Karel Janeček je velkým propagátorem číslovky 21. Ta nejenže symbolizuje století, ve kterém žijeme, ale také má se svou zrcadlovou kopií, dvanáctkou, několik matematicky pozoruhodných vlastností. Těžko pak může překvapit, že na veřejně prospěšné účely Janeček letos vydá 77,7 milionu korun. Tři krát sedm je přece 21!
Pětačtyřicetiletý výstřední matematik do této sumy počítá nejen své příspěvky na ryze charitativní projekty, jako je jeho nadace nebo vědecké ceny Neuron, ale také podporu Institutu pro demokracii 21, jenž rozvíjí Janečkovu volební metodu, nebo finanční pomoc gymnastickému oddílu SK Hradčany, který díky jeho milionům staví nové multifunkční sportovní centrum.
Další desítky milionů korun do neziskového sektoru posílají blízcí Janečkovi spolupracovníci a přátelé.
Koupit prosincový Forbes »
Libor Winkler, který po něm převzal řízení finanční skupiny RSJ, v níž jsou oba zároveň akcionáři, dává na mecenášské účely mezi 10 a 15 miliony korun ročně. Podobnou částku každoročně věnuje i další z podílníků RSJ Václav Dejčmar.
Vzhledem k tomu, že i samotná společnost RSJ přes svou nadaci každoročně rozdělí zhruba 17 milionů korun především na projekty související s výchovou a vzděláváním dětí, je zřejmé, že tato svérázná byznysová parta patří k nejvyšší české filantropické lize.
A to byl i jeden z důvodů, proč jsme jí věnovali v prosincovém Forbesu rozsáhlé titulní téma a propůjčili titulek Svatá trojice.
Jen pro srovnání: Nadace Agrofertu loni rozdala 124 milionů včetně 24 milionů, které na ni převedl Andrej Babiš poté, co se zavázal kvůli aféře Čapí hnízdo věnovat na charitu 52 milionů korun. Roční tržby Agrofertu jsou 155 miliard korun, loňský zisk byl 4,8 miliardy.
RSJ jako firma loni v čistém vydělalo 100 milionů korun. Výnos z transakcí, které RSJ provádí, si pak mezi sebe ještě dělí akcionáři firmy prostřednictvím investičního fondu, v posledních 10 letech to stabilně bývá kolem miliardy korun ročně.
Winkler s Janečkem a Dejčmarem v unikátním trojrozhovoru ale připouštějí, že mecenášská velkorysost přišla až s časem a že původně ani nevěděli, že mají všichni takové filantropické sklony, protože RSJ dlouho žádná mašina na peníze nebylo.
„To byla nezávislá věc, která se objevila až později. Na začátku jsme na mecenášství neměli ani pomyšlení,“ vzpomíná v interview Janeček. A Winkler jej doplňuje: „Dobročinný prvek původně nehrál žádnou roli, vždyť když Špidlova vláda zvedala minimální mzdu, říkali jsme si, že nám vlastně zvyšují platy.“
Prosincový Forbes s velkým trojrozhovorem s Liborem Winklerem, Karlem Janečkem a Václavem Dejčmarem vychází 6. prosince. Kupujte ve všech dobrých trafikách a v našem e-shopu.
