V posledních dvou letech vydělali Roman Horák a Ladislav Ornst na vodíku. Nejen sobě, ale i investorům, kteří jejich fondům Hydrogen 1 a Hydrogen 2, zaměřeným na projekty v oblasti vodíkových technologií, svěřili víc než miliardu. Od roku 2019 byly jejich vklady zhodnoceny skoro čtyřnásobně.
Aktuálně spouštějí podnikatelé nový fond Artefin, který se zaměří na investice do umění. Určen bude kvalifikovaným investorům, kteří do něj vloží minimálně milion korun. Aktuálně spravuje fond prvních 15 milionů, do roka by však chtěli zakladatelé vybrat násobně víc – až 300 milionů korun.
Za tyto prostředky plánuje expertní tým vybudovat reprezentativní sbírku současného umění, což je na uměleckém trhu ta nejrizikovější investice. V případě správné volby nicméně nabízí zajímavé zhodnocení, nezřídka v řádech desítek až stovek procent.
K prvním akvizicím Artefinu patří dílo My Light is Your Light od Krištofa Kintery
Předpoklady pro takové nárůsty neplavou v případě Artefinu na vodě. Vodíkoví podnikatelé totiž do party přibrali Reného Rohana, který za Prahou vybudoval na ploše pět tisíc metrů čtverečních jeden z největších depozitářů umění v Česku.
Od skladování a transportu uměleckých děl pak záběr před rokem rozšířil o prodej tvorby autorů, kteří depozitář využívají k uskladnění svých děl. Neformální galerijní koncept, připomínající supermarket na umění, protočil za rok své existence vyšší jednotky milionů korun.
Od toho už byl jen krok k záměru vybudovat vlastní sbírku a díky kapitálovému zázemí ji zhodnotit mnohem výrazněji, než kolik mohou přinést provize z prodejů prací jednotlivých tvůrců. Podle Rohana ale zakladatelům fondu, k nimž patří ještě spoluvlastník logistické skupiny L7 Group Petr Matuška, nejde o rychloobrátkové spekulace s módními jmény.
„Nakupovat chceme tvorbu autorů s trvalým potenciálem a pracovat s ní dlouhodobě,“ zdůrazňuje Rohan. Ekonomická síla fondu umožní vykoupit celé série děl a tím získat exkluzivitu na trhu a schopnost ovlivnit poměr poptávky a nabídky.
Fond by měl „své“ autory kontinuálně podporovat a pomáhat jim rozvíjet kariéru a cenový růst. „Rádi bychom s vybranými autory uzavřeli smlouvy, které jim zajistí stabilní celoroční příjem a nám přístup k větším sériím děl. Část prostředků bychom pak chtěli investovat do propagace sbírky a zastoupených umělců, a to nejen na domácím trhu,“ plánuje Rohan.
Argišt Alaverdyan, Anomalia II/2, olej na plátně 
Monika Žáková, Bez názvu, olej a olejový pastel na papíře a na plátně
V expertním týmu fondu, určujícím strategii nákupů, jsou proto mimo jiné Matyáš Kodl či Nicola Stava – oba v minulosti pracovali pro dva největší aukční domy světa a od jejich kontaktů a vazeb si zakladatelé slibují rozšíření trhu pro budoucí odprodeje mimo místní záběr.
Investorům zatím fond slibuje spíše konzervativní výnosy v rozmezí pět až sedm procent. „Nechceme slibovat vzdušné zámky, ale pravdou je, že současné umění v posledních letech patří k investicím s nejvyšším možným zhodnocením. Věřím, že výhledově se dokážeme dostat na dvojciferné růsty, které bývají standardem na vyspělých zahraničních trzích,“ míní Rohan.
Artefin plánuje rovněž spolupracovat s J&T Bankou, která se v tuzemsku na trhu se současným uměním dlouhodobě aktivně angažuje. Vedle budování své sbírky i galerie vydává od roku 2014 každoročně J&T Banka Art Index, žebříček nejúspěšnějších českých umělců a umělkyň, sloužící jako nástroj k orientaci potenciálním investorům.
Artefin je dnes druhým českým investičním fondem zaměřeným na umění. Od roku 2012 mohou movití Češi zhodnocovat peníze i ve fondu Pro arte, založeném skupinou podnikatelů kolem společnosti RSJ. Pro arte spravuje majetek za více než 300 milionů korun, na rozdíl od Artefinu se však zaměřuje převážně na investice do děl již nežijících umělců – především meziválečné moderny, období secese a symbolismu.
