A tenhle znáte? Potkají se herečka a kameraman a začnou vařit kaši. Start tohoto podnikání zní tak trochu jako klišé – oba dělali něco jiného, s gastronomií neměli žádné zkušenosti, ale dnes je z toho úspěch.
„Když se nás kamarádi ptali, co s těmi kašemi pořád blbneme, odpovídali jsme, že je to reklama od Nestlé, které udělalo casting na dva kuchaře, kteří se jim budou nakrucovat v kuchyni, a my že jsme vyhráli, a tak tam hrajeme,“ říká Jana Burešová, která s partnerem Davidem Borozidisem vlastní brand Naše kaše s ročním dvoumilionovým obratem. „Tenkrát tomu všichni věřili.“
Když se jim ale na první gastronomické party jménem Apetit Piknik v roce 2013, kde Naše kaše zkusili lidem nabídnout, zaprášilo po celém nákladu, jako zábavu to brát přestali a začali makat. Zápal pro podnikání z nich srší dál a hned vidíte, že úspěch se k nim nezatoulal omylem.
„Uvědomili jsme si, že lidi asi opravdu hledají zdravou alternativu k pseudo přírodním cereáliím s umělým cukrem nebo svačinám nacpaným chemií,“ vzpomíná Borozidis. Tenhle odhad se ukázal jako naprosto přesný a pár na něm postavil celou svou obchodní značku.
„Jak obiloviny, tak ovoce, které pro Naše kaše kupujeme, jsou od biododavatelů, které známe a nebo o kterých máme přehled,“ přesvědčuje Burešová. „Nezajímá nás přitom ani tak samotný bio trend, který je teď strašně módní, ale opravdu to, aby naše výrobky byly bez chemie, mléka, sóji, lepku a bílého cukru. Tím, že se na celém procesu osobně podílíme od začátku do konce, víme, že to tak je, a máme klidné spaní.“
Borozidis připouští, že v tomhle je strategie Naše kaše možná trochu neekonomická, protože podnik by si už mohl dovolit víc lidí nebo přístroje, které by výrobu zefektivnily, ale to zatím oba odmítají. Stojí totiž před dilematem. Firma je sice stále malá (kromě nich a dvou brigádníků v ní nikdo jiný nefiguruje) a obratem spadá mezi mikropodniky, na druhou stranu však vyrobí a rozveze tisíc kaší každý týden, zájem o ni mají jak ve specializovaných obchodech, tak na trzích a už se i stihla zúčastnit mistrovství světa ve vaření kaší.
Zájemci, kteří by chtěli podniku pomoct s marketingem, se sem tam objeví a patrně by se tedy našel i vhodný investor, jenže to by znamenalo konec toho, jak Naše kaše vypadají teď. „Bojím se toho, že s investorem nebo velkým úvěrem bychom museli začít slevovat ze své filozofie, která se zatím ukazuje jako správná,“ objasňuje Burešová.
„S větší výrobou by samozřejmě přišla nutnost zvýšit počet zaměstnanců, pronajmout větší provozovnu a sklad a tím bychom v podstatě přišli o svou hlavní výsadu pečlivě ručně dělaného produktu, který je exkluzivní právě pro své omezené množství a odpovídá poptávce po slow food, která je momentálně čím dál silnější,“ všímá si Borozidis.
Ve stávající situaci mají navíc mladí podnikatelé kromě stoprocentního přehledu a kontroly i volnou ruku v určování toho, jaký typ kaše budou vařit a jak dlouho ho nechají v nabídce.
„Snažíme se orientovat podle sezonních možností, což je další věc, kterou si člověk uvědomí, když začne podnikat v tomhle oboru. Najednou řešíte, jestli v Turecku pršelo nebo ne, protože meruňky, které potřebujete a které na českém trhu v takovém množství prostě neseženete, ohrožují tamní srážky. Farmář s tím nic neudělá, protože úrodu nevylepšuje uměle. Řekne nám, že sklizeň sice má, ale menší a dražší. Došlo nám, že pokud nechceme dělat kompromisy v kvalitě, a to nechceme, musíme prostě zvýšit ceny, i proto, že kvalitní zdroje nejsou nevyčerpatelné a chtějí svůj čas,“ říká rezolutně majitelka firmy.
Všechny kaše teď stojí 49 korun za krabičku, kromě speciálního ČokoMlsu, který je o šest korun dražší, a momentálně firma vyrábí osm typů produktu, čtyři na sladko a čtyři na slano. „Ve slaném výběru ale máme spíš pomazánky,“ vysvětluje Borozidis.
Teď aktuálně třeba dýňovou, s fazolemi a bylinkami, která na Facebooku sbírá nadšené ohlasy i od lidí, kteří jinak rádi zakousnou k obědu něco masitějšího. Chuť dýně zvýrazní rozmarýn a bílý pepř, takže je najednou i zdravé jídlo sexy. Naše kaše mají styl a umí se prodat, ať už perfektně designově vyvedenými krabičkami, nebo sloganem „Chutná líp, než vypadá!“
„Potřebovali jsme lidi nějak přesvědčit, aby překonali ten prvotní automatický odpor ke kaši jako kejdě,“ směje se Borozidis. A jeho manželka spokojeně potvrzuje, že se to podařilo. „Naši zákazníci pochopili, že Naše kaše umí nahradit adekvátní snídani nebo svačinu. A s nějakými 1100 kJ na jednu porci je to v podstatě taková zdravá bageta.“
