Brněnská technologická firma Phonexia se před patnácti lety oddělila z Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického v Brně a vydala se na cestu rozpoznávání a verifikace dle hlasu. Ze startupu šestice akademiků vyrostl globálně uznávaný hráč na trhu s řečovými technologiemi.
Krom jiného umí Phonexia identifikovat jedince pomocí jeho hlasu. Brněnská technologie se používá například při vyšetřování bezpečnostních složek a v tomto směru si ji oblíbila například německá kriminálka Bundeskriminalamt.
Phonexia se zároveň stále více prosazuje i v soukromém sektoru, kde vidí příležitost zejména mezi bankami či pojišťovnami, které často s klienty řeší pojistné události po telefonu. „Budoucnost není o tom, pamatovat si hesla, ale bude víc o tom, kdo jsme, jak fungujeme, jak se chováme,“ říká v podcastu šéf Phonexie Michal Hrabí.
Foto Jiří Hloušek
„Pro instituce to znamená, aby se na tuto budoucnost připravily,“ konstatuje a dodává, že první vlaštovky se v tomto směru už objevují. Phonexia například v současnosti řeší zakázku pro banku v Mexiku nebo ve Spojených arabských emirátech.
„Žádná biometrie není dobrá, pokud by měla být použita samostatně. Ať už je to otisk prstu, screening duhovky, nebo dokonce existuje i takzvaný butt print, tedy otisk zadku,“ říká Hrabí, který do čela Phonexie usedl před pěti lety.
Jak se Phonexii dařilo během covidu z pohledu finančních čísel a jaké jsou její další plány? A jak blízko je budoucnost, v které si vše budeme bez problémů objednávat hlasem? Doslechnete se v dalším Forbes Byznys podcastu.
