Adam Bernášek přesídlil svou kariéru z Prahy do Asie před osmi lety. Pracoval v Číně, ve Vietnamu a na Filipínách v různých manažerských pozicích kolem prodejů a marketingu pro Home Credit a dnes sídlí v malajsijském Kuala Lumpuru, kde je ředitelem regional sales & business development americké pojišťovny AmTrust.
Čtěte také: Naučte se zabít svůj projekt, ušetříte čas i peníze. Čtyři kroky, jak na to
Pokud uvažujete o manažerské kariéře v Asii, projděte si jeho postřehy z pracovního života v téhle části světa.
1. Sežeňte si schopnou asistentku/asistenta
Když jsem před osmi lety přijel do Číny, měl jsem pod sebou osm lidí, ale jen dva z nich mluvili anglicky. Takže první úkol bylo najít si schopnou asistentku/překladatelku. Té musíte věřit, protože do jejích rukou tak trochu svěříte svůj život a úspěch.
Adam Bernášek
Mně se to naštěstí podařilo. Bylo to v době, kdy spotřebitelské půjčky v Číně prakticky neexistovaly, takže prvořadým úkolem bylo jí vysvětlit, co je vlastně to, co budeme dělat, aby to ona potom mohla tlumočit správně dále. Naučila se to dobře a teď je z ní úspěšná manažerka někde u konkurence.
Na sentiment se nehraje, i na to musíte být v Asii připraveni.
2. Naučte se krátké věty
Když mluvíte přes neprofesionální překladatelku k týmu či partnerům, zapomeňte na souvětí. Takže krátké jasné věty, maximálně pět až osm vteřin. A buďte připraveni to, že vaše slova budou překládána klidně minutu.
U důležitých jednání jsem také používal jako kontrolu aspoň ještě jednoho člena týmu, který uměl anglicky a dával pozor, zda bylo vše správně přeloženo a pochopeno. Musíte se prostě smířit s tím, že efektivita v komunikaci poklesne klidně trojnásobně.
3. Méně úkolů, více kontroly
Musíte dávat méně úkolů a průběžně je kontrolovat. Musíte si totiž být jisti tím, že jste je správně zadali, že se jejich zadání neztratilo v překladu a že váš tým opravdu chápe, co po něm chcete.
Příklad? Mapování obchodních partnerů. Někdo šel tak hluboko, že zjišťoval jejich narozeniny, někdo jen ofotil jejich webovou stránku. Je potřeba si nastavit standard odevzdané práce.
4. Zpětná vazba jen oklikou
Vím, že se o Asiatech často říká, že neradi dávají zpětnou vazbu. Ale ukažte mi Čecha, který to rád dělá. Možná tak v Dánsku chtějí dávat lidé zpětnou vazbu pořád. V Asii je to trochu složitější.
Zaměstnanci vám sice odkývají zadání, ale pak nic neudělají. To je k řešení ta jednodušší varianta. Pokud s vámi ovšem nesouhlasí obchodní partner, je to složitější. Ten jen s úsměvem ze schůzky odejde a na to, co si opravdu myslí, slouží vzkazy přes jeho zástupce a asistenty.
Těch je vždy dost, hierarchie je oblíbená. Skrze ně se teprve dozvíte, jak skutečně jednání dopadají. Pak sice může být finální meeting, ale to je jen slavnostní formalita, věci už jsou rozhodnuté před ním.
5. Německý styl nefunguje
Pokud chcete v Asii uspět, nelze jen sterilně rozdat úkoly a čekat, jak dopadnou. Musíte být maximálně osobně zainteresovaní. Člověk musí být s týmem kamarád, musí chodit na pivo, jídlo (všude v Asii to je téma číslo jedna) nebo na fotbal (hrát i se na něj dívat).
Teprve pak z lidí dostanete maximum. Prostě je musíte mít „nakoupené“ a ukazovat jim, že makáte stejně jako oni.
6. Buďte připraveni na propastné rozdíly u partnerů
Rozmanitost mě nepřestává překvapovat. Někteří partneři jsou neuvěřitelně sofistikovaní, budete s nimi jednat na nejlepších adresách a v designových zasedačkách, obratem ale půjdete dělat byznys do malé kancelářské kuchyňky, kde se kouří a pije alkohol ve velkém.
7) Nejsnadněji na Filipínách, nejsložitěji v Číně
Číňané jsou asi nejméně přístupní a umí nejvíce překvapit. Jeden večer se s vámi veselí a druhý den nepřijdou do práce s tím, že odcházejí, protože jsou nespokojení. Což se samozřejmě dozvíte od jiných.
Vietnamci jsou otevřenější a umí dát své pocity více najevo. Přesto je dobré mít vybudovanou komunikační infrastrukturu v týmu, která vám dokáže tlumočit představy a nálady jednotlivých lidí dopředu.
Filipínci jsou hodně loajální a asi nejvíce otevření a veselí. Pokud si ovšem nezískáte jejich srdce, tak vás sice budou respektovat jako šéfa, ale nevytvoří skutečný tým.
Obecně se v Asii hodně změnilo vnímání bílých. Dříve je místní brali jako přirozené lídry a hodně pozitivně, dnes už jsme pro ně rovnocennými partnery.
8. Práce 7/24
Co k tomu dodat. Pracuje se o víkendech, po večerech, prostě pořád. Obchodní partneři reagují v sobotu i v neděli a to samé se čekají od vás. Na žádný work-life balance se nehraje, práce a život tam dost splývají, takže vás ten mix musí bavit.
9. Pro mě je Asie zábava, droga a hukot
Samozřejmě bych si dokázal představit, že bych se vrátil, ale ta dynamika by mi v Česku chyběla.
