Přestože cestuji ráda, musím přiznat, že pravidelné cestování mezi třemi zeměmi je náročné. Ještě náročnější je ovšem řídit tři různé týmy. Snažím se propojovat to, co máme společné, čerpat ze synergií a zároveň respektovat rozdíly. To je základ. Bez toho bychom se nehnuli dále.
A co dalšího se mi osvědčuje?
Čtěte také: Když je žena ředitelkou a firma je jako manželství
1. Respektujte národnostní specifika. Základem je pochopení autonomie jednotlivých zemí, respekt k jejich manažerským týmům. Nehledám synergické efekty za každou cenu, zavádím je pouze v případě, kdy to skutečně dává smysl.
Důležité je uvědomit si, že každá země má svá specifika, jiné potřeby zákazníků. Šéf jsem sice já, ale moje manažerské týmy mají hluboké znalosti lokálního trhu. Proto jim bedlivě naslouchám a některá rozhodnutí nechávám na nich. Právě proto, že znají své zákazníky lépe.
2. Jasně definujte vaši roli a postavení lokálního managementu. To navazuje na respekt specifika. Je velice důležité si hned na začátku jasně říci, co vše spadá pod roli a rozhodovací pravomoci vás jako šéfa a co pod lokální tým.
Klíčové je nastavit vzájemná očekávání, komunikaci i způsob spolupráce. Platí to pro jakoukoli situaci šéf versus podřízení, ale v případě, že jste v dané zemi cizinka a většinu času tam nejste, je to o to důležitější.
3. Udržujte neustálý kontakt se členy týmu. I když nejsem v dané zemi, často si s lidmi v týmu telefonuji. Jednotliví členové týmu musí vědět, že jste tu pro ně kdykoli, a ne pouze tehdy, když se v dané zemi nacházíte.
To samozřejmě zjednodušují dnešní technologie. Konferenční platformy vám umožňují být na všech důležitých schůzkách. Někdy stačí jen esemeska, telefon nebo rychlá odpověď na e-mail.
4. Účastněte se i nepracovních akcí. Chcete-li mít tým, který vás respektuje, zejména pokud jste cizinec na pozici generálního ředitele, je důležité být v kontaktu se všemi zaměstnanci. Nejen s managementem. Proto se účastním všech velkých mítinků. A nejen těch pracovních.
Vztah se musí budovat i díky teambuildingovým aktivitám, výjezdním zasedáním, oslavám. Já považuji za důležité znát své kolegy i po lidské stránce. Jejich radosti i strasti pomáhají každému lídrovi zorientovat se v tom, jak správně vést a motivovat daný tým i jednotlivce.
5. Vybudujte jeden tým napříč státy. Musí se respektovat navzájem. Nesmí mít pocit, že se musí o svého ředitele přetahovat. Jen tak bude fungovat sdílení projektů i dalších věcí bez rivality. Z toho mají výhody všichni, a usnadňují si tak práci. To, že nedělám rozdíly a týmy pracovně propojuji, se mi hodně osvědčilo.
6. Navštěvujte každou zemi pravidelně. Jezdím do Maďarska i na Slovensko v pravidelných intervalech a dodržuji vždy stejné dny v týdnu, kdy tam jsem. Nedělám přepadovky a žádné náhlé akce. To je velmi důležité pro mě i pro jednotlivé týmy.
7. Naplno využívejte i cestování. Na cestách můžete pracovat a vyřídit dlouho odkládané resty. Je na to klid a mohu se soustředit. Samozřejmě nedocenitelné jsou pak moderní technologie, které vám umožní nejen pracovat kdekoli, ale také být v kontaktu s rodinou a kamarády.
8. Důkladně organizujte svůj čas. Největší poklad je dobrá asistentka. Nesmíte řešit jakékoli kolize. Musíte se spolehnout, že všechno klapne, všichni jsou o všem informovaní a připravení.
Mně osobně hodně zjednodušuje cestování i stejný hotel. Člověk si připadá víc jako doma. Pravidelnost s sebou nese i to, že se o vás v hotelu starají lépe.
9. Vyberte správné dny pro cestování. Pro mě je snazší cestovat vždy na konci týdne. Po cestě přichází víkend a mohu si pak dostatečně odpočinout a nabrat energii.
Při manažerské pozici je odpočinek klíčový. Hodně ze sebe dáváte okolí, musíte být tím, kdo tým táhne. Na to je potřeba energii pravidelně „natankovat“.
10. Necestujte sami. Pokud to jde, ráda s sebou někoho beru. Někdy se mi poštěstí, že jedeme společně s manželem na služební cestu do stejné destinace. Jindy se mnou jezdí kolegyně či kolegové.
Je příjemné zajít si na večeři v jiném městě a mít možnost popovídat si i mimo práci. S kolegy často vyřešíme u skleničky vína i pracovní věci, které v kanceláři nějak vyřešit nešly.
Foto: Jan Berounský
