Karlínu a Libni obloukem se vyhni, říkávalo se dříve. Dnes už to v případě Karlína neplatí a ten, kdo se mu vyhýbá, by mohl brzy s byznysem klopýtat. Alespoň po té technologické stránce. Oprýskané domy a zbytky manufaktur a výrobních hal totiž v posledních 15 letech vystřídaly moderní kancelářské komplexy, přízemí bytových domů obsypaly restaurace a kavárny. Vyrostlo zde klasické byznysové centrum a vzhledem k častým nájemcům v podobě technologických firem se čtvrti začalo přezdívat pražské Silicon Valley.
Čtěte také: Vstávat brzo a nic neodkládat. Jak dělat byznys podle zakladatele Marlenky
GoodData, Socialbakers, STRV, Zoom International, Keboola, Geewa… To je opravdu jen malý výčet českých IT firem a startupů, o kterých je slyšet nejen doma, ale i ve světě a které mají na pravém břehu Vltavy v docházkové vzdálenosti do historického centra Prahy své kanceláře. A mezi nimi je schovaná i původem ICT skupina Neeco – další nadějná česká firma působící globálně, o které se ale v Česku zatím moc neví.
A přitom pod sebou sdružuje na 30 firem a mezi její zákazníky patří velké bankovní domy, telefonní operátoři, ale také závodní svátky formule 1 nebo Moto GP, soukromí klienti v podobě arabských šejků nebo naopak veřejná sféra jako ministerstva či samotná města.
Za devět let ji od nuly vybudoval český podnikatel a tak trochu i investor David Pátek. Zcela v tichosti, bez povšimnutí médií.
Zakladatel skupiny Neeco David Pátek
„Není to úplně cílené. Je to tím, že v Česku nemáme příliš mnoho zákazníků, protože se na Česko nesoustřeďujeme. Nemáme tu zákazníka, který by využil to, co děláme – tedy koordinaci globálních projektů,“ odpovídá mi David Pátek v úvodu podcastu, když se ptám na důvody toho, proč nebyl po celou dobu budování firmy vidět.
Osmatřicetiletý podnikatel působí ve své prosklené kanceláři v nových prostorách firmy i přes svůj mladistvý vzhled jako ostřílený šéf. Štíhlý muž v dobře padnoucím obleku mluví klidně a rozvážně. A přitom, nebo možná právě proto, získáte okamžitě pocit, že to má v hlavě srovnané a přesně ví, co chce a kam míří.
To se u něj projevilo už na vysoké škole, když na České zemědělské univerzitě studoval obor zpracování odpadu. „Přišlo mi to moderní, že zachráním svět,“ vrací se do počátků tisíciletí David Pátek, který brzy poznal, že jeho představy se od skutečnosti značně liší. Začal tedy přemýšlet nad zcela jiným živobytím.
„Vždy jsem měl pocit, že na světě je strašně moc možností a málo společností, které je dokážou využít a smysluplně nabídnout zákazníkům,“ opatrně odhaluje roušku toho, co dělá.
„Pro firmy je dnešní svět strašně složitý. Potřebují se soustřeďovat na své primární byznysy a vše ostatní chtějí, aby se nějak vyřešilo. Ale není moc firem, které by tyto sekundární činnosti pro ně komplexně řešily,“ dodává v podcastu podnikatel, kterého v Česku příliš nezastihnete. Jeho skupina je totiž dnes rozkročena do 160 zemí světa, a tak je hodně svého času na cestách.
Ve světě zajišťuje nadnárodním firmám a projektům podporu sekundárních činností. Jde hlavně o čtyři segmenty – zajišťuje jim jak lidi, tak zboží, jejich logistiku a také konektivitu. Když tedy například některá z firem expanduje do zahraničí a potřebuje například nové kanceláře, ozve se Neecu. To už se postará o výběr nemovitosti, zajistí jí vybavení včetně připojení k internetu. Poskytuje ale celý komplex služeb.
Expandující firma se tak může soustřeďovat na svůj hlavní byznys a růst místo toho, aby se musela zdržovat vyhledáváním a vyjednávání s dodavateli, navíc v odlišném kulturním prostředí a bez znalosti místního trhu.
„Když máte tisíce poboček, dělat si smlouvy v Číně, Evropě, Japonsku nebo Americe je strašně složité. Nejen administrativně,“ vysvětluje Pátek. A dodává: „Brzo jsme odhadli, že mezi subdodavatelem a klienty je potřeba ještě jedna platforma.“
Nutno říci, že „čuch“ na byznys měl dobrý. V Evropě jej sice kvůli nedostatku referencí zpočátku nechtěli, tak se vydal hledat první zakázky do Asie. Tam totiž tolik na reference nehleděli, spíše je zajímal smysl nabídky řešení. Poté se už s referencemi vrátil zpět do Evropy a dále do Spojených států.
Dnes má jeho firma v Česku zhruba 120 zaměstnanců, obchodní zástupce po celém světě a loni dosáhla na obrat 700 milionů korun. Firmu přitom v roce 2009 zakládal sám se svou tehdejší partnerkou, kterou později vyplatil a stal se stoprocentním vlastníkem.
„V roce 2009 jsme měli nulu. Bez jakéhokoli kapitálu a zkušeností jsme to vytáhli do takovéto velikosti. Myslím, že za rok, rok a půl se dostaneme k miliardě a pojedeme dál,“ říká odhodlaně. Příležitostí totiž vidí dost, jediným limitem jsou pro něj v současnosti lidé. „Stavy bych zde potřeboval zdvojnásobit,“ posteskne si v podcastu nad současnou situací na trhu práce, kde nejen talenty vysály nejen zahraniční firmy.
Možná i to je jeden z důvodů, proč o sobě a o Neecu chce dát nyní vědět. Brand jeho firmy by se tak mohl stát lákavějším pro potenciální zaměstnance. David Pátek ale kromě nabírání jednotlivých zaměstnanců praktikuje i strategii najímaní či rovnou akvírování celých týmů.
Neeco totiž působí tak trochu jako investor, za kterým chodí lidé s nápady, kteří pro rozvoj svého projektu hledají peníze. Tak to bylo třeba i s Danielem Krisem, který je dnes jedním z partnerů Neeca a šéfuje například projektu bezpapírových stravenek Benefitka.
Čtěte také: Stravenky bez stravenek. Bývalý mistr ligy digitalizuje Čechům benefity
„Dalším projektem může být aplikace, která pomáhá řidičům v kamionové přepravě splňovat legislativní podmínky v každém státě Evropské unie,“ nastiňuje další novinku.
„Nemám ale rád firmy, které přijdou a chtějí 50 milionů. Opravdu si myslím, že nejrychlejší cesta, jak zabít jakýkoli startup, je dát mu peníze. Ne že by se zabil samotný startup, spíše kreativita,“ vysvětluje svůj pohled na věc.
Peněz k investování bude mít dost. „Nedivil bych se, kdyby růst Neeca byl i nadále hodně raketový. Platformy dnes vzrůstají. Podívejte se na Uber nebo Liftago, u kterých přidaná hodnota není ve skutečnosti v tom, že by vám zlevňovaly jízdy, ale že jde o jednoduchý přístup k řidičům. To samé Booking nebo Airbnb,“ zmiňuje dnešní startupové hvězdy.
Limitem jsou pro něj hlavně ti lidé. „A pak také čas, který snad nebude příliš dlouhý. Protože nerad čekám na úspěch příliš dlouho,“ uzavírá.
Foto: Jan Schejbal
