Když se řekne Man of Steel, většině lidí se nejspíš vybaví akční film z roku 2013, v němž Henry Cavill coby Superman zachraňuje svět. Jenže pod přízviskem Ocelový muž poznává svět čím dál víc i sedmačtyřicetiletého průmyslníka Sandžíva Guptu – BBC svůj nedávný dokument o něm právě tak nazvala.
Čtěte také: Komentář: Kellnerova velká bankovní rošáda
Gupta sice nemá superschopnosti, zato mu nechybí tah na branku a vize, že kompletně přemění železárenství a vrátí ho opět na výsluní, kde už pár let není. Teď k tomu bude mít šanci i v Česku, protože jeho skupina Liberty Group koupí ostravské hutě ArcelorMittal.
Dá se říct, že severomoravský podnik, který zaměstnává sedm tisíc lidí, si mezi sebou předají dva indičtí miliardáři: stejně jako Lakšmí Mittal pochází z druhé nejlidnatější země světa i Gupta. Od svých 12 let ale žije v Británii, v Londýně sídlí i jeho holding.
Důraz na ekologii a moderní energetiku sblížil Sanžíva Guptu s princem Charlesem.
Mittal se Ostravy zbavuje, aby dostal v Bruselu svolení koupit za více než dvě miliardy dolarů italské hutě Ilva. Kromě české fabriky prodal Guptovi také továrny v Rumunsku nebo v Makedonii. Hodnotu transakce ani jedna ze stran nezveřejnila, nicméně ostravský ArcelorMittal jen loni vydělal v čistém přes tři miliardy korun.
I díky tomu Guptova skupina pořádně nabobtná, konglomerát Gupta Family Group Alliance, do něhož Liberty Group spadá a který ovládá širší Guptova rodina, měl loni hrubý zisk 165 milionů dolarů, což odpovídá profitu samotných ostravských hutí. GFG měla dosud 12 500 zaměstnanců, po akvizici Mittalových továren se její „headcount“ zdvojnásobí. Podle Forbesu odpovídá majetek celé Guptovy rodiny 3,5 miliardy dolarů.
Sandžív Gupta je na nákupech posledních pět let a dává o sobě hodně nahlas vědět nejen v metalurgickém světě – od australského těžaře Rio Tinto koupil poslední britskou hliníkárnu, několik podniků na ostrovech převzal od dalšího indického obra Tata Group, v Austrálii plánuje vyrábět elektromobily a postavit tam chce největší světovou baterii, ovládl také některé menší britské banky.
„Moje nejranější vzpomínky jsou, jak chodím po kancelářích nebo továrnách či fabrikách, tak to bylo od nejútlejšího dětství, v tom jsem vyrostl,“ řekl Gupta deníku Financial Times. Pochází totiž z rodiny, která měla v Indii silnou průmyslovou tradici: jeho dědeček měl železárny a otec vybudoval jednak úspěšnou firmu na výrobu a prodej kol, jednak energetickou společnost Simec.
Třetí nejbohatší Ind Lakšmí Mittal, který ostravské hutě Guptovi prodává.
A právě důraz na moderní technologie a energetiku je i to, v čem Sandžív Gupta vidí šanci v metalurgii. Tvrdí, že výroba energie z uhlí pro železárny už není tou nejlevnější cestou a že je třeba mnohem více využívat solární a větrnou energii i v tomto oboru. Gupta hovoří o „green steel“, tedy o zelené oceli.
Sandžív Gupta svou společnost Liberty založil zkraje 90. let, kdy studoval na Cambridgi. Tehdy bylo její sídlo v jeho univerzitním bytě, ale když škola zjistila, že z něj podniká, přiměla ho kampus opustit a najít si bydlení jinde. Gupta z ní později udělal firmu, která obchodovala s komoditami, až relativně nedávno na jejím základě a s pomocí rodinného impéria GFG začal budovat mezinárodní průmyslovou skupinu.
Mnozí se ptají, co dělají titáni jako Lakšmí Mittal nebo další indický obr Tata Group špatně, že Gupta od nich kupuje fabriky s tím, že je přemění a učiní mnohem výdělečnějšími a připravenějšími pro výzvy 21. století. Jeho odpověď je stručná a sebevědomá: „Je potřeba jiný přístup. Musíte si na to vyhrnout rukávy a ty firmy řídit lokálním, ne globálním pohledem.“
