Energetická krize obchází svět a vysává naše peněženky. Ceny plynu, elektřiny, ale i uhlí během uplynulého roku vyletěly vzhůru rychleji než raketa Falcon Elona Muska na oběžnou dráhu.
Také ony popostrčily inflaci v Česku k pětiprocentní hranici a do spotřebitelských cen budou promlouvat i následující měsíce. Zřejmě ale už ne takovým tempem. V tomto týdnu totiž došlo na mnoha komoditách k prudšímu obratu.
Vypadá to tak, že to nejhorší si prožijeme s podzimem a energeticky náročnou zimou, po které by s jarní oblevou měla přijít i další obleva cen.
Zemní plyn
Největší hvězdou, pokud bychom tedy hledali vítěze v soutěži nejstrmějšího zdražování, se na podzim stal plyn. Cena plynu s dodávkami pro příští rok stačila od začátku tohoto roku vystřelit vzhůru až čtyřnásobně k 66 eurům za megawatthodinu. Na vině je vysoká poptávka, která stále neutuchá.
Agentura Reuters například informuje, že poptávka po plynu v Číně se pro letošní zimu zvedla o desetinu v porovnání s předchozím rokem.
Zejména v Evropě ale ceny plynu ke konci týdne prudce polevily. A to zejména po středečním vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina, který nařídil Gazpromu, aby během listopadu zvedl dodávky plynu do Evropy, která je na něm závislá a navíc nemá před zimou stoprocentně naplněné zásobníky.
Podle zdrojů agentury Bloomberg usiluje Moskva o to, aby se ceny zemního plynu v Evropě v dlouhodobém horizontu snížily přibližně o 60 procent.
To je důležitá zpráva pro firmy i domácnosti, zejména pro zákazníky Bohemia Energy, která ukončila činnost. Plyn se využívá pro vytápění i v průmyslu a je také důležitým médiem při výrobě elektřiny.
Elektřina
Není proto divu, že druhý nejvyšší růst cen zaznamenala z komodit v meziročním srovnání právě samotná elektřina. Mezi cenotvorné položky elektřiny patří zejména cena suroviny, jako je uhlí nebo plyn, ze kterých se elektřina vyrábí, ale také se do ní počítají emisní povolenky.
A letos se stalo to, co nikdo neočekával – všechny tyto položky vystřelily vzhůru, což cenu elektřiny vyhnalo do výšin.
Ta s dodávkami pro příští rok se na pražské energetické burze dostala na začátku října až nad 160 eur za megawatthodinu, loni touto dobou přitom stála 43 eur. V posledních dnech ale klesá zpět ke 110 eurům. „Ceny energií ale i tak budou obecně vyšší,“ uvedl v rozhovoru pro Forbes energetický konzultant Michal Šnobr.
Emisní povolenky
Evropské emisní povolenky (systém EU ETS) jsou nástrojem, jak motivovat podniky k transformaci výroby ze „špinavých“ fosilních zdrojů na bezemisní zelenou energii. Podniky, které vypouštějí emise, je musí kupovat, čímž by se jim měla prodražovat výroba a to by je mělo tlačit do zelené energie.
Emisní povolenky byly dlouho vysmívaným nástrojem, jelikož neplnily svůj účel. A to kvůli své nízké ceně. Před deseti lety se obchodovaly v jednotkách eurocentů, což pro podniky představovalo jen zanedbatelné náklady, které je k transformaci motivovaly jen stěží.
Dnes už je situace zcela odlišná. Loni už jedna emisní povolenka, která je v podstatě podnikovou daní za vypuštění jedné tuny CO2, stála 23 eur a během jednoho roku se její cena téměř ztrojnásobila, když v počátku podzimu stála 65 eur za tunu CO2. Dnes je o pár eur níže, i tak ale stále atakuje hranici 60 eur.
V souvislosti s povolenkami se hodně zmiňuje jejich spekulativní charakter. Hodně jich totiž nedrží samotné podniky, ale například i zahraniční finanční instituce či penzijní fondy, čímž se zisky z povolenek, které by měly jít na podporu zelených projektů na starém kontinentu, dostávají mimo Evropu.
I proto politici na summitu EU v rámci boje proti zdražování energií přislíbili, že trh EU ETS zanalyzují a navrhnou nová opatření.
Uhlí
I když v Evropě právě probíhá proces dekabornizace, tedy ustupuje se od špinavých uhelných zdrojů, uhlí se navzdory tomu dostává do popředí zájmu. S plánovaným absolutním odchodem Německa od jaderných zdrojů v příštím roce se totiž Evropa stane závislá zejména na obnovitelných zdrojích a plynu.
Jenže, u moře letos příliš nefoukalo a cena plynu se dostala do závratných výšin. Uhlí je tak zatím alespoň v naší republice jedinou pojistkou, jak si zajistit dostatečné množství elektřiny za rozumnější ceny. Navíc je na něm závislé i teplárenství.
Ceny uhlí na světovém trhu ale určuje spíše to, co se děje na východní polokouli. Například ceny černého uhlí v Číně a celém regionu letos vzrostly kvůli tomu, že Čína v rámci obchodních válek uvalila sankce na dovoz uhlí z Austrálie.
Teď ji více než tři desítky milionů tun z uhlí při nastupující tužší zimě chybí kvůli vysoké poptávce od průmyslových podniků, elektráren i tepláren. To Čínu nutí otevírat doly a tamní vláda se nechala slyšet, že udělá vše pro to, aby cenu uhlí dostala zpět k rozumnějším hodnotám.
I to je důvod, proč cena černého uhlí v tomto týdnu také poklesla. Během října ztratila 80 dolarů na jedné tuně, která se dnes blíží ke stodolarové hranici.
Ropa
Ochlazení cen ovšem není vidět na ropě a zřejmě ještě nějaký pátek vidět nebude. Barel ropy Brent se drží nad 84 dolary, zatímco před rokem nedosahovala jeho cena ani 40 dolarů.
Ceny pohonných hmot pod třicet korun za litr, na které jsme byli zvyklí před rokem, už tak na stojanech čerpacích stanic nenajdeme. Naopak, vystřelily až nad sedmiletá maxima a dnes stojí litr Naturalu 95 už téměř 36 korun, diesel je pak na tom o dvě koruny lépe.
„Obchodníci do ceny promítají pokračující růst poptávky po palivech a ta při omezené reakci nabídky vyčerpává globální zásoby,“ citovala agentura Reuters analytičku Louise Dicksonovou ze společnosti Rystad Energy.
Do Vánoc by se mohly zvednout ještě o dvě až tři koruny, jak uvedl v rozhovoru pro Forbes majitel Tank Ono Jiří Ondra. Pak by mělo podobně jako na ostatních komoditách přijít ochlazení.
