Quartz.
Mnoho ptáků a vodních savců, včetně třeba delfínů nebo lachtanů, tímto způsobem spí pořád. Plně odpočívá pouze polovina jejich mozku (jev známý jako unihemisférní spánek pomalých vln), takže mohou i ve spánku zůstat ostražití vůči potenciálním hrozbám. Aby otestovali, zda asymetrický spánkový vzorec lidí nocujících v neznámém prostředí slouží témuž účelu, rozhodli se výzkumníci vyzkoušet, nakolik lehčí spánek způsobený FNE činí lidi náchylnější k reakci na vnější podněty.
Proto v druhém experimentu požádali účastníky, aby zaklepali prstem ve chvíli, kdy se probudí kvůli tomu, že ve spánku zaslechli zvuk. Účastníci experimentu spali dvě noci na stejném místě a obě tyto noci jim byly přehrávány zvuky. Reakční doba mezi puštěním zvuku a zaklepáním byla první noc výrazně rychlejší. To by naznačovalo, že mozek je díky FNE nejen vnímavější, ale také schopen rychlejšího probuzení.
Čtěte také: Pracujte až od 10. Udělá to z vás lepšího i výkonnějšího člověka
Výzkumníci si nejsou úplně jisti, proč FNE nechává v pohotovosti právě levou polovinu mozku, a nikoli tu pravou – sami ale říkají, že to může být dáno rozdílem v jejich „zapojení“. Nervová propojení mezi částí mozku zodpovědnou za hluboký spánek (známou též jako klidová síť mozku) a zbytkem mozku jsou v levé hemisféře silnější. Tím pádem může být stav pohotovosti levé hemisféry užitečnější než u pravé, neboť silnější propojení může ve spánkovém stavu zajišťovat rychlejší reakci na vnější podněty.
Zdá se, že ohledně FNE nemá na kvalitu spánku v novém prostředí valný dopad ani pohodlnost postele. „V rámci studie jsme požádali účastníky i o subjektivní zprávu o nepohodlí,“ říká Juka Sasaki, jeden z výzkumníků stojících za touto studií. „V podstatě nikdo si na nepohodlí nestěžoval, ale všichni vykazovali FNE.“
Dohromady tyto výsledky vedou k závěru, že lehký, asymetrický spánek, který zažíváme první noc v novém prostředí, je u lidí stejným obranným mechanismem jako u zvířat. Naštěstí se však zdá, že lidé jsou schopni opět spát hluboce, jakmile si na nové místo zvyknou.
