Byl konec 90. let a oni měli jasno. Chtěli dělat moderní reprodukční medicínu a začít se věnovat genetickému testování embryí, které bylo do té doby u nás tabu.
Kateřina Veselá se svým manželem Janem Veselým sestavili tým odborníků, z nichž část pracovala na brněnském Obilním trhu, kde se tehdy soustřeďovala reprodukční medicína, a v roce 1999 založili kliniku reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky Repromeda.
Čtěte také: Od modelingu přes farmacii až k investicím aneb Cesty bývalé miss
Dnes se řadí mezi několik tuzemských klinik, které mají jednu společnou věc – nepatří pod fond Hartenberg Holding Andreje Babiše a investora Jozefa Janova, kteří v Česku ovládají zhruba třetinu reprodukčních klinik.
Klinika Repromeda
A co víc, manželé za 19 let vybudovali kliniku, která se z pěti zaměstnanců rozrostla na sto, dnes mají pobočky v Brně i Ostravě a v roce 2001 se díky nim u nás narodilo první dítě po genetickém testování embrya, čímž se stali průkopníky a inovátory v oblasti embryologie i reprodukční genetiky.
„Na Obilním trhu bylo první pracoviště reprodukční medicíny u nás a po sloučení dvou původně samostatných klinik bylo jasné, že místo pro dva samostatné týmy asistované reprodukce tam již nebude. Pochopili jsme, že takto nebudeme moct realizovat myšlenky, které jsme chtěli,“ popisuje prvotní impulz Kateřina Veselá, gynekoložka a specialistka na reprodukční medicínu, která dnes působí jako generální ředitelka Repromedy, zatímco její manžel jako vedoucí lékař a primář.
Když Veselá v prvních letech vzniku kliniky řekla, že chce dělat genetické testování embryí, při kterém se posuzuje, jestli má embryo nějaké genetické onemocnění, všichni se na ni dívali tak trochu jako na blázna.
„Neviděla jsem ale žádný biologický ani technický důvod, proč by to fungovat nemělo. Když v Belgii poprvé píchli spermii do cytoplazmy vajíčka, aby se oplodnilo, řada odborníků se děsila, že tohle nebude fungovat a že takový zásah bude pro vývoj vajíčka zničující. A ono to fungovalo. Stejně jako když profesor Handyside ve Velké Británii poprvé vyjmul buňku z embrya a podrobil ji genetickému testování, tak jsem si říkala, proč by to nešlo i u nás,“ vysvětluje Veselá a dává tím vlastně najevo, že nesnáší, když někdo říká, že něco nejde.
Manželé Veselí za necelých 20 let ušli dlouhou cestu. Před necelými dvěma lety se přestěhovali do větších prostor v brněnském Biology Parku a museli se poprat jak s přerodem malé firmy ve velkou, tak s odkupováním a sjednocováním klinik pod fond Hartenberg Holding.
A jako ostatní kliniky u nás i oni dostali anonymní nabídky k odkoupení od několika finančních skupin a zahraničních investorů – a stále dostávají.
„Už 10 let dozadu jsme předvídali, že se tohle stane. Globalizace zasáhla už do jiných oborů a bylo jasné, že se to stane i v tom našem. My se ale rozhodli kliniku neprodat, protože máme ještě plány na její rozvoj. A hlavně jsem si pořád říkala: Co bych dělala? Kdybych kliniku prodala, stejně bych si koupila něco jiného,“ říká Veselá, pro kterou bylo důvodem zachování kliniky i to, že v ní pracuje i její dcera, pro kterou je to rovněž srdeční záležitost.
„Musíte si najít svou cestu a my jsme se rozhodli, že chceme působit jako švýcarská manufaktura, která dlouhá léta vyrábí stejnou značku hodinek, pořád se zlepšuje a zdokonaluje a pořád je to ta stejná firma. Děláme to jinak a to je náš benefit,“ říká Veselá, jejíž klinika dělá testování embryí pro dalších asi 30 klinik, přičemž léčených párů se u nich za rok vystřídá kolem 1500.
Fond Hartenberg Holding vnímá Veselá jako jakoukoli jinou konkurenci a říká, že kdyby tady nebyla tato, byla by jiná a že jako každá konkurence je pro ni především hnacím motorem.
„Samozřejmě, přináší to úskalí, ale vždy se snažíme najít cestu a poprat se s tím. Vlastně si myslím, že je tato situace svým způsobem normální. Ve všech odvětvích najdete velké řetězce a pak malé rodinné společnosti, podniky, manufaktury. A je už na každém, jestli si vybere jít do obrovského hotelu, nebo do toho jedinečného, butikového.“
